Ostrov Štvanice

Ostrov na Vltavě mezi Holešovicemi, Novým Městem a Karlínem o délce 1250 a šířce 190 m. Nejstarší zpráva o něm je z r. 1118 a je v ní nazýván Velký, později se mu pro množství malých okolních ostrůvků říkalo Velké Benátky. Řeka zde nebyla hluboká a odpradávna tudy vedl brod. Bývaly zde zahrady, větší část ostrova byla porostlá vzrostlými stromy, které byly vykáceny až v polovině 18. st. Dnešní název ostrova se vžil koncem 17. st. a je odvozen od oblíbené zábavy, která zde byla pořádána pro obveselení pražské veřejnosti v okrouhlé dřevěné aréně s amfiteátrovým hledištěm: štvanice na býky, jeleny, kance aj. a zápasy zvířat. Počátkem 19. st. byly hry opakovaně zakazovány, definitivně skončily v r. 1816. V hořejší polovině ostrova byla střelnice, kde pořádaly střelecké spolky různé soutěže. Pražané chodily na ostrov na procházky i za různými atrakcemi, jako provazolezci, balonové plavby francouzských aeronautů, ohňostroje, v r. 1879 se zde konala produkce indiánské skupiny Komančů a Irokézů. Bývala zde populární kruhová tančírna Růžodol, kavárny a hostince, v nichž byly oblíbené grundle - malé rybičky pražené celé i s hlavou. Pražský knihtiskař Ferdinand Schönfeld zde v 18. st. dal zřídit anglickou zahradu s letohrádkem, na jejímž území byl plasticky znározněn povrch české země s horami a údolími i s praménky řek, napájenými vltavskou vodou, a s hlavními silnicemi. Model země byl navštěvován především školní mládeží. Byl učiněn pokus přenést sem nuselskou pouť Fidlovačku, ale nápad se neujal. Na návrh tehdejšího pražského primátora zde měla být vybudována zoologická zahrada, ale nakonec zvítězily hlasy proti ní.

Vlastníci ostrova se často střídali. Byli to pražští měšťané, fara Na Poříčí i soukromník bělíř Faber. Roku 1898 zakoupila ostrov Pražská obec. Při regulaci řeky bylo zničeno mnoho zeleně, město se snažilo o novou sadovou úpravu, ale nezbývalo peněz. Prvních větších úprav zeleně se Štvanice dočkala až v r. 1938.

Na ostrov původně vedly dřevěné můstky z Těšnova, v letech 1846 - 1850 byl vybudován rakousko-italským stavitelem železnic Aloisem Negrellim na svou dobu velmi odvážný viadukt pro trať Praha - Drážďany o délce 1100 m. Byl to druhý kamenný most přes Vltavu po Karlově mostě. Doposud funkční, je Negrelliho viadukt zařazen mezi technické památky. V letech 1908 - 12 byl vybudován podle návrhu arch. Pavla Janáka Hlávkův most, který spojuje Nové Město od Těšnova přes ostrov Štvanici s Holešovicemi-Bubny. Na špici ostrova byla v r. 1913 postavena nevelká vodní elektrárna, poslední na cestě řeky Vltavy z Lipna do Prahy, která vyráběla proud nepřetržitě do r. 1972. V r. 1984 byla rekonstruována a nyní již několik let pracují její nové tři turbíny.

Výstavbou prvního zimního stadionu v naší republice v r. 1932 byl ostrov zasvěcen sportu. Stroje, které chladily ledovou plochu se přepínaly i na mrazení užitkového ledu v nepřetržitém provozu. Ve dvou bazénech se za 24 hodin dalo postupně vyrobit 60 tun ledu. Zimní stadion byl v červnu 2011 pro havarijní stav zbourán.

V r. 1986 zde byl dobudován největší a tehdy nejmodernější tenisový areál u nás. Kapacita ústředního dvorce je 8000 sedadel, dále je zde 9 nekrytých a dva kryté tenisové dvorce. Součástí je dvacetimetrový plavecký bazén s brouzdalištěm pro děti. Za tenisovým areálem byl postaven Skate Park. Koncem 80. let se vybudoval nový jez a nastavitelná slalomová vodní dráha.

27. 7. 2023 byla pro chodce a cyklisty otevřena nová Štvanická lávka propojující přes ostrov čtvrti Karlín a Holešovice. Na 300 metrů dlouhou konstrukci byl použit unikátní ultra-vysocehodnotný bílý beton, poslední pole na holešovické straně je pak zvedací, aby odolalo i tisícileté vodě. Lávku navíc doplňují umělecká díla (Socha ženy s názvem Řeka od Jana Hendrycha, podsvícené bronzové zábradlí ukončují symbolické umělecké prvky zvířat).