Drobečková navigace

Dva světy / Jeden svět

Nová scéna, Národní 4, Praha 1 - Nové Město, 110 00

Objednat

Datum a čas konání

30. 1. 2018
20.00

Výjimečnost inscenace spočívá ve spojení světově uznávaných tvůrců Jiřího Kyliána, Ohada Naharina a Itzika Galiliho, kteří ve složeném večeru každý svým vlastním a neopakovatelným způsobem naznačují rozmanité směry vývoje současného baletu.

V podtitulu inscenace využíváme všeobecně známý genderový piktogram, který snad s trochou humorného odstupu odkazuje k biologickému prazákladu onoho věčně inspirativního vztahu lidského spojení–nespojení mezi mužem a ženou.

Itzik Galili: SUB je choreografií pro 7 mužů, jejíž působivost dokonale ladí s rostoucí silou vůle a rytmickou komplexností skladby Weather One od Michaela Gordona. Tématem je vše nepopsatelné, co „máme na jazyku“, a přesto to nelze vyjádřit slovy. Pocit na vlastní kůži, ve svalech a šlachách, v míze: co vlastně cítíme? Nenalézáme slova; ten pocit je téměř neuchopitelný, a přesto existuje, nelze jej popřít. Jste v realitě beze slov a snažíte se získat odstup, abyste lépe viděli. Jakoby v mlze se objevují stále nové obrazy, zdá se, že je možné je popsat, ale pouze novým, dosud neexistujícím slovem. A pak vše mizí.

B/olero v choreografii Ohada Naharina je ukázkou hravého ženského duetu. Tak jako Kylián ve Falling Angels cítí potřebu dát přednost tanci, Ohad Naharin využívá ve své choreografii nekonečné zvukové možnosti syntetizátoru v interpretaci Isaa Tomity v transpozici Ravelovy skladby. „Viděl jsem syntetizátor na přebalu desky, která ležela hned za deskou Bacha. Poprvé jsem si uvědomil, že syntetizátor není jen nástroj využívající existujících zvuků, ale nový nástroj či prostředek s nekonečnou možností tvoření zvuků nových.“ Isao Tomita, 1977

Falling Angels v choreografii českého choreografa Jiřího Kyliána je ženským protipólem choreografie SUB a vůdčí emocí je zde vzrušující a přímý let osmi tanečnic. Kyliánova choreografie je fascinována Reichovým minimalismem, který dovedl metodu fázování až na samou hranici lidských technických možností. Hudba Steva Reicha vytváří půdu, ze které může choreografie růst zcela nezávisle a zdůraznit tanec jako takový.

Uvádí Národní divadlo moravskoslezské.

choreografie > Ohad Naharin, Jiří Kylián a Itzik Galili

Zobrazit podrobné informace