Kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty

Gotický farní kostel byl založen jako součást Nového Města pražského roku 1348. Byl vystavěn z lomového zdiva, ze kterého byla při opravách začátkem 20. stol. odstraněna omítka. Po stranách byly v 17. století přistavěny kaple. Před vstupem do hlavní lodi je pozdně gotická předsíň.Původně ke kostelu patřil hřbitov, který dodnes připomínají náhrobníky v podlaze interiéru. Jedná se o největší soubor náhrobních památek na Novém Městě. Na boku kostela stojí hranolová věž s cibulovou střechou. Celková úprava, včetně rekonstrukce střechy, proběhla na konci 19. století a začátkem 20. století.

Kostel je trojlodní, s žebrovou klenbou, kterou podpírají barokizované pilíře. Hlavní oltář zdobí obraz zasvěcený patronům, královskám manželům, sv. Jindřichovi a sv. Kunhutě od J. J. Heintsche. Sv. Jindřich zde klečí jako orodovník a ochránce Prahy při obležení Prahy Švédy, sv, Kunhuta se chystá přejít rozpálenou radlici, aby před Božím soudem prokázala svoji nevinu – podezření z nevěry.

Na malířské výzdobě pracovali malíři Karel Šréta, Václav Vavřinec Reiner, Siardo Nosecký. Sochařská výzdoba pochází od J. J. Bendla a Richarda Prachnera. Barevná okna vytvořil František Sequens.

Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše.

Sv. Jindřich – Jindřich II. (973 – 1024), kanonizace 1146, římský král a císař Svaté říše římské, patron Bamberku a Basileje

Sv. Kunhuta, kanonizace 1200, manželka Jindřicha II., patronka těhotných žen, dětí a nemocných