Drobečková navigace

Lobkovický palác - budova Velvyslanectví Spolkové republiky Německo

Architektonický skvost na pražské Malé Straně. Od roku 1973 budova německého velvyslanectví. Barokní stavbu, vzdálenou pouhých 200 m vzdušnou čarou od Pražského hradu, vlastnila v 18. století známá česká šlechtická rodina Lobkoviců. Dům má pohnutou, více než 300 let starou historii.

Lobkovický palác - budova Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, Vlašská 19, Praha 1 - Malá Strana, 118 01
Web: http://www.prag.diplo.de/

Historie objektu

Stavba a výzdoba

Lobkovický palác byl postaven na místě, kde se kdysi rozkládaly vinice a zahrady. Část prostoru zabíral pivovar Strahovského opatství, který nový majitel po roce 1616 přestavěl na dům U Tří mušketýrů. Dům i okolní zahrady a vinice, které byly o něco později rozděleny na stavební parcely, postupně skoupil František Karel Přehořovský z Kvasejovic, nejvyšší mincmistr Českého království.

Kolem roku 1704 zde dal postavit nový dům palácového typu podle projektu architekta vrcholného baroka Giovanni Battisty Alliprandiho. Podle majitele a prvního stavebníka se palác tehdy nazýval Přehořovských. Stavbu paláce řídil stavitel Bartolomeo Scotti. Jako štukatér zde pracoval Tommaso Soldati, který vyzdobil celý palác i salu terrenu v přízemí. Alegorické fresky ve vestibulu, Triumf míru nad válkou nad hlavním schodištěm i pozoruhodné celoplošné malby v přízemních sálech provedl kolem roku 1720 Jan Jakub Steinfels. Palác je jednou z nejhodnotnějších staveb vrcholného baroka. Byl původně jednopatrový s třemi křídly, později bylo nad přízemí vsunuto polopatro. Mohutný sloupový portál prostupuje přízemí i polopatro a nese balkon.

V roce 1753 připadl palác Lobkovicům, kteří ho po požáru roku 1768 dali obnovit a přistavět na jeho křídla druhé patro podle projektu Ignáce Jana Palliardiho.

Zahrada
Členité zahradní průčelí má půlkruhový půdorys se středním válcovitým rizalitem, jehož přízemí tvoří salu terrenu s plasticky zdobeným průčelím ve slohu vídeňského baroka. Rozlehlou terasovitou zahradu vlašského typu na severním svahu Petřína zřídil zároveň se stavbou paláce zahradník Jan Jiří Kapula. Později po roce 1790 byla zahrada rozšířena a přeměněna v anglický park Antonínem Skalníkem. Bylo zde tehdy zřízeno první alpinum v Čechách. Při vstupu z nádvoří do zahrady jsou na pilířích brány skupinové pískovcové plastiky Únos Proserpiny a Únos Orechtheie od neznámého sochaře vídeňské školy z první čtvrtiny 18. století.

Až do roku 1927 byl palác hlavním sídlem mělnické větve Lobkoviců.

V roce 1931 palác zakoupil československý stát pro potřeby ministerstva školství a osvěty a od roku 1945 slouží zastupitelským úřadům. Dnes je zde velvyslanectví Německa.

Zobrazit historii objektu