Drobečková navigace

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Každou celou hodinu Vyšehrad rozezní zvonohra kapitulního kostela, jenž prošel za 900 let od svého založení mnoha stavebními úpravami. V r. 1903 byla dokončena poslední přestavba, která vtiskla kostelu dnešní neogotickou podobu. Interiér je bohatě zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou. V klenotnici chrámu je zpřístupněna expozice šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Štulcova, Praha 2 - Vyšehrad, 128 00
Web: http://www.kkvys.cz, e-mail: info@kkvys.cz
tel.: +420224911353, +420602495518

Otvírací doba

září – březen

Pondělí
10.00 – 17.00
Úterý
10.00 – 17.00
Středa
10.00 – 17.00
Čtvrtek
10.00 – 17.00
Pátek
10.00 – 17.00
Sobota
10.00 – 17.00
Neděle
10.30 – 17.00

duben – říjen

Pondělí
10.00 – 18.00
Úterý
10.00 – 18.00
Středa
10.00 – 18.00
Čtvrtek
10.00 – 17.30
Pátek
10.00 – 18.00
Sobota
10.00 – 18.00
Neděle
10.30 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

prohlídka baziliky během mše není povolena
možnost prohlídek pro skupiny v jinou dobu po telefonické dohodě

Vstupné

základní

50 Kč

snížené

30 Kč

rodinné

100 Kč

Popis

PRAVIDELNÉ ŘÍMSKOKATOLICKÉ BOHOSLUŽBY:

  • ne: 9.00
  • čt: 18.00

KLENOTNICE

Stálá expozice pocházející ze sbírek Vyšehradské kapituly a Národního muzea (zlaté a stříbrné šperky, fragmenty tkanin a drahocenných látek, novogotické předměty související s přestavbou Vyšehradu koncem 19. století). Výstava je otevřena v návštěvní době baziliky.

V období kolem 14. 2. bývá vystaven vzácný relikviář s ostatky sv. Valentina, který je jinak přes rok uložen v depozitáři vyšehradské Kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla.

VYŠEHRADSKÁ ZVONKOHRA

  • hraje v každou celou hodinu od 11.00 do 21.00
  • v paměti je celkem 50 písní, které jsou vybírány s přihlédnutím k charakteru Vyšehradu a období církevního roku. Skládá se ze 17 zvonů zvonkohry a 4 velkých zvonů, které zvoní samostatně, mohou však zvonkohru doplnit

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

          Kapitulní a farní kostel byl založen knížetem Vratislavem II. ve 2. polovině 11. století podle vzoru římského kostela sv. Petra a Pavla, když kníže začal budovat své sídlo na Vyšehradě jako záměrný protiklad Pražskému hradu. Podle pověsti prý kníže Vratislav nanosil do základů stavby 12 nůší kamene. S tím souvisí i založení kapituly, která byla nezávislá na pražském biskupovi a podřízená přímo papeži v Římě. Tato nezávislost byla zrušena až v roce 1763.

          V roce 1903 byla dokončena poslední přestavba, která vtiskla kostelu dnešní podobu. Za 900 let prošel mnoha stavebními etapami. Od původní románské baziliky v 11. století přes vrcholně gotickou podobu za Karla IV., kdy vzniklo trojlodí s bočními kaplemi, barokní přestavbu 20. let 18. století podle projektu Giovanna Santiniho za vedení Františka Maxmiliána Kaňky a neogotickou přestavbu, kterou započal roku 1885 arch. Josef Mocker. V letech 1902 — 3 byly vybudovány vysoké průčelní pseudogotické věže podle návrhu arch. Františka Mikše a zároveň odstraněna barokní zvonice z roku 1678. Reliéf tympanonu hlavního portálu vytesal roku 1901 Štěpán Zálešák na motiv Posledního soudu. Interiér chrámu je bohatě zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou akad. malířů manželů Františka a Marie Urbanových z let 1902 — 1903. Na stěně levé boční lodi zůstala zachována barokní malba domnělého vzhledu Vyšehradu z roku 1420. V presbytáři jsou fresky vídeňského malíře Karla Jobsta na téma život sv. Petra a Pavla. Skleněné vitráže oken navrhl František Sequens. Krásně polychromovaný hlavní oltář vyřezaný podle návrhu arch. Josefa Mockera řezbářem Josefem Hrubešem v letech 1884 — 1889 představuje patrony chrámu sv. Petra a Pavla a sv. Cyrila a Metoděje. Oltář českých patronů v druhé kapli vlevo je velkolepé secesní dílo řezbáře Jana Kastnera z počátku 20. století. Na oltáři ve třetí kapli vpravo je nejvzácnější deskový obraz Panny Marie Dešťové, vynikající dílo české gotické malby z poloviny 14. století, pocházející ze sbírek Karla IV. a Rudolfa II. a darovaný vyšehradskému kostelu roku 1606 Ondřejem Hennevaldem. Pověst vypráví, že jej maloval sám sv. Lukáš a že k obrazu v době sucha chodila procesí prosit o vláhu. V první kapli vpravo je románská kamenná rakev z 12. století přisuzovaná sv. Longinu, patrně rakev některého člena rodu Přemyslovců. Při archeologickém výzkumu zde byla nalezena malba Panny Marie s Ježíškem v náručí z doby Karla IV. Původně románská krypta byla stavěna jako pohřební kostel svého zakladatele a prvního českého krále Vratislava II., který zde byl pohřben jako první v roce 1092 a poté i další členové královského rodu. Královská hrobka s ostatky panovníků však při archeologickém výzkumu nalezena nebyla. Na průčelí chrámu je pamětní deska, která připomíná pokřtění 14 českých knížat v Řezně roku 845.

          V letech 1988 — 1994 byl interiér chrámu nákladně zrestaurován. V roce 2003 povýšil papež Jan Pavel II. vyšehradský kapitulní chrám na papežskou "baziliku minor". Zvonkohra — v paměti je celkem 50 písní, které jsou vybírány s přihlédnutím k charakteru Vyšehradu a období církevního roku. Skládá se ze 17 zvonů zvonkohry a 4 velkých zvonů, které zvoní samostatně, ale mohou zvonkohru doplnit.

Zobrazit historii objektu

Související objekty