Jakub Janovský: Černý Petr

Jakub Janovský patří ke generaci absolventů ateliéru Kresby (prof. Jitka Svobodová) pražské Akademie výtvarných umění, kteří rehabilitovali médium kresby pro současné vizuální umění buď jako samostatný výrazový prostředek, nebo jako východisko pro práci v jiném médiu (např. obraz). Vztah ke kresbě prostupuje Janovského obrazy, sochami, instalacemi i videi. Prozrazuje určitou specifickou citlivost autora spojenou s výrazovou redukcí a přímou výpovědí. Zatímco raná práce měla expresivnější rysy a tematizovala především různé formy zkušenostních deformací plynoucích ze složitých procesů lidské socializace, současná tvorba zpřítomňuje otisky paměti ve vazbě na neustále platnou, opakující se zkušenost. Principy dětských her prostupují generacemi i časem. Janovský je situuje do reálií totalitního Československa, spojuje je s typizovanými herními prvky dětských hřišť, které jako relikty minulosti ještě dodnes místy odolávají času. Ale jsou to i rámce jakéhosi abstraktního „bezčasí“, kam autor umisťuje své jednatele v jejich úzkosti, vykořeněnosti a odcizení.