Drobečková navigace

Velkopřevorský palác

Ve Velkopřevorském paláci sídlí nejvyšší český představený Suverenního rytířského řádu sv. Jana Jerusalemského z Rhodu a Malty, neboli johanitů – maltézských rytířů. Při obvodové zdi Velkopřevorského paláce stojí nejstarší a největší památný platan v Praze – Beethovenův platan. Podle legendy pod ním skladatel sedával při své návštěvě Prahy roku 1796.

Velkopřevorský palác, Lázeňská 2, Praha 1 - Malá Strana, 118 00
Web: http://www.velkoprevorskypalac.cz/

Historie objektu

Spolu se sousedním kostelem Panny Marie, zvaným „pod řetězem na konci mostu“, byl založen po návratu českých rytířů z II. křížové výpravy kolem roku 1180 jako pevnostní dvorec. Připravoval české rytíře k ochraně křesťanství před islámem a k osvobození Svaté země. Zároveň sloužil jako špitál k plnění druhého poslání řádu, spočívajícího v charitě a péči o raněné a nemocné. Za více než 800 let existence vystřídal vzhled paláce všechny hlavní slohy. Stavba byla započata ve 12. století v románském stavebním slohu, rozšiřována v gotice po roce 1420 a znovu po roce 1530. Důkladnou přestavbu podstoupila po roce 1610 v renesančním slohu a nakonec v baroku po roce 1725. Reprezentační částí je „piano nobile“ s komnatami velkopřevora a hlavně Rytířský sál, kde zasedala komenda maltézských rytířů. Ve všech prostorách jsou rozvěšeny vzácné obrazy, hlavně českých, německých a italských barokních mistrů. České velkopřevorství je nejstarším johanitským velkopřevorstvím vůbec. Stejně jako v jeho osmisetleté historii zde sídlí český velkopřevor maltézského řádu se svou administrativou i dnes.

Zobrazit historii objektu