Drobečková navigace

Libeňský zámek - Úřad městské části Praha 8

V srdci Libně, v pěstěném parku na pokraji rozlehlých sadů, stojí půvabný rokokový zámek. Úřad městské části Praha 8, který zde sídlí využívá některé prostory zámku k pořádání příležitostných výstav nebo jiných kulturních akcí.

Libeňský zámek - Úřad městské části Praha 8, Zenklova 35, praha 8 - Libeň, 180 48
Web: https://www.praha8.cz/Libensky-zamek.html

Otvírací doba

leden – prosinec

Pondělí
08.00 – 18.00
Úterý
08.00 – 15.30
Středa
08.00 – 18.00
Čtvrtek
08.00 – 15.30
Pátek
08.00 – 15.00

Program

Historie objektu

Ústřední budovou staré Libně je zámek, k němuž přiléhá dvůr a park. Na jeho místě stávala kdysi gotická tvrz, z níž se zachovaly sklepy, přízemí jižního křídla a křídlo západní. Tvrz stála uprostřed osady Libeň, která je poprvé připomínána r. 1363 jako majetek patricijské rodiny Rotlevů ze Starého Města pražského. Jedním z dalších majitelů tvrze byla Eliška Hoffmannová, provdaná za Bedřicha z Černhausu, která ji koupila r. 1595 a která ji dala přestavět v pohodlný renesanční zámek se sgrafity v podobě psaníček, jež jsou pod dnešní omítkou. Tento zámek je památný tzv. libeňským mírem, který zde byl uzavřen r. 1608. Na základě této mírové smlouvy bylo zastaveno tažení Matyášova vojska proti jeho bratru Rudolfu II. v Praze. Matyáš podporován moravskými a rakouskými stavy se chtěl zmocnit bratrova trůnu. Tažení zastavil za to, že se Rudolf II. zřekl Uher v jeho prospěch a že mu zajistil nástupnictví v Čechách.

     R. 1662 zámek koupilo Staré Město pražské, kterému sloužilo po raně barokní úpravě až do poloviny 19. st. jako rezidence a letní sídlo pražských purkmistrů a k ubytování jejich významných hostů. Památkou na toto období je znak Starého Města pražského nad vstupním portálem hlavního průčelí. Tak tu bydlel např. polský král Jan II. Kazimír, několikrát Marie Terezie, císař Leopold II. i jeho následník František I. V roce 1769 - 70 získal zámek dnešní podobu při rozsáhlé rokokové přestavbě, kterou řídil stavitel Jan Josef Prachner. Tehdy vzniklo hlavní dvoupodlažní východní křídlo s honosným průčelím, věžičkou a hodinami, v severním traktu bylo vybudováno dvouramenné schodiště a byla sem umístěna rokoková kaple s průčelím do dvora. Objekt kaple vystupuje částečně z budovy, má obdélný půdorys ukončený půlkulatým presbyterářem a na střeše věžičku s lucernou a malým zvonem. Kaple je vyzdobena cennými nástěnnými a nástropními malbami Ignáce Raaba. Tyto malby restauroval r. 1885 pražský malíř František Ludvík Duchoslav. Kaple byla zasvěcena Neposkvrněnému početí Panny Marie. V rámci této rokokové přestavby byl také slavnostně vymalován velký sál pseudoklasicistními malbami, jejichž autor je neznámý. Dominantou jsou na jižní straně sálu dva velké galantní výjevy v řadě sloupů, dále jsou mytologické postavy a vázy s hrajícími si putti a amorety - typická rokoková výzdoba. Až do r. 1848 v sále bývala portrétní galerie staroměstských primátorů, která byla později přemístěna do zasedací síně Staroměstské radnice. Ve velkém sále jsou dodnes keramická empírová kamna od V. J. Sommerschuha. V době morové epidemie byl v zámku zřízen špitál, po prusko-rakouské válce a po bitvě u Hradce Králové r. 1866 byl v zámku i lazaret. Za velké povodně r. 1845 se sem uchýlily vyplavené libeňské rodiny. V polovině 19. st. zámek přestal sloužit pražským primátorům a pustl.

     V letech 1882 - 83 byl na návrh obecních starších a zejména Vojty Náprstka přestavěn na výchovný ústav pro mládež, první svého druhu v Čechách. Ústav pro mravně narušenou mládež ve věku od osmi do osmnácti let se jmenoval Pražská vychovatelna. Pro 55 chovanců zde byla obecná a pokračovací škola a čtyři řemeslnické dílny. Ústav byl zárodkem pozdější Vychovatelny, postavené o něco výš. Na počátku 20. st. byl zámek znovu stavebně upravován pod vedením stavitele Bartoňka, malby ve Velkém sále i v ostatních interiérech restauroval r. 1909 Jakub Obrovský. Parkovou úpravu okolí zajistil městský pražský zahradník a významný architekt František Thomayer. V r. 1957 byl tento bývalý zámecký park pojmenován k jeho poctě Thomayerovy sady. Při úpatí parku byl v r. 1935 slavnostně odhalen pomník JUDr. Jana Podlipného, českého vlastence, starosty hlavního města Prahy a prvního starosty České obce sokolské . Autorem sochy v nadživotní velikosti je ak. sochař prof. Jaroslav Brůha. V r. 1946 byl velký sál upraven pro účely svatební síně. Později zde sídlil Obvodní národní výbor Prahy 8. Teprve v r. 1996 - 97 byly prováděny náročné rekonstrukce celého objektu. V interiéru obřadního sálu a přilehlých prostorách se realizovaly úpravy navržené akad. arch. Pavlem Kolíbalem. Při tom byly v předsálí pod omítkou objeveny dosti rozsáhlé nástěnné malby z počátku 18. st., jejichž obnova byla svěřena akad. malířkám - restaurátorkám Renatě Drahotové a Dominice Machačové. V současné době lze na jediném místě v Praze uzavřít civilní i církevní sňatek pod jednou střechou - v Libeňském zámku ve Velkém sále sňatek civilní a ve vysvěcené a zrestaurované zámecké kapli církevní sňatek. Kaple slouží také jako koncertní sál.

 

Zobrazit historii objektu