Drobečková navigace

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Trojlodní bazilika se díky svým mimořádně velkým rozměrům (75 m délky, 31 m šířky, 27,5 m výšky) řadí k největším chrámům v Praze. Na stavbu kostela ve stylu pozdně románské baziliky se pořádala veřejná sbírka, do které přispěl i císař Ferdinand I. Dobrotivý a císařovna Karolína. Kostel byl vysvěcen 18. října 1863 v den milénia příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Karlínské náměstí, Praha 8 - Karlín, 180 00
Web: http://www.farnost-karlin.cz, e-mail: farnost@farnost-karlin.cz
tel.: +420222743517

Popis

PRAVIDELNÉ ŘÍMSKOKATOLICKÉ BOHOSLUŽBY:

  • ne: 9.00, 18.30
  • po, st, pá, so: 12.00
  • čt: 18.30

K prohlídce je kostel přístupný denně od 8 do 18 hodin.

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

Za hradbami Nového Města pražského, na někdejším Špitálském poli, v blízkosti vojenské Invalidovny, vyrostlo po roce 1817 předměstí Prahy, kterému se na počest císařovy manželky Karolíny Augusty začalo říkat Karlín. Po odbourání pražských hradeb se jeho zástavba rychle rozrůstala a bylo jen otázkou času, kdy se podaří získat finance na výstavbu hlavního katolického chrámu této oblasti kostela svatého Cyrila a Metoděje. Podle návrhu architekta Karla Rössnera, profesora vídeňské akademie, a českého architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna vznikla v letech 1854–1863 monumentální novorománská bazilika podle vzoru raně středověkých kostelů z tesaných kamenů. Slavnosti spojené s poklepáním a svěcením základního kamene se zúčastnil dokonce i mladý císařský pár: František Josef I. Habsburský a Alžběta, zvaná Sisi. Průčelí chrámu oslovuje kolemjdoucí bohatou zdobností. Čeněk Vosmík vytvořil sochy Krista a deseti zemských patronů umístěných pod rozetou. V tympanonu nad centrálním vchodem je pak postava Ježíše Krista doprovázena klečícími slovanskými světci Cyrilem a Metodějem. Interiér kostela nebyl zdaleka hotov při vysvěcení chrámu a ještě dlouho poté práce pokračovaly. V podstatě byla výzdoba provedena ve dvou etapách a dokončena až na samém konci 19. století. Na části nástěnných maleb, kterým vévodí monumentální postava žehnajícího Krista v mandorle, se podíleli zejména Josef Matyáš Trenkwald a Gustav Vacek. Drobné obrazy světců na bočních oltářích maloval Josef Mánes. Na bohaté výzdobě se však podílelo mnoho dalších autorů. Zajímavé vitráže uvnitř kostela vznikly podle kartonů Františka Ženíška a Františka Sequense.

Zobrazit historii objektu