Svoboda a jinakost. To je LGBT+ umění

Proč si sami tvoříme kulturní i komunikační bariéry, které pak měníme na standardy? A proč se nám může stát, že při kontaktu s queer scénou bráníme naši komfortní zónu, aniž bychom pro to měli racionální vysvětlení? Vždyť právě vnímání proměn světa je primární úloha umění v rozvoji osobnosti člověka.

Jaké impulzy, osobnosti, stěžejní okamžiky jejich tvorby dopomohly k citlivějšímu vnímání LGBT+ umění? A můžeme vlastně umění spojit i se slovem „queer“?

O tom všem i o queer art jsme si povídali se zakladatelkami Mothers Artlovers, umělkyněmi Darinou Alster a Kateřinou Olivovou.

Umění očima Mothers Artlovers

Darina Alster

Co je pro vás osobně znamená queer umění?

Queer umění je vždy aktivistické a feministické. Je to umění, které zohledňuje práva menšin a přehlížených. Zabývá se tělesností, identitou, sexualitou, vnitřní i vnější ekologií, péčí a v neposlední řadě radostí ze života.

Jaký projekt ze své současné tvorby byste ráda vyzdvihla?

Jedním z mých posledních projektů, zabývajících se LGBTQ tématikou je prapor nebinární Madony, který jsem vztyčila na Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí 2. 9. 2020.

Co bylo motivací tohoto díla?

V době, kdy se konzervativní autority světa ohánějí náboženstvím a národem snaží se omezovat práva žen, navracejí je na „jejich místo” mimo rozhodovací procesy a znásilňují celou zemi, chceme vrátit spiritualitě její vlastní hlas. Přejeme si, aby znovu mluvila za utlačované, aby hovořila jazykem porozumění a lásky.

Co symbolizuje Madona?

Tvář nebinární Madony je tváří ochránců lesů a pralesů, kteří při jejich obraně zemřeli – např. indiánského ochránce amazonského pralesu Paula Paulina Guajajara a dalších. Stejně jako tváří aktivistek a aktivistů, kteří bojují za práva žen a LGBTQI a jsou neprávem vězněni, jako například Yulia Tsvetkova.

 Madona není jen feministickou bohyní, ale především vztahem. Matka milosrdenství dnes znovunastoluje vztahy mezi lidmi i komunitami a pomáhá vzniknout společnosti, jejíž fungování není založeno na zneužívání mocenských struktur. Madona je symbolem znovunalezeného vztahu mezi přírodou a lidmi. Matka milosrdenství, která vždy chrání každé dítě na Zemi.

Kateřina Olivová

Co je pro vás osobně znamená queer umění?

Pro mě je queer téma v umění především otázkou nenormativity, jinakosti v tom nejlepším slova smyslu – výjimečnosti, duhovosti. Zásadní je pro mě svobodný prostor pro všechny, jeho používání a prožívání.

Čemu se věnujete?

Zabývám se mateřstvím, kojením, založila jsem Kojící guerillu a společně s Darinou Alster jsme založily Mothers Artlovers – podpůrnou skupinu pro ženy v uměleckém provozu. Obecně se intenzivně věnuji tělesnosti, a to nejen své, ale i dalších lidí, převážně žen.

Jaké dílo ze své současné tvorby byste ráda vyzdvihla?

Ráda bych vyzdvihla například mnohovrstevnaté dílo Skupina nahých žen v krajině, u kterého pracuji se splněním erotického snu a se surovou a bohatou tělesností.

Co má toto dílo symbolizovat?

Dílo vyjadřuje rozmanitost žen. Každá žena je úplně jiná, máme jiné tvary, ale i jiná přání, sny, aktivity. A to vše se odráží v našem těle. Skupina nahých žen vytváří bazální, nenucenou a zároveň eroticky plnou situaci, kdy je možné vidět jiná ženská těla a reagovat na ně, trávit společně čas v přírodním prostředí a hovořit o čemkoliv. Důležitá je pro mě pestrost a mnohost tvarů, nenormativita v těch mnoha možnostech, emancipace a empowerment.

Otázce "queer artu", jeho vnímání i působení na širokou veřejnost se věnuje velké množství současných umělců, performerů i teoretiků. Zároveň fungují digitální i živé platformy, kde je možné se s LGBT+ komunitou a jejím pohledem na svět, uměním nebo třeba literaturou seznámit.

Za všechny jmenujme například filmový festival „Mezipatra“, který se soustředí převážně na dokumentárně a umělecky ztvárněné snímky.
Zapomenout nesmíme ani na bohatý program ve dnech festivalu Prague Pride. Ten nabízí pestrou škálu přednášek, výstav, divadelních představení, exkurzí a dalších kulturních akcí zaměřených na LGBT+ umění.

Nejde totiž ani tak o nálepku „Queer“, ale o samotné chápání umění a jeho bohatý kulturní přínos současnému světu.

Tak proč se nevydat tam, kde se protíná svět současného a LGBT+ umění?

Najít je můžete i v pražských galeriích, jako je například DSC Gallery (Dlouhá 5, Praha 1) nebo Art Space Světova 1 (Světova 1, 180 00 Praha 8).

A až budete uměním přesyceni, navštivte třeba jednu z mnoha LGBT+ friendly kaváren nebo restaurací.