Drobečková navigace

Nový židovský hřbitov

Nový židovský hřbitov tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů. Hřbitov s nesčetnými umělecky hodnotnými náhrobky byl založen v roce 1890. Nejvíce pozornosti poutá Památník československých židů, obětí holocaustu a odboje z r. 1985. K dalším nejvyhledávanějším místům patří hrob spisovatele Franze Kafky a jeho rodičů (číslo náhrobku 21 - 14 - 21).

  • Památky & architektura
  • hřbitov
  • synagoga/židovská památka

Otevírací doba

    • listopad – březen
    • po, út, st, čt, ne
    • 09.00 – 16.00
    • 09.00 – 14.00
    • duben – říjen
    • po, út, st, čt, ne
    • 09.00 – 17.00
    • 09.00 – 14.00

O sobotách a židovských svátcích zavřeno.

Praktické informace

Kontakty

  • Nový židovský hřbitov
  • Izraelská 1
  • 130 00 Praha 3 – Žižkov
  • +420226235216
  • +420224800813

Historie objektu

     Hned u stanice metra trasy A Želivského mezi ulicemi Želivského a Nad Vodovodem se nachází Nový židovský hřbitov. Byl založen v roce 1890, když dosloužil Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici. Byl proponován pro cca 100 000 hrobů. I přes svůj stoletý velkolepý kapacitní plán musel být rozšířen poprvé již ve dvacátých letech, později pak v roce 1933 (urnový hřbitov ve východní části s vlastní obřadní síní).

Svou rozlohou je více než 10x větší než Starý židovský hřbitov v Josefově. Obřadní síně jsou zde celkem dvě – původní novorenesanční budova z let 1891–1893 s přilehlou modlitebnou při vstupu na hřbitov (architekti Bedřich Münzberger a Alfons Wertmiler) a síň funkcionalistická, dílo Leopolda Ehrmanna, vystavěná v roce 1933. Dům očisty (bejt tahara) a márnice byly vystavěny pro pohřební bratrstvo v klasicistním stylu.
Hřbitov byl od počátku řádně rozdělem na hřbitovní pole, která byla postupně zaplňovaná hroby, takže procházka hřbitovem je i přehledem jednotlivých po sobě jdoucích slohů hrobek a památníků mrtvých: od novogotiky přes novorenesanci, pražskou a vídeňskou secesi, přes klasicismus, purismus a konstruktivismus až k současnosti. Na hřbitově se pohřbívá dodnes. Mnohé umělecky hodnotné náhrobky jsou díly předních českých sochařů a architektů - Jana Kotěry, Josefa Zasche, Josefa Fanty, Čeňka Vosmíka aj.

     Ve středu hřbitova u hlavní aleje je pole věnované pracovníkům židovských náboženských obcí a dalších významných činitelů, při vstupu do hřbitova je místo pro čestné hroby významných rabínů jako např. dr. Nathan Ehrenfeld nebo dr. Gustav Sicher. U vchodu do hřbitova je také památník Patria, památník zaniklé dolnokralovické obce ve tvaru obyčejného balvanu a Památník obětí 1. světové války z r. 1926 ve tvaru obdélného kvádru vsazeného do dvou obdélníkových podstavců. Podél východní hřbitovní zdi jsou nákladné rodinné hrobky, např. významných podnikatelských rodin Petschků a Waldesů. Waldesovská hrobka je zdobena dvěma reliéfními bustami - posledním dílem Josef Václava Myslbeka.

Nejvíce pozornosti poutá Památník československých židů, obětí holocaustu a odboje z r. 1985. Je to soustava vydutých elips, v jejichž středu září Davidova hvězda. Autory jsou sochař Zdeněk Vodička a architekt Vladimír Stehlík. K dalším nejvyhledávanějším místům patří hrob spisovatele Franze Kafky a jeho rodičů (číslo náhrobku 21 - 14 - 21) ve tvaru šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně. Jeho autorem je architekt L. Ehrmann.

Naproti ve zdi má pamětní desku Kafkův přítel a významný propagátor jeho díla Max Brod, který je pohřben v Izraeli. Odpočívá zde také např. spisovatel Ota Pavel, v urnovém háji např. básník Jiří Orten.
Na hřbitově se pohřbívá dodnes. Hřbitov má zvláštní povolení provozovat urnový háj, přestože židovská tradice zakazuje kremace mrtvých. Této možnosti využívají zejména smíšená manželství.

     Nový židovský hřbitov v Praze 3 je jako celek zapsán mezi chráněné kulturní památky.

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: www.synagogue.cz