Drobečková navigace

Tillman Kaiser: The Future of the Future is the Present

Polansky Gallery, Veletržní 45, Praha 7 - Holešovice, 170 00

Datum a čas konání

6. 9. 2017 – 14. 10. 2017

Technika fotogramu je spojená s vynálezem fotografie. Existují teorie, že se jedná o paralelní vývojovou větev, která s fotografií, jak jí známe dnes, nemá mnoho společného. Fotogram totiž údajně postrádá klíčovou vlastnost fotografie, její reprodukovatelnost. Nejrůznější pokusy o mechanické kopírování obrazů v průmyslové výrobě, přivedli už na konci osmnáctého století Thomase Wedgwooda k prvnímu fotogramu. Ovšem jeho úspěch byl jen částečný. Na papíře se sice objevil věrný stín přiloženého předmětu se všemi podrobnostmi, nicméně po několika dnech se otisk začal působením denního světla pomalu ztrácet. Nakonec celý papír zčernal a obraz navždy zmizel. Získaný otisk se podařilo ustálit až o několik let později. Nejdříve na papíře, potom na kovových a skleněných destičkách. Pro nové zobrazovací médium se zpočátku vžilo označení zrcadlo s pamětí. V roce 1911 vydal Hugo Gernsback, jeden ze zakladatelů žánru sci-fi, knihu s názvem Ralph 124C 41+. V textu se objevil následující popis života v roce 2660: "Ve výši 7000 m je město pokryté kopulí, vznáší se, je plně klimatizováno, vládne zde absolutní klid, je zde staromódní architektura, není telefon, technika. Lidé z přetechnizované zeměkoule se sem létají rekreovat." Podobně vnímal budoucnost teoretik médií Marshall McLuhan, když v šedesátých letech prohlásil, že cestou do budoucnosti se neustále díváme do zpětného zrcátka. Retrográdní pohyb nás pořád vrací do minulosti. Budoucností budoucnosti je přítomnost.

Světlocitlivé malby Tillmana Kaisera představují odlišný pohled na fotochemický proces, který je základem analogové fotografie. Místo záznamu skutečnosti, vyvolává pomocí chemických látek organometrické obrazy a fotogenické kresby. Černobílé kompozice někdy připomínají mapy nevědomí, němé astrální brány nebo neexistující Bazinův komiks Pravdivá halucinace. Kyanotypie (modrotisk) a domalované detaily jsou svérázným odkazem na fotografický piktorialismus a manuální retušování portrétních snímků. Na druhou stranu záznamy tahů štětcem jsou pouhou světelnou stopou, reprodukcí tahů štětcem. Kombinace fotogramu a malířského gesta oživuje vynález devatenáctého století, přitom zároveň odráží současnou digitální situaci. Podle McLuhana je jednou ze specifických vlastností fotografie možnost časově izolovat jednotlivé momenty. Obrazy v digitálním online prostředí, podobně jako první fotogramy, neustále mizí v čase. Díváme se do zrcadla zapomnění. Současností je to, co už bylo.

 

 

Zobrazit podrobné informace