Drobečková navigace

Malostranský hřbitov

Malostranský hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice je dnes klidným ostrůvkem na rozhraní Smíchova a Košíř. Vznik tohoto hřbitova za městskými hradbami si po josefinském zákazu pohřbívání uvnitř města vynutily morové epidemie. Nejvíce pohřbů zde bylo z Malé Strany a tak vzniklo i jeho pojmenování. Pohřbívalo se tu jen asi sto let, ale za tu dobu pojal hřbitov velmi mnoho významných osobností 19. století a stal se skutečnou galerií hřbitovního sochařství té doby.

Malostranský hřbitov, U Paliárky, Praha 5 - Smíchov, 150 00
Web: http://www.malostranskyhrbitov.cz
tel.: +420722200908

Otvírací doba

listopad – únor

Celý týden
08.00 – 17.00

březen – duben

Celý týden
08.00 – 18.00

květen – září

Celý týden
08.00 – 19.00

říjen

Celý týden
08.00 – 18.00

Historie objektu

Historie

     Představení vlašského špitálu vybudovali v době morové epidemie r. 1680 pohřebiště na místě bývalé vinice a zřídili u něj špitál pro nemocné morem. Mnoho nemocných i obětavých jezuitů, kteří je ošetřovali, zde bylo pohřbeno při této i při další morové epidemii v letech 1713 - 14. V roce 1703 zde byla postavena kaple sv. Rocha, ochránce proti moru, a r. 1715 kaple Nejsvětější Trojice. Kaple i hřbitov náležely k malostranskému kostelu sv. Václava (býval na Malostranském náměstí), odtud název hřbitova Malostranský. Místo kaple Nejsvětější Trojice byl v letech 1831 - 37 vystavěn nový kostel sv. Trojice a kaple sv. Rocha byla do něj začleněna. Klasicistní stavba kostela s věží v průčelí je zdobena obrazem Nejsvětější Trojice s Posledním soudem od Františka Horčičky, obrazem sv. Anny (kopie podle Rubense) od Filipa Mazance a obrazem Sv. Kříže od L. Blankarta. O výstavbu kostela se zasloužilo Malostranské bratrstvo lásky k bližnímu. Mezi dobrodinci byl zejména Pasovský biskup, hrabě Leopold Thun-Hohenstein, který zemřel na svém nedalekém letním sídle Cibulka a byl zde pohřben. Když Josef II. zakázal pohřbívat uvnitř města a pod kryptami kostelů, stal se tento hřbitov od 1. července 1787 městským pohřebištěm obyvatel na levém břehu Vltavy - pro Malou Stranu a Hradčany a později i Smíchov (pro obyvatele pravého břehu byl určen Olšanský hřbitov). Město se rychle rozrůstalo a hřbitov se brzy ocitl uvnitř obydlené části, což vedlo k jeho uzavření v r. 1884. Pak se pohřbívalo na hřbitově Na Malvazinkách. Plán rozvoje Smíchova později předpokládal zrušení Malostranského hřbitova, ale vlna protestu významných osobností tomu zabránila. V průběhu doby byl však hřbitov několikrát redukován, část hřbitova zabrala komunikace a mnohé náhrobky odtud byly přemístěny zejména na Olšanské hřbitovy a na Vyšehrad (např. Karel Jaromír Erben).

Přestože se jedná o zapsanou nemovitou kulturní památku, hřbitov takřka 130 let postupně chátral a stav stromů i náhrobků byl v posledních desetiletích alarmující. Od r. 2001 byl pro veřejnost uzavřený. Hřbitov prošel náročnou revitalizací v l. 2015-16 a v červnu 2016 byl znovu zpřístupněn veřejnosti.

 

Náhrobky

Uprostřed hřbitova stojí nejvýznamnější náhrobek biskupa pasovského, hraběte Leopolda Thun-Hohensteina. Pomník patří k vrcholným dílům sochaře Václava Prachnera. Byl ulit v hořovických hutích a je významnou památkou uměleckého slévárenství u nás. Celý areál hřbitova je rozsáhlou galerií zejména empírové funerální plastiky. Mezi autory náhrobků jsou další slavná jména - František Xaver Lederer, Josef Malínský, Jan Ludvík Kranner, Josef a Emanuel Maxovi. Známý je náhrobek Svaté holčičky, dílo Josefa Maxe z r. 1851 - na kamenném podstavci ležící postavička děvčátka, ke kterému děti spontánně začaly nosit svá přáníčka a kytičky. Příběh holčičky bývá vyprávěn v různých obdobách. Podle pověsti žilo v jedné rodině na Újezdě milé a hodné děvčátko, které jednoho dne vypadlo nešťastnou náhodou z okna. Podle jiné pověsti se jednalo o dcerku malíře Kristiána Rubena, která zemřela v nejranějším dětském věku na tuberkulózu. Kolem náhrobku vznikla legenda, kterou zpracoval František Kožík v knize Svatá holčička.(O holčičce z Újezda v Praze jménem Anna Degenová a letopočet skonu 1851)

 

Na Malostranském hřbitově odpočívá mnoho významných osobností

 

  • Arbeiter Jan Dobromil (1794 - 1870), lékárník, mecenáš pražské kultury
  • Böhm Josef Jiří (1807 - 1868), ředitel hvězdárny v Klementinu
  • Degenová Anna (1848 -1851), "svatá holčička" , autorem náhrobku je Josef Max
  • Dienzenhofer Kilian Ignác (1690 - 1752), stavitel
  • Dienzenhofer Krištof (1655 - 1722), stavitel
  • Döbler Jiří (1788 - 1845), rytec a kreslíř miniatur
  • Dřevíkovský Eduard (1818 - 1878), malíř
  • Dusík Jan Ladislav (1761 - 1812), klavírní virtuos
  • Dušek František Xaver (1731 - 1799), skladatel, klavírní virtuos
  • Dušková Josefina (1753 - 1824), pěvkyně, Mozartova hostitelka na Bertramce
  • Erben Karel Jaromír (1811 - 1870), básník, archivář, 1907 přenesen na Olšany
  • Freyová Marie (zemřela 1870), herečka Stavovského divadla
  • Hellich Josef Vojtěch (1807 - 1880), malíř, autor nejznámějšího portrétu B. Němcové
  • Holina František (1806 - 1877), kaligraf, otec Nerudovy snoubenky Anny Holinové
  • Kohl Ludvík (1746 - 1821), dvorní malíř císařovny Marie Terezie
  • Kořínek František Branislav (1831 - 1874), profesor na malostranské reálce
  • Kosárek Adolf (1830 - 1859), malíř krajinář
  • Kranner Jan Ludvík (1764 - 1828), sochař
  • Lauterbach Josef, c. a k. podplukovník; autor vojenského náhrobku se dvěma štíty je sochař Ignác Platzer (III. generace)
  • Malínský Josef (1752 - 1827), sochař; sám si navrhl náhrobek
  • Mánes Antonín (1784 - 1843), malíř
  • Mánes Václav (1793 - 1858), malíř, bratr Antonína M.
  • Morstadt Vincenc (1802 - 1875), malíř Prahy a j. měst
  • Novotný Eduard (1833 - 1876), tvůrce českého těsnopisu
  • Palliardi Ignác Alois (1765 - 1806), stavitel
  • Pelcl František Martin (1734 - 1801), historik buditel
  • Pěšina rytíř z Čechorodu Michael Václav (1782 - 1859), buditel, kanovník u sv. Víta, autor figurálního náhrobku je Emanuel Max
  • Pfleger-Moravský Gustav (1833 - 1875), spisovatel
  • Pinkas Adolf Maria, JUDr. (1800 - 1865), advokát, poslanec, politik
  • Platzer Ignác František I. (1717 - 1787), sochař
  • Platzer Ignác II. (1757 - 1826), sochař
  • Platzer Robert (1831 - 1867), sochař
  • Ringhoffer František (1817 - 1873), továrník
  • Thun-Hohenstein Leopold, 1811 - 1888), politik, poslední kníže-biskup pasovský, autor největšího zdejšího centrálního náhrobku je Václav Prachner
  • Tomášek Václav Jan (1774 - 1850), skladatel a Goethův přítel, autor náhrobku se stylizovanou lyrou je Robert Platzer
  • Vitásek Jan Nepomuk Augustin (1770 - 1839), skladatel, ředitel svatovítského kůru, autor náhrobku je Josef Max

Poslední pohřeb se zde konal v prosinci roku 1884.

Zobrazit historii objektu