Letenský zámeček

   Letenský zámeček je novorenesanční budova postavená ve stylu italské vily v roce 1863 podle projektu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Tvoří dominantu Letenských sadů již více než 140 let a je oblíbeným výletním místem Pražanů. Na pláni nad řekou proti dnešní Revoluční třídě a Štefánikovu mostu stávala již od roku 1715 budova vyhlídkového letohrádku, zvaného Belvedér. Vybudoval ho tehdy hrabě František Valdštejn a po necelých 30 letech ho v roce 1742 vyhodili do povětří francouzští okupanti Prahy. Jeho název Belvedér pak byl chybně přenesen na Královský letohrádek na Pražském hradě. Pak zde až do stavby letenského zámečku v roce 1863 nebylo nic. Zámeček byl vystavěn jako poměrně velká restaurační budova. Na východní straně má čtverhrannou věž, která o jedno patro převyšuje objekt restaurace. Po točitém schodišti ve věži je přístup do salónku v nejvyšším patře. K hlavnímu vchodu do budovy, původně do otevřené lodžie, vede z prostoru před zámečkem dvouproudové schodiště. Hlavní průčelí budovy s vyhlídkou na město je obráceno k řece. Restaurační prostory mají vysoká půlkruhová okna. Vedle budovy s pěkným sálem a několika salonky byla zřízena zahradní restaurace s tanečním parketem. Letenský zámeček patřil pražské obci a byl pravidelně pronajímán. Návštěvnost restaurace značně vzrostla, když v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy byl nahoru na Letnou zahájen provoz pozemní lanové dráhy. Její provoz skončil v roce 1916 a o 10 let později bylo její traťové těleso využito pro instalaci pohyblivého chodníku. V době Jubilejní zemské výstavy byla v sousedství letenského zámečku také zřízena konečná stanice Křižíkovy elektrické dráhy, tehdy první tramvaje v Praze, která jezdila ke Stromovce. Jezdila zde do roku 1900. Za restaurační budovou byl v roce 1894 umístěn kolotoč s dřevěnými koníky, vyrobený pravděpodobně roku 1893, v dřevěné boudě o dvanácti stěnách, zakrývaných roletami. Je to historická rarita, je památkově chráněný. Od roku 2004 kolotoč převzalo do své správy Národní technické muzeum a v současné době se kolotoč rekonstruuje.

     V době totality restaurační budova značně zchátrala, ale v roce 1992 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. Současné restaurační prostory mají jméno podle architekta budovy Ullmanna a jméno Belcredi. Jde o hraběte Richarda Belcrediho, původem italského šlechtice, který byl od r. 1864 místodržitelem v Čechách a který se zasazoval o samosprávu zemí Koruny české a o rovnoprávnost národů rakouského mocnářství. Po něm byla pojmenována i hlavní letenská třída ze Strossmayerova náměstí, dnes třída Milady Horákové.