Kostel sv. Vavřince pod Petřínem

          Zahneme-li z Karmelitské Hellichovou ulicí směrem k Petřínu, přijdeme k malému bývalému kostelíku sv. Vavřince. Ještě před vznikem Malé Strany to byl kostelík osady Nebovidy, jednolodní románská stavba z poloviny 12. století. Mezi čtvercovým presbyterářem a kostelní lodí byla původně věž. Skutečnost, že kostelík byl románský, z kvádříkového zdiva, zjistil zcela náhodou až roku 1955 dr. Vladimír Píša, který kostel tehdy změřil a zakreslil. Délka lodi byla asi 12 m, šířka kolem 7 m. Z románského období pocházely také zbytky dvou oken, která byla při pozdější přestavbě zazděna. Rozsáhlá gotická přestavba kolem roku 1378 připojila ke kostelu boční loď s křížovou klenbou a sakristii. Kolem roku 1390 vyzdobil interiér kostela krásnými malbami neznámý autor, který byl vyučen v dílně Mistra třeboňského oltáře. K nejkrásnějším malbám patří obraz sv. Doroty a sv. Vavřince, Panny Marie a sv. Ondřeje. Malba Umučení sv. Erasma a sv. Vavřince je pojatá goticky, zatímco Narození Páně, Klanění tří králů a Zvěstování pastýřům je v románském stylu. Nástěnné malby byly objeveny roku 1988, když byla odkryta gotická omítka. Poté byly zbytky maleb restaurovány. O navrácení interiéru do původní krásy se zasloužili manželé Látalovi spolu s dalšími restaurátory.

          Kostel prošel i barokní přestavbou a v roce 1784 byl zrušen a spolu s pozemkem okolního hřbitova prodán a přeměněn na obytný dům s malými byty. V roce 1935 ho zakoupila církev československá, aby kostel upravila do původní podoby, ale neměla k tomu finanční prostředky. Teprve v letech 1985 – 91 prodělal chátrající objekt generální rekonstrukci podle projektu ing. arch. Josefa Hyzlera. Kostel byl proměněn v hudební a výstavní síň při maximálním možném zachování jeho původních architektonických kvalit. Využívá se zejména pro koncerty Pražského jara, Klubu přátel Pražského jara a pro nahrávky renesanční a barokní hudby. To je umožněno také tím, že sem byly v roce 1995 umístěny nově rekonstruované skvostné barokní varhany z dílny významného českého varhanáře Bedřicha Semeráda. Rekonstrukci varhanního positivu (tj. malých varhan) provedla varhanářská firma Vladimíra Šlajcha v Borovanech u Českých Budějovic. Koncertní síň má kapacitu asi 100 návštěvníků. Městské zastupitelstvo rozhodlo, že kostel sv. Vavřince bude využívat sekretariát Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který sídlí v sousedním nově rekonstruovaném objektu.