Moderní pražská architektura – fenomén současnosti

Praha se stává pomyslným architektonickým inkubátorem. V posledních letech probíhá dynamická a mimořádně kvalitní revitalizace veřejných prostor, parků a budov. Vznikají nové plány, projekty a územní strategie, které se z velké části daří realizovat. Jednou z ukázkových forem úpravy veřejného prostranství je re-design pražských náplavek, které navrhl architekt Petr Janda.  Pro návštěvníky tak ožilo celkem 20 kobek na Rašínově a protějším Hořejším nábřeží.

Dosud nevyužívané prostory získaly obrovský potenciál. Hojně navštěvované náplavky tak byly obohaceny o prosklené prostory galerií, kreativních dílen, knihovny, kaváren, barů a staly se tak vyhledávanými místy setkávání Pražanů za každého počasí.

Celý projekt obstál v konkurenci celkem 532 staveb. O finální výběr se postarala sedmičlenná porota mezinárodní soutěže EU Mies Award. Tu vyhlašuje španělská Nadace Miese van der Rohe spolu s Evropskou komisí. Nutno podotknout, že český projekt se naposledy dostal do užšího výběru v roce 2009. Kdo nakonec cenu za současnou architekturu Miese van der Rohe 2022 získá, se ukáže v půlce dubna.

Ale jsou tady i další architektonické realizace, které se v posledních měsících stále více dostávají do obecného povědomí. Praha se nebojí experimentů ani známých jmen. Za všechny můžeme jmenovat třeba projekt Zlatá věž od světoznámé architektky Zahy Hadid v blízkosti Masarykova nádraží, novou žižkovskou zástavbu Evy Jiřičné nebo lávku, která propojí městské části Karlín a Holešovice, tvz. HolKu.
Metropole tak není skanzenem, který je zakonzervován a ustrnul v původním tvarosloví. Dává prostor moderním, nadčasovým a leckdy i surrealistickým počinům a řadí se tak mezi světové metropole, které současnou architekturu chápou v novém kontextu.

Držme Praze palce!