Drobečková navigace

Výstaviště Praha

Výstavní areál se značnou tradicí a atraktivním umístěním nedaleko centra města v sousedství parku Stromovka. Bylo vybudováno při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Ročně se zde konají desítky výstavních projektů a veletrhů a také řada kulturních a zábavních akcí.

  • Památky & architektura
  • Kultura & zábava
  • multifunkční prostor

Praktické informace

Výstaviště Praha se rozkládá na ploše 36 hektarů a jeho dominantou je secesní Průmyslový palác. Pro své značné interiérové i exteriérové možnosti je skvělou a vyhledávanou příležitostí pro pořádání řady kulturních, společenských a zábavních akcí v průběhu celého roku.

V areálu Výstaviště se nachází také Lapidárium Národního muzea, Maroldovo panoráma bitvy u Lipan, Křižíkova fontána či akvárium Mořský svět. V těsném okolí Výstaviště se na západní straně nachází rozlehlý park StromovkaPlanetárium Praha. Severní část areálu zaujímá lunapark, dnes místo, kde se konává Matějská pouť.

Pro zájemce o sportovní aktivity je v areálu připravena tato nabídka:

  • plavecký bazén
  • veřejné bruslení
  • boulderová stěna
  • dětské lanové hřiště
  • fitness a workout hřiště
  • obří pískoviště pro děti
  • největší parkourové hřiště v České republice

Výstaviště také nabízí příjemné posezení v některé z místních restaurací.

 

MAPA VÝSTAVIŠTĚ

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Výstaviště Praha
  • Areál Výstaviště
  • 170 00 Praha 7 – Holešovice
  • +420702128232

Program

Historie objektu

Výstavba výstaviště

Koncem 19. stol. vrcholily obrozenecké snahy o svébytnost českého národa a jednou z příležitostí prezentovat úspěchy průmyslu a hospodářství byla Jubilejní zemská výstava r. 1891 - plný název zněl Všeobecná zemská výstava v Praze r. 1891 na oslavu jubilea první průmyslové výstavy r. 1791 (tato výstava měla dokonce prvenství evropské a konala se v Klementinu v rámci oslav korunovace Leopolda II. českým králem). Výstava byla organizována a vybavena výhradně českými podniky, protože německé firmy sídlící v Českém království ji bojkotovaly.

R. 1888 byl zvolen přípravný výbor, kterému se do 2 let podařilo opatřit prostor výstaviště (usnesením zemského sněmu to byla část Královské obory), vypracovat plán a program výstavy, její organizační statut a sestavit rozpočet.

V práci pak pokračoval generální výbor s předsedou hrabětem Bedřichem Kinským, čestnými předsedy mj. hrabětem Františkem Thunem, knížetem Jiřím Lobkowiczem, v čele odborných výborů byly význačné osobnosti jako František Křižík (stavební), nakladatel Jan Otto (redakční), dále arch. Antonín Wiehl, ředitel Národního divadla F. A. Šubert aj.

R. 1890 výbor schválil základní stavby, plán výstaviště získal konečnou podobu až 6 týdnů před zahájením výstavy, ale v té době už byla většina staveb v plném proudu. V září 1890 však Prahu postihla katastrofální povodeň (pobořila tehdy i Karlův most) a zaplavila také areál výstaviště. Vyvrácená dřevěná ohrada narážela do nedokončených staveb a škody byly tak veliké, že se v první chvíli uvažovalo o posunutí termínu zahájení. Ředitel První Českomoravské Novotný však rozhodně prohlásil, že jeho firma úkol splní včas a tím dal příklad i dalším podnikům, které navíc práce prováděly většinou za nižší ceny než bylo obvyklé, protože účast na této stavbě pro ně byla čest.

 

Jubilejní zemská výstava

Výstava byla zahájena v pátek 15. 5. 1891 za účasti mnohých význačných osobností včetně arcivévody Karla Ludvíka. Za dobu trvání do 18. 10. 1891 ji navštívilo 2,5 mil. návštěvníků, mezi nimi i císař František Josef I.

Centrum výstaviště tvořil od počátku Průmyslový palác. Druhou důležitou stavbou byla Strojovna s montovanou železnou konstrukcí, čili pavilon k vystavení strojů, který byl v dolní části výstaviště a po skončení výstavy byl prodán do Innsbrucku. Osvětlení výstaviště bylo vzhledem ke Křižíkově účasti samozřejmě elektrické, elektricky osvětlená byla také jím zkonstruovaná světelná fontána. K usnadnění dopravy na výstaviště byla rovněž Křižíkem vybudována první elektrická dráha v Rakousku-Uhersku vedoucí z Letné do Stromovky. V Pavilonu českých turistů, který byl později přenesen na Petřín (dnes bludiště), bylo krom jiného umístěno dioráma bratrů Liebscherových Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě. Jako reklama hořovických sléváren litiny sloužil Hanavský pavilon, r. 1898 přenesený do Letenských sadů. Před vchodem do Průmyslového paláce stála socha Jiřího z Poděbrad od Bohuslava Schnircha, která dnes zdobí Poděbrady. Vpravo od hlavního vstupu byl Pavilon hl. m. Prahy, upravený r. 1907 a dnes sloužící jako lapidárium Národního muzea. Proti němu je dodnes původní Pavilon umělecké výstavy, který dnes patří AVU. Za tímto objektem byl postaven Pavilon zemského výboru Království českého, dnes restaurace Pražan. Dodnes funkční je restaurace měšťanského pivovaru v Plzni, tzv. Plzeňská restaurace. Oblíbenou atrakcí v rámci výstavy byly vyhlídkové lety upoutaným i volným balonem.

 

Další velké výstavy

R. 1895 se zde konala Národopisná výstava českoslovanská, r. 1898 Výstava architektury a inženýrství, kde Jan Kříženecký promítal své první filmy. V tomto roce byl také na výstavišti umístěn druhý panoramatický obraz Bitva u Lipan od Luďka Marolda. V r. 1908 proběhla Výstava Obchodní a živnostenské komory, pro niž byl postaven nový pavilon obchodu podle projektu arch. Jana Kotěry a jeho žáků Josefa Gočára a Pavla Janáka. Bohužel se nedochoval.

Po r. 1918 se výstaviště stalo součástí Pražských vzorkových veletrhů. Tradice veletrhů byla omezena po r. 1948 (přesunuly se hl. do Brna, později také na Strahovský stadion a do Letňan) a Průmyslový palác byl přejmenován na Sjezdový, protože se tu konaly sjezdy KSČ. Samotný areál výstaviště se tehdy nazýval Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF).

R. 1960 byl na výstaviště přenesen Bruselský pavilon, který nás reprezentoval na výstavě Expo ´58 v Bruselu a získal zde dvě velké ceny za architekturu a expozici (arch. Frant. Cubr, Jos. Hrubý a Zdeněk Pokorný). Praha tím získala dalších 6000 výstavní plochy, ale jen do října 1991, kdy tento objekt shořel.

 

Po roce 1989

Od počátku 90. l. se do areálu začaly vracet výstavy a veletrhy. R. 1991 se na výstavišti konala Všeobecná československá výstava, byly postaveny Křižíkovy pavilony za Průmyslovým palácem a divadlo Pyramida, využívané hl. pro muzikálová představení. Byla také obnovena Křižíkova fontána, i když její konstrukční řešení bylo oproti původnímu zcela změněno.

R. 1999 byla postavena v místě někdejšího pavilonu Les a lov vedle Maroldova panoramatu replika renesančního shakespearovského divadla Globe, kterou však zcela zničil požár v listopadu 2005.

R. 2002 byl v zadní části lapidária zprovozněn Mořský svět, největší akvárium s mořskou vodou (100 tis. l) v ČR.

Ničivá povodeň v srpnu 2002 postihla především níže položený areál, kde zásadně poškodila budovy situované ve spodní části parku, např. divadlo Spirála.
16. října 2008 vyhořelo celé levé křídlo secesního Průmyslového paláce
Rekonstrukce v r. 2019 a 2020 přinesla návštěvníkům v zadní části Výstaviště nový gastro pavilon u nově zbudované brány do Stromovky, piknikovou louku, veřejné griloviště, obří pískoviště pro děti, největší parkourové hřiště v ČR a další sportoviště, mobiliář a revitalizovanou zeleň.

Od r. 2001 celý areál v dlouhodobém pronájmu Incheba, od 1.1.2015 je nájemcem areálu  Výstaviště Praha, a.s. a od 1.4.2016 jeho správcem.

Majitel: hl. m. Praha.

 

 

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Výstaviště Praha