Drobečková navigace

Kabinet kuriozit

Strahovský klášter, Strahovské nádvoří 1/132, Praha 1 - Hradčany

  • stálá expozice

Datum a čas konání

stálá expozice

Strahovský kabinet kuriozit byl zakoupen na Strahov z pozůstalosti barona Karla Jana Ebena v r. 1798. Kabinety kuriozit (Wunderkammer) představují přímé předchůdce novodobých muzeí. V jejich sbírkách se zrcadlí rudolfinská renesance se svým zájmem o tajemno a podivuhodnosti i počátky systematického pojetí přírodních věd. V Kabinetu kuriozit ve Strahovském klášteře jsou shromážděny archeologické vykopávky, přírodovědné sbírky, sklo, porcelán, předměty uměleckého řemesla, zbraně, model válečné lodi z 16. století

Hned při vstupu do historické části jsou umístěny přírodovědné sbírky převážně mořské fauny, doplněné sbírkami hmyzu, minerálů a voskových napodobenin plodů. Zde se jeví jako skutečná kuriozita fantaskní dráček, vyráběný speciálními řezy z rejnoka (v minulosti býval mylně považován za preparované mládě blbouna nejapného - dodo ineptus). Mezi skříněmi visí i drátěná košile z 12. století a prsní brnění ze 17. století. Ve skříních jsou prezentovány sbírky archeologické: keramika, pouta, husitské selské zbraně. Ve spojovací chodbě je v současné době umístěna expozice dokumentující vývoj knižní vazby, v budoucnosti by zde měla být prezentována orientální sbírka kláštera. Na konci chodby je nad dveřmi portrét opata Kryšpína Fucka, který před polovinou 17. století splavnil horní tok Vltavy až do Prahy.

Nachází se zde také dendrologická knihovna čili xylotéka. Z 68 svazků, které připravil kolem r. 1825 Karel z Hinterlagenu, dokumentuje každý jednu dřevinu. Desky jsou ze dřeva příslušného stromu, hřbet s nápisem v latině a němčině tvoří kůra s lišejníky, dovnitř jsou vloženy kořeny, větve, listy, květenství, plody, řezy větví a případně škůdci. Na zadní stěně chodby za xylotékou můžeme spatřit Achbauerovu iluzivní perspektivní malbu z r. 1825, která prodlužuje chodbu pomocí optického klamu.

Ve vstupní expozici je prezentována faksimile Strahovského evangeliáře. Vznik tohoto kodexu, který je starší než český stát, je datován do let 860-865 do Trevíru, když ještě kolem r. 1100 byl majetkem tamního kostela sv. Martina. Mezi lety 980-5 byla do kodexu vevázána čtyři celostránková vyobrazení evangelistů. Tyto iluminace, reprezentující vrchol umění iluminace období otonské renesance, vytvořil jeden z nejvýznačnějších mistrů knižní malby raného středověku Mistr sv. Řehoře. Na gotické převazbě potažené červeným sametem jsou v rozích 4 velké emailové terče s románskými ornamenty (cca 1180), 4 bronzové románské sošky, 6 broušených křišťálů. Při převazbě dodatečně přidány sošky Ukřižovaného, Panny Marie a sv. Jana a 4 renesanční stříbrné medailony.

Seskupení kuriozit vévodí model válečné lodi z přelomu 17. a 18. stol., vedle které jsou umístěny vojenské exponáty: hlaveň děla z r. 1686, 5 dělových koulí a jezdecké boty snad z doby francouzského obléhání Prahy v r. 1742, 3 polská kopí, tatarský luk, lovecká kuše, přilby z přelomu 17. a 18. stol. a slovenská sekyra - valaška. Podél podesty leží přímý zub z narvala, v minulosti vydávaný za roh jednorožce, a preparované části těla velkých kytovců.

Zobrazit podrobné informace

Zdroj: Strahovský klášter