Drobečková navigace

Staroměstská radnice s orlojem

Radnice byla zřízena r. 1338 jako sídlo samosprávy Starého Města. Nejstarší gotickou část komplexu tvoří nádherná věž s arkýřovou kaplí a unikátní orloj, na kterém se každou celou hodinu (9 – 23 hod.) objevuje 12 apoštolů. Východní novogotické křídlo radnice bylo zničeno během Pražského povstání 8. 5. 1945 a nebylo již nikdy obnoveno. Návštěvnický okruh tvoří historické sály, věž a podzemí.

Staroměstská radnice s orlojem, Staroměstské náměstí 1/3, Praha 1 - Staré Město, 110 00
Web: http://www.staromestskaradnicepraha.cz, e-mail: staromestskaradnice@prague.eu
tel.: +420775400052, +420236002629

Otvírací doba

leden – prosinec

Pondělí
11.00 – 18.00
Úterý
09.00 – 18.00
Středa
09.00 – 18.00
Čtvrtek
09.00 – 18.00
Pátek
09.00 – 18.00
Sobota
09.00 – 18.00
Neděle
09.00 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

Věž otevřena denně do 22.00.

Prodej vstupenek končí 30 minut před uzavřením.

***

 ZMĚNY V OTVÍRACÍ DOBĚ O VÁNOČNÍCH SVÁTCÍCH 2016/2017

24. 12.:9.00 - 16.00 (historické sály i věž)
31. 12.: 9.00 - 16.00 (historické sály i věž)
1. 1.: 10.00 - 18.00 (věž do 22.00)

 

 

 

 

Popis

VSTUPNÉ
Velký okruh (kaple, historické sály a podzemí):

  • základní: 100 Kč
  • snížené: 70 Kč
  • rodinné: 210 Kč

Věž Staroměstské radnice:

  • základní: 130 Kč
  • snížené: 80 Kč
  • rodinné: 280 Kč
  • mVstupenka: 110 Kč
    Od 1. května 2016 si zájemci o vyhlídku z radniční věže mohou zakoupit kromě klasické vstupenky i vstupenku elektronickou. Tzv. mVstupenka umožní přednostní odbavení při vstupu na věž, oproti běžné vstupence je levnější a nabídne i bonusový obsah do mobilního telefonu. Elektronickou vstupenku lze získat po načtení QR kódu z informačních cedulí ve Staroměstské radnici nebo na stránce prague.mobiletickets.cz. Mobilní vstupenka je k dispozici pouze pro individuální návštěvníky v maximálním počtu 5 osob.

Kombinovaná vstupenka (velký okruh + věž):

  • základní: 180 Kč

Úplný ceník vstupného

EXPOZICE

  • historické sály – Brožíkův, Jiříkův (sály nemají bezbariérový přístup)
  • gotická kaple s pohledem na figury apoštolů (dlouhodobě vystaven model Mariánského sloupu)
  • gotická věž s vyhlídkou – ochoz ve výšce 41 m (bezbariérový přístup až do věže: výtah z přízemí do 3. patra –  na něj navazuje samostatný výtah do věže radnice (kapacita 10 lidí) – mezi oběma výtahy je umístěna pojízdná plošina
  • románsko-gotické podzemí radnice – náznaková historická expozice. Součástí podzemí je i pietní místo, které křížem z ohořelých trámů upomíná na poslední dny druhé světové války, kdy byla Staroměstská radnice z velké části zničena.

ORLOJ s 12 apoštoly a kalendáriem

  • provoz celoročně každou celou hodinu 9.00 – 23.00

VEČERNÍ PROHLÍDKY STAROMĚSTSKÉ RADNICE

  • v českém, anglickém, francouzském, německém a ruském jazyce
  • začátek vždy ve 20.00
  • délka cca. 90 minut
  • jednotné vstupné 180 Kč
  • bližší informace poskytne dispečer Staroměstské radnice, tel. 775 443 438, 775 443 439
  • rezervace na e-mail: staromestskaradnice@prague.eu
  • termíny večerních prohlídek na prosinec 2016 a leden 2017:
v češtině so 10.12. ne 25.12. so 14.1. so 28.1.
v angličtině so 3.12. so 17.12. so 7.1. so 21.1.

 

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM v přízemí budovy

VÝSTAVNÍ PROSTORY

  • Křížová chodba v přízemí a Rytířský sál v 1. patře – spravuje MHMP

majitel i správce: Hlavní město Praha
provozovatel: Pražská informační služba - Prague City Tourism

Leták ke stažení

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

           Staroměstská radnice se stala centrem samosprávy Starého Města pražského v roce 1338, kdy získali k jejímu založení měšťané souhlas od krále Jana Lucemburského. Právě zde zvolili čeští stavové roku 1458 českým králem Jiřího z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře zde byli vězněni přední účastníci odboje, z nichž bylo dvacet sedm popraveno 21. 6. 1621 na náměstí před radnicí (v chodníku vyznačené kříže). Značné úpravy přineslo 18. století, kdy se po spojení čtyř měst pražských roku 1784 stala radnice sídlem jednotné úřední správy města. Úprav se účastnili tito architekti: arch. Matěj Hummel, arch. Petr Nobile, arch. Pavel Sprenger, arch. Bernard Grueber, Jan Bělský a arch. Bedřich Münzberger. Téhož roku byla založena první pamětní kniha, do níž se od té doby podepisují významní návštěvníci radnice. Nejvýznamnějším jsou věnovány kopie klíčů od radnice jako symbolický klíč k hlavnímu městu. Od roku 1871 se na radnici konají svatby.

          Od 1. 7. 1922 do začátku října 1941 byly na Staroměstské radnici uloženy ostatky neznámého československého vojína ze hřbitova u Zborova. Na rozkaz K. H. Franka byl za okupace hrob neznámého vojína odstraněn.

          V posledních dnech okupace byla radnice centrem povstání, v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Radnice byla 7. května 1945 ostřelována a zapálena. Východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu bylo zcela zničeno, těžce poškozena byla i věž s orlojem a kaple. V přízemí byl zničen i archiv hl. m. Prahy, knihovna a cenné sbírky. K 30. výročí osvobození byla pobořená část radnice upravena, konzervována a zazděné okno opatřeno mříží a pamětními deskami. Autor úprav ing. arch. J. Koreček a ak. sochař J. O. Lankáš. Již vícekrát byly vypsány soutěže na dostavbu zničené části, nikdy se však k tomu nepřistoupilo. Požár kupodivu nezničil výtah v radniční věži z roku 1927, který byl unikátem, jenž dlouho sloužil. Do svých sbírek jej převzalo Národní technické muzeum a v roce 2000 byl konečně zprovozněn v hlavním schodišti a v radniční věži nový výtah s bezbariérovou úpravou.

          Na východním průčelí radnice je umístěna pamětní deska s textem: "DUKLA 1944", která připomíná významnou bitvu 2. světové války, v níž hrdinně bojovala východní československá armáda a kde padlo mnoho jejích vojáků.

          Za dobu své existence prošla radnice vývojem všech slohových období. Dnes je tvořena blokem domů z různých dob, které byly postupně připojovány. Základem jsou domy románské, jejichž pozůstatky se nacházejí v suterénech. Převažujícím slohem v interiérech i exteriérech je však gotika.

          Jádrem radnice je gotický nárožní dům Wolflina z Kamene z konce 13. století. Má bohatě zdobený gotický portál a okno se znakem Starého Města a Českého království. K němu byla přistavěna mohutná hranolová věž 69,5 m vysoká, dokončená roku 1364, na níž byl později umístěn orloj.

          Do jejího tělesa byla v prvním patře vystavěna kaple s bohatě zdobeným arkýřem, vysvěcená 1381 a dodnes zachovaná. Kaple byla dříve přístupná přes první patro radniční věže, v současné době je z tohoto místa vidět komůrka s apoštoly orloje. Prostor kaple tvoří příčně položená loď a pětiboký arkýř. Nad vstupním portálem do kaple je umístěn emblém – věneček nesený dvěma ledňáčky a písmenem E – známý motiv Václava IV. E je patrně iniciála královny Eufemie (Žofie) a vztahuje se k její korunovaci roku 1400. Z vnějšku na nároží arkýře je kopie pozoruhodné gotické sochy tzv. Staroměstské madony, příkladné ukázky sochařství z konce 14. století. Arkýř patří k nejkrásnějším památkám naší gotiky 2. poloviny 14. století. Je pokryt množstvím plastické dekorace s motivy lidských tváří a zvířat. Plastiky českých patronů pocházejí z 18. století.

          V průčelí radních domů se v přízemí uplatňují lomené arkády bývalých podloubí. Další tzv. západní dům zdobí krásné renesanční trojdílné okno s nápisem Praga caput regni (Praha hlava království). Bylo vytvořeno po roce 1526. Za ním se nachází svatební síň. Nad ním je v kameni tesaný úplný znak Starého Města pražského. Pod hlavní římsou se táhne pás 19 znaků v kameni tesaných, uprostřed se opět opakuje znak Starého Města pražského. Jednotlivé znaky se podle počtu přisuzují konšelům. Další dům s novorenesanční fasádou a dvěma vysokými okny do velké zasedací síně má nad okny nápis: Pamětlivi důstojnosti o nejlepší se snažte (překlad). Uprostřed fasády je znak Starého Města. Původní skladba kupeckých domů se dochovala i ve vnitřní dispozici sklepů a přízemí radnice, včetně gotických žebrových kleneb loubí a průjezdů z 13. a 14. století. Tak v podzemí rohového domu U kohouta je původní dvoudílné románské přízemí z doby kolem roku 1200. Z řady vystupuje dům U minuty s podloubím, původně gotický, renesančně přestavěný, zdobený figurálními sgrafity z počátku 17. století, objevenými pod barokní omítkou až roku 1905.

          Nejcennější památkou radnice a středem všeho bývalého dění je radní síň (též radní světnice) z druhé poloviny 15. století. Vstup krášlí renesanční mramorový portál s nápisem Senatus. Dochoval se zde trámový strop s bohatou renesanční výmalbou kazet z 2. poloviny 16. století a s pozlacenými řetězy. Cennou prací české vrcholné gotiky je plastika trpícího Krista z roku 1410 Ecce homo, umístěná na pozdně gotické bohatě řezané konzole s andělem, který nese nápis Synové člověka, suďte spravedlivě (Juste iudicate filii hominis). Do portálů nad dveřmi jsou vsazeny městské znaky a na dřevěném obložení stěn je rozvěšeno 46 cechovních a 12 městských erbů, částečně z 15. a 16. století, částečně jsou doplněny v 19. století. Jsou zde krásná barokní kachlová kamna.

          Další památné místnosti ve 2. patře jsou JiříkovaBrožíkova síň.

         Jiříkova síň má název podle busty krále Jiřího z Poděbrad (autor Tomáš Seidan z roku 1873). Na stěnách cenné nástěnné malby z počátku 15. století Úprava síně pochází z 30. let 20. století, architekt Pavel Janák. Na stěně obraz Pohled z Petřína, autor Karel Liebscher, 1902.

          Brožíkova síň byla upravena roku 1910, arch. Josef Chochol. Slouží jako zasedací síň a zabírá celý půdorys domu a výšku dvou pater. Jméno má podle autora dvou rozměrných olejových obrazů na plátně (8 x 5 m), Václava Brožíka: Mistr Jan Hus před Kostnickým koncilem a Volba Jiřího z Poděbrad českým králem. Modelem pro Husovu tvář byl poslanec Engel, na druhém obraze jsou postavy s tváří Riegrovou, mecenáše Olivy, J. J. Kolára, M. Tyrše, poslance Mattuše, profesora Stupeckého i vlastní tvář autora obrazu a jeho otce. Předsálí je zdobeno dvěma Brožíkovými lunetami, původně návrhy pro Pantheon Národního muzea: Karel IV. zakládá v Praze univerzitu (7. 4. 1348) a J. A. Komenský na radnici v Amsterodamu roku 1657 předkládá městské radě své pedagogické spisy.

          Vstupní vestibul s gotickou klenbou byl v roce 1909 vyzdoben malbami podle kartonů Mikoláše Alše na téma Libušino proroctví a Hold Slovanstva městu Praze. Malby podle kartonů vypracoval malíř Jan Špilar. V roce 1937 je provedl v mozaice malíř Stanislav Ulman, nástropní mozaiku provedl arch. Jan Tumpach. Za vchodem v radnici je umístěna kopie Myslbekova sousoší Lumír a Píseň.

          Křížová chodba se svými gotickými prostorami slouží jako výstavní síň.

          Pro návštěvníky je pozoruhodný především orloj na jižním boku radniční věže. Zhotovil jej roku 1410 Mikuláš z Kadaně a zdokonalil koncem 15. století mistr Hanuš z Růže. Podle Jiráskovy pověsti sestrojil orloj mistr Hanuš. Poté ho nechali pražští radní oslepit, aby nemohl vyrobit jeho kopii. Za to se mistr Hanuš pomstil tak, že orloj zastavil. Orloj se ve skutečnosti zastavil roku 1865 a tehdy hrozilo, že bude odstraněn. Naštěstí pražský hodinář Ludvík Hainz mechanismus dokázal opravit a stal se jeho správcem on i jeho potomci.

          Orloj má tři části: nejvýše jsou mechanické figury. Každou celou hodinu od 9.00 do 23.00 hod. se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje 12 apoštolů, z nichž každý má svůj atribut. V levém okně z pohledu vnějšího diváka se jako první objevuje sv. Petr s klíčem, sv. Matěj se sekerou, sv. Jan s kalichech, sv. Ondřej s křížem ve tvaru X, sv. Filip s křížem, sv. Jakub s valchou, a v pravém okně sv. Pavel s knihou, sv. Tomáš s kopím, sv. Šimon s pilou, sv. Tadeáš s deskami, sv. Bartoloměj s kůží, sv. Barnabáš se svitkem.

          Při požáru v květnu 1945 byly zničeny všechny figury orloje, které vytvořil Eduard Veselý. Původní figurky z raně barokního období jsou zčásti zachovány v Muzeu hl. m. Prahy. Nahradily je dřevěné sošky apoštolů, které vytvořil v roce 1948 řezbář Vojtěch Sucharda. S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figurky orloje po stranách. Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů ve dvou okénkách. Kývá na Turka – alegorie Rozkoše, který kroucením hlavy odmítá, Lakomec – alegorie Lakomství – pokyvuje hlavou s měšcem v rukou a hrozí holí a vedlejší Marnivec – alegorie Marnivosti – se shlíží v zrcadle. Kohout v otvoru po uzavření okének zakokrhá – probouzí k další hodině života a hodiny na věži začnou odbíjet.

          Na úrovni kalendářní desky jsou usazeny nepohyblivé dřevěné sošky nazvané Filosof – alegorie Filosofie – s brkem, Hvězdář – alegorie Astronomie – s dalekohledem, Kronikář – alegorie Rétoriky – s knihou a Archanděl Michael s plamenným mečem.

          Orloj je rozdělen na kalendář se zvěrokruhem a hodiny. Kalendářní desku s alegoriemi měsíců vytvořil roku 1865 Josef Mánes. Její originál je uložen v Muzeu hl. m. Prahy a na radnici je osazena kopie od Bohumila Číly z roku 1946. Kromě několika časů ukazují hodiny i astronomické údaje. Pohyb figur vzniká obdobně jako u hodin kukaček. Mechanismus je umístěn na zdi radnice v kamenné věžičce, ke které jsou dva klíče: jeden má orlojník, druhý je na magistrátu. Ve stroji se dochoval velký počet funkčních původních součástek. Je to jedinečná a unikátní technická památka. Do konce války se orloj natahoval klikou, pak byl připojen na elektromotor. Na stejném principu pracuje ještě londýnský Big Ben.

Orloj ukazuje čtyři druhy času:

          Čas středoevropský (staroněmecký) – ukazuje ho sluneční ručička, je označen římskými číslicemi na obvodu sféry. Tento čas odbíjejí hodiny teprve od rekonstrukce v roce 1948. Předtím se řídily časem staročeským, kdy západem Slunce začínal nový den (zlatá gotická čísla na zvlášť ovládaném prstenci vně sféry). Čas babylonský (nestejný) – v létě jsou hodiny delší než v zimě, poněvadž tento čas trvá od východu do západu Slunce. Pražský orloj  je jediný na světě, který umí tento čas měřit. Čas hvězdný se ukazuje na římských číslicích. Ve spodní části fasády je umístěn kalendářní ciferník. Ukazuje den a jeho postavení v týdnu, měsíci a roce.

          Nahoře ve věži jsou od roku 1805 hodiny. Je zde ochoz pro návštěvníky s vyhlídkou na Staré Město.

          Od září do listopadu 2005 byl orloj opraven a restaurován, byla provedena rekonstrukce hodinového soustrojí, astronomického číselníku a Mánesova kalendária.

          V roce 2010 slavil orloj 600 let. Výročí není vázáno ke konkrétnímu datu.

          Románsko-gotické podzemí – Radniční podzemí dává možnost nahlédnout do doby počátků Starého Města pražského. Úroveň tehdejšího města byla o několik metrů níže, než je úroveň dnešní. Terén města musel být kvůli častým záplavám uměle navyšován, takže již ve 13. století se z původních přízemků domů stalo podzemí. Nejstarší částí podzemí Staroměstské radnice je románský sál z 2. poloviny 12. století, dochovaly se i základy věže, o sto let mladší. Nacházejí se zde i studny a cisterny na dešťovou vodu. Samozřejmostí pod radnicí bývala vězení, dvě z nich je možné vidět i dnes. O využívání podzemních prostor vězni svědčí i jména vězňů vyrytá na jednom z gotických portálů. Součástí podzemí je i pietní místo, které křížem z ohořelých trámů upomíná na poslední dny druhé světové války, kdy byla Staroměstská radnice z velké části zničena.

          Staroměstská radnice je národní kulturní památkou.

Zobrazit historii objektu

Související objekty