Drobečková navigace

Týnský dvůr – Ungelt

Jedna z historicky nejvýznamnějších lokalit v Praze. Blok zástavby, který vznikl pravděpodobně již v 11. století, byl původně opevněným kupeckým dvorcem, kde se vybíralo clo – ungelt. Nejvýznamnější stavbou je zde Granovský palác s arkádovou lodžií, jeden z nejzachovalejších renesančních skvostů Prahy s nádhernými sgrafity a nástěnnými malbami, které představují výjevy z bible a řecké mytologie.

Týnský dvůr – Ungelt, Týnská / Štupartská / Malá Štupartská, Praha 1 - Staré Město, 110 00

Historie objektu

Nejstarší název oblasti mezi kostelem sv. Jakuba a Panny Marie před Týnem je Týn nebo Týnský dvůr. Slovo týn znamená ohrada, ohrazené místo, dřívější slovo otýniti znamenalo ohraditi. Pochází z keltského dunum - hradiště, ohrazené místo, plot; z germánského tuna, německy Zaun, anglicky town. Byl to ohrazený kupecký dvůr, který podle archeologického výzkumu z 80. a 90. let 20. st. vznikl ve 12. st. Starší literatura uvádí 10. st., kdy zde údajně pobýval také Ibrahím ibn Jakub, autor první zprávy o městě. Kupecký dvůr tehdy býval skutečnou tvrzí, oddělenou od ostatního města příkopem a zdí. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží, byla zde skladiště na zboží, koňské stáje, obydlí pro kupce, jeden z nejstarších špitálů v Praze i kostelík Panny Marie v místě, nad nímž stojí současný Týnský chrám. Tisíce kupeckých vozů německých, polských, ruských, uherských, benátských, nizozemských, francouzských, řeckých, arménských, tureckých i arabských sem přivážely nepřeberné množství zboží, které uvádějí registry kupeckého dvora: kovy a nerosty (zlato, stříbro, měď, olovo, cín, jantar, ledek, sůl, síra), nářadí, příze a plátno, látky vlněné a hedvábné, kožešiny, zboží skleněné, koberce, živý dobytek, máslo, lůj, rybí tuk, olej, barvy, vosky, papír, knihy, peří, vlnu, cukr aj., zvlášť bohatě byly zastoupeny kuchyňské potřeby a lahůdky, jižní ovoce, nápoje a další. Překvapující je ohromné množství ryb, říčních i mořských sušených a uzených. Každý, kdo překročil práh kupeckého dvora, požíval plné ochrany krále, za což musel platit poplatek. Z poplatku na ochranu se časem vyvinulo povinné clo ze zboží dováženého do Prahy nebo projíždějícího Prahou, později i ze všeho zboží dováženého kamkoli do Čech. Již ve 14. st. se clu říkalo staroněmeckým slovem ungelt, odtud i název pro celý kupecký dvůr. Byl zde dům, kde se vážilo a měřilo zboží a vypočítávalo clo. Při vstupu musel v bráně každý odevzdat zbraně ungeltnímu hospodáři, který také soudil případné spory. Večer zde bývalo veselo, kupci zapíjeli své obchody a vyprávěly novinky z dalekých zemí. Proto je znám také název Veselý dvůr (Laeta curia). Největšího rozkvětu zažil Ungelt za Karla IV. a za Václava IV. Kupci zde byli velmi spokojeni, mnozí se zde usadili natrvalo. Pražské celní privilegium pro Čechy ztratilo význam v době husitské, ani později již Praha nedosáhla svého obchodního významu a v polovině 16. st. ho ztratila úplně. Celnice v Ungeltu pak sloužila jen pražskému obchodu, v r. 1774 byla přenesena nejprve do Haštalské a později r.1810 do celnice proti Prašné bráně. Počátkem 20. století se do polorozpadlého Ungeltu začala stěhovat městská chudina, po 2. sv. válce zde byla směsice skladišť, dílen, kanceláří a bytů nejnižší kategorie. V r. 1978 byl zahájen zajišťovací archeologický průzkum, v r. 1981 byla zahájena vlastní rekonstrukce dvora. 18. prosince 1996 byl Ungelt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.

Dnešní areál Ungeltu tvoří 18 domů, z nichž 12 přiléhá k vlastnímu kupeckému dvoru, ostatní jsou po obvodě na místě původní gotické ohradní zdi. Na domech jsou stopy architektonických slohů všech dob, každý dům je jiný, přesto dohromady vytvářejí harmonický celek. Většina domů má barokní fasády z doby po r. 1689, kdy Ungelt z velké části vyhořel, původ mnohých však sahá až na počátek 15. st. Vchod od Staroměstského náměstí je z Týnské ulice branou v paláci Granovských (čp. 639), který patří k nejzachovalejším renesančním skvostům města. Král Ferdinand I. věnoval r. 1558 tento dům za věrné služby celnímu úředníku Jakubu Granovskému z Granova. Nový majitel dům v polovině 16. st. přestavěl ve slohu renesančním, okrášlil jej nádhernými sgrafity a nástěnnými malbami. Je to dvoupatrová budova s arkádovou lodžií na straně dvora. Sgrafita nad portálem z Týnské ul. představují nalevo asi Ferdinanda I., napravo Jakuba Granovského. Na lodžii jsou malby, které představují výjevy z bible a řecké mytologie, zvláště obraz Paridova soudu. Dům čp. 640 Petráčkovský byl původně součástí paláce Granovských a býval tu jeden z nejstarších pražských zájezdních hostinců zv. Starý Ungelt. Fasáda do Týnské ulice je vyzdobena sgrafity.V dlažbě před ním je naznačeno místo původního kostela P. Marie. Dům čp. 642 U Černého medvěda je zmiňován již v r. 1428. Jeho barokní fasáda je zdobena sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a Floriána z 1. poloviny 18. st. Dům je pojmenován podle sochy černého medvěda v řetězech osazené na nároží stavby. Východní brána Ungeltu s monogramem L (patrně král Leopold I., za něhož se část dvora přestavovala) ústící do Malé Štupartské, je v domě čp. 636 zvaném Vrbnovský (také U Štupartů). Dům proslavila kolem r. 1835 kavárna U Komárků, kde se scházeli významní čeští buditelé Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Rieger a další. V domě čp. 634 U Božího oka (U Tří obrazů) jsou na fasádě vyobrazeni Karel IV., sv. Václav a Jiří z Poděbrad. V domě čp. 630 U Zlatého prstenu má dnes Galerie hl. m. Prahy expozici Umění 20. st. V mohutném domě čp. 646 U Šviků z Lukonos s gotickými štíty a románskou prostorou je hotel Ungelt. V jižní části dvora je opravená původní studna, v severní části je kopie Štursova sousoší Den a noc. Terén románského dvora byl více než dva metry pod dnešní úrovní.

 

Zobrazit historii objektu