Pražské pasáže

Pasáž Koruna

Nepřehlédnutelná geometrická stavba s prvky doznívající secese propojuje pasáží dolní část Václavského náměstí a ulici Na Příkopech.  Nadčasové dílo Matěje Blechy a Antonína Pfeifera mělo vždy velkorysé využití. Dnes slouží zejména jako obchodní prostory. Původní dům, jehož historie sahala až do 14. století, úspěšně odolávala až do roku 1911, kdy došlo k její demolici a začala výstavba velkolepého paláce Koruna. Jedna z prvních železobetonových staveb v Praze si dodnes zachovává své původní jádro a cennou architektonickou výzdobu.

Píše se rok 1985, kdy se místo metra trasy B nacházíme v lázních a biografu. Ano, čtete správně. Provoz lázní byl ukončen v roce 1975. Tehdejší lázně osvětlovalo světlo pronikající skrze kopuli do prosklené podlahy, která byla ze sklobetonu. Kopule propouštěla světlo nejen na dvoranu a bazén, ale sloužila také k větrání a v případě požáru měla odvádět kouř. Nynější kopule je kopie originálu z 80. let minulého století.

Dříve se zde také nacházela kavárna s galerií, jejímž autorem byl architekt Ladislav Machoň, a která byla v roce 1931 po vzoru Berlína nahrazena prvním samoobslužným automatem na území Československa. Ten zde bohužel již nenajdete, ale za zmínku stojí, že právě zde spatřila světlo světa oblíbená česká pochoutka známá jako ruské vejce.

Palác U Stýblů (Alfa)

Sedmipatrová funkcionalistická budova ve spodní části Václavského náměstí je dnes chráněnou kulturní památkou. Název je odvozen podle původního majitele a nakladatele, Václava Stýbla. Moderní železobetonový palác vyrostl na místě dvou nižších domů mezi lety 1928 a 1929 podle návrhu dvojice architektů Ludvíka Kysely a Jana Jarolíma. V pasáži rozhodně stojí za pozornost neobvyklá a nepřehlédnutelná klenba se skleněným stropem příjemně propouštějícím denní světlo, která svým tvarem připomíná převrácenou loď.

Pasáž nebo průchod?

Dříve se zde nacházela kavárna Boulevard, později Alfa, která se svými 900 čtverečními metry byla ve své době největší pražskou kavárnou. V roce 1934 v nízké přístavbě sídlilo divadlo a soubor hvězdy českého filmu Oldřicha Nového. V 60. letech zde vzniklo legendární divadlo Semafor, které dodnes připomíná nápis na zdi budovy viditelný z přilehlé Františkánské zahrady. To zde sídlilo až do začátku 90. let, kdy palác přestal plnit funkci čilého společenského centra. Dnes pasáž slouží hlavně jako spojnice mezi Václavským náměstím a Františkánskou zahradou, či přes navazující pasáž Světozor s Vodičkovou ulicí.

Pasáž Českého designu

Pasáží vedoucí skrze budovu České národní banky, bývalou budovu Plodinové burzy, v ulici Na Příkopě vás nenechá projít bez zastavení. Jejím hlavním účelem bylo propojit střed města a Hlavní nádraží, ale v nedávné době jí byla přiřčena i další funkce. Ve velkých vitrínách lemujících jednu její stranu se kolemjdoucí mohou seznámit s prací nejlepších současných českých designérů.

Realizaci projektu zbrzdila hospodářská krize, proto k ní došlo až v roce 1935. Autorem projektu byl architekt František Roith se svým žákem Ottou Wágnerem. Budova banky vyrostla na místě, kde dříve stával hotel U Černého koně. V době realizace se jednalo o nejmodernější a zároveň nejhonosnější bankovní palác v tehdejším Československu.

Palác Adria se stejnojmennou pasáží

Málokdo ví, že palác byl původně postaven pro italskou pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurtà, jejíž jméno nese dodnes. Rondokubistická stavba (český obloučkový kubistický sloh) architekta Josefa Zasche s průčelím Pavla Janáka vznikla v letech 1923 až 1924 a je významnou památkou moderní architektury. Fasáda zaujme bohatou sochařskou výzdobou od Josefa Malínského a průčelí paláce na Národní třídě zdobí kovové sousoší Adrie (Mořeplavby), které precizně vytvořil Jan Josef Štursa. Uvnitř budovy si povšimněte nejen růžového mramoru dovezeného až z rakouských Alp, ale také mozaikové podlahy s motivy vztahujícími se k tématu pojišťovnictví - loděmi, lokomotivami, hořícím domem. Palác má kruhovou dvoranu a galerii se skleněným stropem, který umožňuje průnik denního světla. Ve dvoraně nepřehlédnete ani velké hodiny od Bohumila Kafky s bohatou sochařskou výzdobou. Najdete zde alegorie Den a Noc, Slunce a Měsíc či dvanáct znamení Zvěrokruhu. Pasáž Adria spojuje Jungmannovu ulici a Národní třídu.

Palác Lucerna

Palác Lucerna v těsném sousedství Václavského náměstí je dokladem začínající české moderny, ačkoli jeho eklektický design nese i stopy pozdní secese. Když byl v roce 1921 dostavěn, stal se nejnavštěvovanějším společenským centrem města. Toho už se však stavitel, projektant a podnikatel ing. Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla, nedožil; jeho bustu naleznete v nice schodiště.

Jedinečnou atrakcí byla kdysi první průchozí pasáž v metropoli, která i dnes láká mj. provokativní zavěšenou sochou českého patrona sv. Václava od Davida Černého. Pasáž propojuje Vodičkovu se Štěpánskou ulicí. Bočně z ní vybíhá ještě pasáž Rokoko ústící na Václavské náměstí a pasáž U Nováků. Tato spletitá síť pasáží vytváří příjemné místo se širokou nabídkou společenského vyžití, které ideově navazuje na svou bohatou historii. V dodnes populárním Lucerna baru býval kabaret, v němž se potkávali nejlepší jazzoví hudebníci meziválečné Evropy. V kině Lucerna se odehrála pražská premiéra zvukového kinematografu. Velký taneční a společenský sál byl technickým divem své doby díky ukotvení železobetonová konstrukce na betonové desce zahloubené do čtrnácti metrů v podzemí. Ve Velkém sále Lucerny před válkou i po ní vystupovala řada hudebních legend; tančila zde Josephine Baker a hráli Louis Armstrong i Count Basie. V době okupace zde pro změnu řečnili nacističtí pohlaváři. Za zmínku stojí i Kavárna Lucerna v prvním patře pasáže, kde si lze vychutnat skvělou kávu i řadu výtečných zákusků. Občasně si zde můžete zatančit dokonce i argentinské tango. Inu, ikonická stavba!

Pasáž Světozor

Hned naproti Paláci Lucerna se nachází Palác Ligna, dříve Palác České banky postavený v letech 1914 – 1918. Palácem prochází pasáž Světozor s prosklenou střechou s východy do Vodičkovy ulice, Františkánské zahrady anebo lze projít do pasáže Alfa v přilehlém Paláci U Stýblů. Na první pohled v pasáži upoutá rozměrné mozaikové logo firmy Tesla.

Pasáž je oblíbená zejména kvůli kinu Světozor a vyhlášené cukrárně Ovocný Světozor. Tří sálové artové kino se zaměřením na uměleckou filmovou tvorbu je mimochodem také English friendly. Ve Velkém sále jsou uváděny premiéry českých i světových artových filmů, reprízy již dříve uvedených úspěšných snímků a exkluzivní projekce. Menší sály jsou určeny zejména pro dokumenty, experimentální a animované filmy. Pro kino se také vžil název festivalové kino, jelikož během roku pořádá a hostí řadu filmových přehlídek. Neodmyslitelně k němu patří například festival španělského filmu La Película. V prostorách kina se také nachází prodejní galerie Terryho ponožky specializující se na filmové plakáty. Po kulturním zážitku nelze vynechat famózní zákusky, chlebíčky či zmrzlinu v kavárně Ovocný Světozor.

Pasáž Platýz

Na Národní třídě se nachází Palác Platýz s nákupní pasáží, příjemnými kavárnami, aukční galerií a zřejmě nejstarší dopravní značkou v Praze starou přes dvě stě let. Palác se pyšní velmi zajímavou historií s řadou významných majitelů. Friedrich Burgundský, člen dvora Karla IV., přebudoval zdejší domy na první palác. Píše o něm ve své kronice i Václav Hájek z Libočan. Své jméno však nese palác po císařském radovi a sekretáři Rudolfa II., který jej zakoupil v 16. století. Byl jím Jan Platais (Platejs) z Plattenštejna.

K propojení Národní třídy s Uhelným trhem došlo až za Šternberků v 17. století při barokní úpravě objektu. Nacházelo se zde ubytování pro pocestné a místo žilo bohatým kulturním životem. Proslulá byla zejména zdejší šermířská škola. Zřejmě z této doby pochází ona nejstarší dopravní značka. Jde o malou sovičku na bidýlku umístěnou při vjezdu z Národní třídy. Poloha sovičky v minulosti informovala, zda je uvnitř volné místo pro formanské vozy či nikoliv. Sovička sedící hlavou nahoru povolovala vjezd dovnitř. Pokud visela hlavou dolů, znamenalo to, že všechna místa pro vozy jsou obsazena a je zákaz vjezdu. Dnes je palác s pasáží odpočinkovým a klidným místem v srdci Prahy. Obchodní prostory nabízejí různorodé zboží, dobře známá je například Zlatá loď nabízející výtvarné potřeby. O pár kroků dále se nachází oblíbené Café Platýz, kde si lze vybrat z nápojového i jídelního lístku. Objekt slouží převážně k bydlení, ale najdete zde i mateřskou školku.