Drobečková navigace

Tančící dům

Jeden z pilířů moderní pražské architektury „roztančil“ Rašínovo nábřeží v r. 1996. Projekt pochází od renomovaných světových architektů Vlada Miluniće a Franka O. Gehryho. Idea domu je inspirována tanečním umem slavného filmového páru - Freda Astaira symbolizuje věž kamenná a jeho partnerku, Ginger Rogers. V Tančícím domě můžete navštívit galerii, restauraci a bar s vyhlídkovou terasou, odkud můžete obdivovat Prahu z 360 stupňů.

Tančící dům, Rašínovo nábřeží 80 / Jiráskovo náměstí 6, Praha 2 - Nové Město, 120 00

Historie objektu

V místech, kde v letech 1992 - 1996 vyrostla budova Tančícího domu, stával dům, který byl zničen při americkém leteckém náletu na Prahu 14. února 1945. K téměř úplnému odstranění trosek došlo v roce 1946, definitivně až v roce 1960, a to demolicí zbývajících kleneb a zbytků zdiva.

Přestože o zástavbě proluky bylo rozhodnuto již v roce 1963, k zásadnímu kroku došlo až v roce 1992, kdy pozemek zakoupila nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden. Ke stavební realizaci byl vybrán projekt architekta Vlada Miluniče (nar. 1941 v chorvatském Záhřebu). Milunič si ke spolupráci přizval světově uznávaného architekta a designéra Franka O. Gehryho (nar. 1929 v Torontu).

Základní kámen byl položen 3. 9. 1994 a hrubá stavba byla dokončena v únoru 1996. Slavnostní otevření se uskutečnilo 20. 6. 1996.

Původně administrativní budova má sedm nadzemních podlaží a dvě podlaží podzemní. Konstrukce objektu je železobetonová a bylo zde použito devadesát devět originálních fasádních panelů. Stavba byla v úrovni ustálené vodní hladiny spodní vody založena na železobetonové desce podporované soustavou vrtaných pilot. Staticky byly podchyceny i oba sousední objekty.

Budova je též nazývána metaforicky "Tančící dům". Toto pojmenování získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na vrcholu věže symbolizující postavu muže je kopule s konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky o rozměrech 10 x 10 mm, zahalená do pomyslných vlasů. Představuje hlavu medúzy. Autorem této kopule je Frank O. Gehry.

Interiéry byly z části navrženy britskou architektou českého původu Evou Jiřičnou.

Budova získala prestižní ocenění amerického časopisu Time - zvítězila v kategorii design roku 1996.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty