Drobečková navigace

Chrám sv. Mikuláše - Staré Město

Monumentální barokní stavba zbudovaná v letech 1732 -1737 podle plánů K. I. Dientzenhofera byla směrem do Pařížské třídy novodobě upravena. Interiéru se zajímavými světelnými efekty dominuje lustr s křišťálovými skleněnými ozdobami z Harrachovských skláren. Pravoslavné církvi jej pro chrám na konci 19. století věnoval ruský car. Nyní kostel Československé církve husitské je využíván také jako koncertní síň.

Chrám sv. Mikuláše - Staré Město, Staroměstské náměstí, Praha 1 - Staré Město, 110 00
Web: http://www.svmikulas.cz, http://www.koncertyvpraze.eu, e-mail: office@svmikulas.cz
tel.: +420602958927

Otvírací doba

leden – prosinec

Pondělí
10.00 – 16.00
Úterý
10.00 – 16.00
Středa
10.00 – 16.00
Čtvrtek
10.00 – 16.00
Pátek
10.00 – 16.00
Sobota
10.00 – 16.00
Neděle
12.00 – 16.00

Popis

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY:

  • neděle a svátky: 10.00
  • středa: 12.00

TURISTICKÉ PROHLÍDKY KOSTELA A KOLUMBÁRIA

  • mimo času bohoslužeb
  • vstup do kostela i kolumbária je zdarma

KONCERTY
Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí je vyhlášený svou jedinečnou akustikou, varhany se sochami andělů a zlacenou výzdobou vyřezávaných drapérií ze druhé třetiny 18. století.

  • pravidelné koncerty v sezóně tj. duben - listopad (denně v 17.00 a ve 20.00)
  • nepravidelné koncerty mimo sezónu, benefiční koncerty
  • kostel je částečně vytápěn

informace, prodej, rezervace vstupenek tel. 777 581 690, 774 178 774, 777 179 609
online: www.concertsinprague.eu

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

           Původně zde stával románský farní kostel sv. Mikuláše německé kupecké osady, která se sem přestěhovala z oblasti Poříčí. První zpráva o kostele je z roku 1273 v listině břevnovského kláštera. Ve druhé polovině 14. století byl goticky přestavěn ve trojlodí s dvěma věžemi, přiléhala k němu fara se školou a hřbitov s kostnicí. Od roku 1344 byl kratší dobu na jižní straně u kostela Kurný trh. Kolem roku 1360 kázal v kostele Jan Milíč z Kroměříže a později Matěj z Janova. Kostel patřil do Husova tábora. V 16. století byl luteránský, od doby pobělohorské byl kostel katolický. Roku 1635 pozval do Prahy Ferdinand III. benediktiny ze španělského Monserratu. Ti získali emauzský klášter a tamní benediktíni byli přestěhováni ke sv. Mikuláši. V letech 1649 – 69 byl kostel renesančně přestavěn, ale požár roku 1689 jej silně poničil. Na obnovu chrámu byl tehdy získán jeden z nejproslulejších barokních stavitelů Kilián Ignác Dientzenhofer. Ten navrhl kostel zbourat a postavit nový. V letech 1732 – 37 byla zbudována monumentální barokní stavba podle jeho plánů polírem Johannem Michalem Fitzem na náklad benediktinského opata Anselma Vlacha. Štuky provedl Bernard Spinetti se svými tovaryši, fresky maloval bavorský malíř Damian Asam, plastiky jsou dílem Antonína Brauna, který převzal sochařskou dílnu svého strýce, největšího sochaře českého baroka Matyáše Bernarda Brauna. Kostel byl vysvěcen roku 1737. Po zrušení kláštera byly budovy konventu i kostel rozprodány, avšak později je magistrát odkoupil zpět pro obecní potřeby. Kostel se stal skladištěm obilí a nábytku. Roku 1868 byl pronajat pravoslavné církvi. Tehdy tu pracoval jako regenschori Zdeněk Fibich. Na začátku 1. světové války se stal opět katolickým kostelem pražské vojenské posádky. Roku 1920 zde byla vyhlášena dr. K. Farským československá církev, které kostel patří dodnes.

          Na jižní straně je monumentálně vyřešené průčelí s hlavním portálem a dvěma věžemi, pokryté sochařskou výzdobou Antonína Brauna: sochy světců a českých patronů, alegorie Starého a Nového zákona a alegorie Víry, Naděje, Lásky a Mírnosti.

          Mezi dvěma věžemi se tyčí ústřední kopule s lucernou. Závěr kostela směrem do Pařížské třídy byl novodobě upraven, v nice byla osazena pseudobarokní nadživotní pískovcová socha sv. Mikuláše.

          Interiér je komplikovaně utvářený, malebně plastický se zajímavými světelnými efekty a patří k vrcholným Dienzenhoferovým dílům. Kostel má půdorys řeckého kříže s mělkým kněžištěm. Mezi rameny kříže jsou oválné jednotky, samostatně zaklenuté a propojené balkony a průchody. Nad osmibokým centrálním prostorem se tyčí kopule zdobená plastikami benediktinských světců od Antonína Brauna, na klenbě kopule jsou freskové obrazy ze života sv. Mikuláše a Benedikta od Damiana Asama. Od něho jsou i ostatní malby v kněžišti a v kaplích chrámu. Asamovy Obrazy Čtyř evangelistů pod kupolí byly přemalovány roku 1914, avšak v letech 1967 – 69 byly v rámci rekonstrukce interiéru obnoveny. Na hlavním oltáři, upraveném v letech 1914 – 18 je nový obraz sv. Mikuláše od Karla Špillara z roku 1917. Původní hlavní oltář je v kostele ve Velké Černoci u Žatce. V lodi visí korunový lustr s ozdobami z křišťálového skla z Harrachovských skláren v Krkonoších, na konci 19. století věnovaný pravoslavnou církví, která kostel tehdy užívala. Zvon z barokní lucerny byl během 1. světové války snesen pro válečné potřeby, dodnes zde visí jen samotné 1,5 m dlouhé srdce zvonu.

Kostel byl nákladně renovován v letech 1967 – 77.

Zobrazit historii objektu