Drobečková navigace

Kostel sv. Gabriela

Dvoulodní bazilika v novorománském stylu byla dostavěna v roce 1891, jeho výzdoba však pokračovala až do roku 1917. Tento klášterní kostel, který sloužil sestrám benediktinkám do r. 1919, kdy musely odejít do Rakouska, je totiž unikátní zejména svou uměleckou výzdobou benediktinských mnichů ve slohu tzv. Beuronské umělecké školy.

Kostel sv. Gabriela, Holečkova, Praha 5 - Smíchov, 150 00
Web: http://www.farnostsmichov.cz, http://www.beuron.cz
tel.: +420257317652

Popis

PRAVIDELNÉ ŘÍMSKOKATOLICKÉ BOHOSLUŽBY:

  • ne 11.15 (mimo prázdnin), 17.00 latinská podle tridentského ritu

Průvodcovská služba (i v němčině) Monica Šebová (tel. 244 463 675), předsedkyně Společnosti přátel beuronského umění

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

V zadní části zahrady Kinských stojí málo známý klášter s kostelem sv. Gabriela, jehož zakladatelkou a mecenáškou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková. Rozhodla se založit první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Na stavbu a výzdobu budoucího kláštera Zvěstování Panně Marii věnovala značné jmění, zemřela však před započetím stavby. Klášter byl zasvěcen jejímu křestnímu patronu archandělu Gabrielovi. Základní kámen ke stavbě kláštera byl položen a posvěcen arcibiskupem Františkem Schönbornem r. 1888. Stavbu i výzdobu provedli příslušníci řádu beuronských benediktinů. Ti byli za Bismarcka v Německu pronásledováni, a tak přišli na pozvání kardinála Bedřicha Schwarzenberga do Prahy do Emauzského kláštera. Smíchovský klášter v pseudorománském slohu projektovali benediktinští řeholníci z Belgie, opat Hildebrand Hemptinne a kněz Gislain Béthune. Kostel o délce 26 m a šířce 13 m se skládá ze dvou lodí, z nichž hlavní vyšší má dřevěný strop a postranní nižší je klenutá. Kostel má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 m s jehlancovitou střechou a krásný bohatě zdobený portál v hlavním vchodu. Nad ním jsou sochy sv. Benedikta a sv. Scholastiky a ještě výše patron chrámu archanděl Gabriel. Chrámová loď se otevírá bez stropu přímo do krovu po způsobu starokřesťanských bazilik. Dojem starobylosti podtrhují vysoko položená okna. Kostel byl vysvěcen kardinálem hrabětem Schönbornem r. 1891 a v roce 1899 sem přišly první sestry benediktinky ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.

Nejen architektonické pojetí, ale zejména umělecká výzdoba je unikátní památkou beuronského slohu benediktinských mnichů, kteří se vyznačovali prvotřídní úrovní v mnoha oborech: vyhlášené byly např. jejich velmi slavnostní liturgie, kde se zpívaly gregoriánské chorály, byli i významnými badateli zejména v historických a filozofických vědách, nejvíce však vynikali ve výtvarném umění. Výzdoba kláštera byla svěřena malíři, sochaři i architektu Peteru Dezideriu Lenzovi, který je zakladatelem Beuronské umělecké školy. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl Jakob Würger. Lenz se inspiroval ve starořeckéím a egyptském umění, byl ovlivněn i starokřesťanským a byzantským uměním. Jeho nástěnné malby nesou prvky symbolismu a dekorativismu. Beuronský styl byl zcela osobitý, odlišný od všech ostatních. Kostel i klášter je vyzdoben nástěnnými malbami s postavami světců, biblickými scénami a s ilustracemi legend o sv. Benediktu s bohatou ornamentikou a četnými latinskými citáty. Nad kruchtou je Lenzova rozměrná malba Piety - postava Madony na trůnu držící maličkého Krista s dvěma okřídlenými anděly po stranách. Sám arcibiskup pražský kardinál Schönborn tehdy přikázal nekonvenční obraz odstranit. Naštěstí byl řádovými sestrami jen zakryt a ne zničen. V popředí oltáře jsou dvě Lenzovy plastiky v nadživotní velikosti z bílého mramoru, které představují svatého Gabriela a Matku Boží. Druhou Lenzovou malbou je v kněžišti za hlavním oltářem Matka Boží - Madona s Ježíškem na klíně v kruhu obklopeném indigově modrým čtvercem s hvězdami tvořícími iluzi nočních nebes. V chrámové lodi jsou dále malby Lenzova žáka pátera Jana Verkadeho, které představují sv. Václava, sv. Ludmilu a sv. Vojtěcha. Je zde též freska Ježíše Krista Pantokreator s nápisem Ego sum - qui sum (jsem, který jsem). Malby pokrývají souvisle stěny kostela od podlahy až ke krovu. I množství dalších pozoruhodných detailů výzdoby, na níž se pracovalo nepřetržitě až do r. 1917, činí z těchto objektů ukázkový příklad beuronského uměleckého slohu.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se u nás šířily protikatolické tendence, neboť lidé spojovali církev s nenáviděnou habsburskou monarchií. I benediktinky, z nichž většina byla německého původu, začaly mít potíže, a tak si našly nové sídlo v Rakousku a zdejší klášter s kostelem prodaly tehdejšímu ministerstvu pošt a telekomunikací s podmínkou, že kostel bude navždy užíván k bohoslužebným účelům. Česká pošta je i dnes vlastníkem celého areálu, který stále čeká na uznání a ocenění svých kvalit.

Zobrazit historii objektu