Písecká brána

Písecká brána

Ze sedmi bran, které v době baroka doplnily pražské hradby, se dodnes dochovaly jen tři: Táborská a Leopoldova na Vyšehradě a Písecká na Hradčanech. Písecká brána bývala součástí barokního opevnění na levém břehu Vltavy. V hradbách byly kromě ní ještě brána Strahovská a Újezdská a dvacet bašt se jmény svatých patronů. Hradby se nazývaly Mariánské podle kostelíka P. Marie Pomocné v šancích, který stával v sousedství Písecké brány. Kostelík vystavěl v letech 1756 – 1761 arch. Antonín Fidelis Palliardi. Jeho pozůstatkem je malý domek výběrčího cla. Mariánské opevnění bylo vystavěno v druhé polovině 17. a v první polovině 18. st., probíhalo od dnešní budovy Předsednictva vlády do kopce a pak mohutným obloukem ke Strahovu a přes Petřín zpět k Vltavě. Hradby omezovaly život ve městě, otevíraly a zavíraly se podle ročních období. Ještě v polovině 19. st. se zavíraly v létě ve 21, v zimě ve 20 hodin, opozdilci mohli projít branou jen za příslušný poplatek. Ani barokní hradby však neochránily město ve válce a navíc bránily rozvoji Prahy. Byly zbořeny v r. 1898. Dochovala se jen Písecká brána, ostatní ustoupily výstavbě města. Píseckou bránu uchovala před demolicí její poloha, která nepřekážela stavební činnosti.

Písecká brána byla třetí toho jména: první byla od 13. st. ve Valdštejnské ulici a byla zbořena při výstavbě Valdštejnského paláce a druhá stála nad Klárovem do r. 1829 u čp. 132. Název Písecká pochází od jména malostranské osady Na Písku. Dnešní Písecká brána leží přímo proti Chotkovým sadům. Bráně se říká také Bruská podle potoka Bruska, jehož řečiště vedlo Jelením příkopem k Vltavě, nebo Karlova po císaři Karlu VI., za jehož vlády byla vystavěna.

Píseckou bránu postavil mezi baštami sv. Jiří a sv. Ludmily r. 1721 Kryštof Dienzenhofer, autorem výtvarného návrhu byl císařský stavitel Giovanni Battista Alliprandi, nákres inženýr J. Vogel. Fasáda je bohatě obložena opracovaným kamenem. Ve středu je půlkruhový průjezd s ozdobným motivem v podobě stařecké hlavy pro vozy, po stranách menší průchody pro pěší. Plastická výzdoba v podobě orlice na bráně je dílem sochaře Jana Oldřicha Mayera. Od r. 1828 odsud jezdila koňská železnice do Lán a od r. 1843 parní železnice do Olomouce a pak i do Drážďan. 

V letech 2000 - 2002 prošla brána první etapou rekonstrukce, provozovatelem se stala Obec architektů, byla zde zřízena galerie, kavárna a kancelář Obce architektů. Hlavním architektem rekonstrukce byl Petr Fuchs. Písecká brána byla slavnostně otevřena výstavou Československé legie 1914–1920 dne 13. 3. 2003.