Drobečková navigace

Petschkův palác (Pečkárna)

Monumentální novoklasicistickou budovu postavil pražský bankéř a vrchní finanční rada dr. Julius Petschek pro potřeby své banky v letech 1923 -1929. Budovu ihned po nacistické okupaci v r. 1939 zabralo gestapo. Zde byly vyslýchány a mučeny tisíce českých vlastenců. V suterénu budovy byl krátce po válce zřízen památník.

Petschkův palác (Pečkárna), Politických vězňů 20, Praha 1 - Nové Město, 110 00
Web: http://www.zasvobodu.cz, e-mail: csbspraha@volny.cz
tel.: +420224262874

Popis

bývalá mučírna gestapa
památník je přístupný pro skupiny 5 - 20 osob pouze na objednávku alespoň 7 dní předem, prohlídky spojené s výkladem průvodce - členem ČSBS - ve všední dny od 9 do 15 hod.
Objednávky: sekretariát ČSBS, tel. 224 262 874 (po-čt 9 - 14) nebo na e-mailové adrese.
Vstup a průvodcovská služba zdarma.
provozuje Český svaz bojovníků za svobodu, Legerova 22, 120 49 Praha 2

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

Monumentální novoklasicistickou budovu na nároží ulic Politických vězňů a Washingtonovy postavil pražský bankéř a vrchní finanční rada dr. Julius Petschek pro potřeby své banky s názvem Bankovní dům Petschek a spol. Banku založil v roce 1920 spolu se synem Waltrem P., dále s Isidorem P. a s jeho čtyřmi syny. Celkem sedm mužů z rodu Petschků stálo u zrodu firmy a zastupovali ji. Rodina Petschků vlastnila i většinu severočeských uhelných dolů. Palác byl postaven v letech 1923 - 29 podle projektu architekta Maxe Spielmanna, stavební práce provedla firma ing. A. Krofty. Budova má historizující novobarokní průčelí. Veškeré konstrukce byly železobetonové, fasáda byla ve spodní části obložena žulou, výše pak travertinem. Při stavbě bylo poprvé v Praze použito k dopravě stavebních hmot pojezdných jeřábů. Palác má dva suterény, mezanin a čtyři patra, poslední vložené v mansardové šikmé střeše kryté mědí, s výtahy a páternostery. Všechna podlaží paláce prostupuje trojramenné schodiště. Původní luxusní vybavení interiérů se nedochovalo. Nejnáročnější výzdoba je v prvním a druhém patře hlavního palácového křídla, jsou to štukové stropy a dřevěné obložení stěn. V suterénech byly rozsáhlé bankovní sejfy zastavěné do silného betonového zdiva. Byly tak dobře zabezpečeny, že za celou dobu se nikdo nepokusil je vykrást. Ve 30. letech byl k novému paláci na základě návrhu ing. A. Krofty připojen klasicistní nárožní dům ve Washingtonově ulici. Budova byla dobře vybavena, vytápění a klimatizace každé místnosti bylo řízeno ze strojovny telefonickými příkazy, byla zde telefonní ústředna, tiskárna, potrubní pošty, garáže.

Petschkova rodina včas prodala svůj veškerý majetek československému státu a před nacisty uprchla do ciziny. Budovu hned v r. 1939 zabralo gestapo (Geheime Staatspolizei, tajná státní policie), které odtud řídilo po šest let teror proti českému národu. Zde byly vyslýchány a mučeny tisíce českých vlastenců, většinou sem přivážených z pankrácké věznice. Zde v místnosti zv. biograf čekali, až na ně přijde řada. Po nástupu říšského protektora Reinharda Heydricha byl přímo v budově zřízen stanný soud, který rozhodoval o osudu vlastenců, které posílal do koncentračních táborů a na popraviště. Mnoho jich podlehlo fyzickým útrapám mučení. V části paláce v suterénu, kde bývala mučírna gestapa, je zřízen památník protifašistického odboje. Je zde deska se slovy: Proč se vracíme k pohnutým dějinám a urputným zápasům minulosti? Protože milujeme budoucnost.

Na nároží paláce je osazena bronzová pamětní deska od Jiřího Prádlera s figurou muže od sochaře Zdeňka Vodičky s textem: 1939 - 1945. Zde bojovali, trpěli a umírali bojovníci za svobodu naší vlasti. Nikdy nezapomeneme jejich památky a zůstaneme vždy věrni jejich odkazu. Lidé bděte! Po válce byl palác adaptován pro potřeby ministerstva zahraničního obchodu, dnes v něm sídlí část ministerstva obchodu a průmyslu.

Národní kulturní památka od roku 1989.

 

 

 

Zobrazit historii objektu