Drobečková navigace

Nová radnice

Významná památka secesní architektury pochází z let 1908 - 1911. Od roku 1945 je sídlem Magistrátu hlavního města Prahy a pražského primátora. Ve velkém sále se konají zasedání pražského zastupitelstva, semináře, konference i promoce či jiné slavnostní akce. Příležitostně se zde konají výstavy. Budova patří k atraktivním cílům objektivů fotoaparátů návštěvníků metropole.

Nová radnice, Mariánské náměstí 2, Praha 1 - Staré Město, 110 01
Web: http://www.praha.eu, e-mail: info@praha.eu
tel.: +42012444

Program

Historie objektu

Když na začátku našeho století začala být Staroměstská radnice pro rostoucí Prahu nedostačující, bylo rozhodnuto vystavět budovu novou, pokud možno nedaleko té původní. Bylo vybráno místo mezi tehdejším Linhartským a Mariánským náměstím. V místě pozdějšího Linhartského náměstí stával ve 13. st. Jarošův dvůr, který ve 14. st. vykoupilo město a na jeho místě vznikl kurný trh, kde Pražané nakupovali drůbež. V 15. st. byl zrušen, ale Linhartské náměstí proti domu U Zelené žáby zůstalo až do počátku našeho století. Až do roku 1880 zde stávala proslulá staroměstská kovárna, před níž byla zřízena obecní kuchyně, která vyvařovala a prodávala levná jídla pro chudé Pražany. Na Mariánském náměstí stával kostel Panny Marie na louži, jehož jméno pochází od toho, že při každé povodni bylo místo zaplaveno a louže tu zůstávala ještě dlouho potom. Mezi oběma náměstími stával blok domů, které radnice vykoupila a poté zbourala. K mnoha těmto domům patřilo "právo ohně", tj. dům měl kovářskou výheň. Platnéři zde vyráběli brnění a pancíře, ostrožníci ostruhy, helméři přilby, konváři cínové nádobí, kotláři slévali zboží z bronzu a mosazi. Jeden z domů např. patřil konváři Ringhoferovi, jehož vnuk založil známou smíchovskou továrnu.

     V roce 1909 předložil vítěz soutěže o novou budovu Osvald Polívka poslední projekt upravený podle připomínek umělecké komise. Budova musela být vzhledově přizpůsobena okolním monumentálním stavbám: Klementinu a Clam-Gallasovu paláci. V letech 1909 - 11 stavbu včetně demolic na parcele stojících domů provedla firma stavitele Františka Tichny. Nově postavená secesní budova má obdélníkový tvar 90,5 x 37 m, zabírá plochu 3350 m2. Blok radnice je podsklepený, má čtyři podlaží, rizality a věže nad hlavní římsou kryjí mansardové střechy. Konstrukci tvoří z větší části železobetonový skelet. Do budovy se vstupuje monumentálním vchodem ve středním rizalitu hlavního průčelí na Mariánském náměstí. Trojdílná mědí kovaná vrata vedou do vestibulu v přízemí, dále je zde hlavní tříramenné schodiště a vedlejší schodiště dvouramenné. Je zde osobní zdviž a poprvé v Praze zde byly použity paternostery. V prvním patře byla umístěna kasovní dvorana o ploše 568 m2, druhá největší v Praze po Hlavní poště v Jindřišské ulici. Ve dvoraně byla městská pokladna, účtárna, úřady berní aj. Celkem budova poskytovala 7 463 m2 úřadoven a měla 250 úředních místností.

     Bohatá sochařská výzdoba je soustředěna k hlavnímu průčelí. Okolo hlavního portálu jsou reliéfní plastiky Stanislava Suchardy: plastika na levé straně představuje Občanstvo společně nesoucí břímě, tedy zdůrazňuje princip společné práce a povinností, na pravé straně pak Společný užitek občanstvu plynoucí, tedy užitek ze škoství, vědy, sociální péče aj. Suchardův reliéf nad obloukem hlavního vchodu představuje Ochranu městského pokladu a nad velkým středním oknem prvního patra je reliéf Dívky, sklánějící se nad symboly městské suverenity a správy, tj. nad znakem města a rychtářským právem. Na obou koncích balkonového zábradlí jsou figurální sousoší s náměty Síly a Vytrvalosti od Josefa Mařatky. Na hlavní římse nahoře vlevo je alegorická socha Ušlechtilosti a Skromnosti od Josefa Mařatky a na druhé straně vpravo opět alegorie Síly a Vytrvalosti, tentokrát od Stanislava Suchardy.

Na nároží do Linhartské ulice stojí socha Rabína Löwa a na nároží do Platnéřské ulice socha Železný rytíř. Autorem obou soch je Ladislav Šaloun. Sochařská výzdoba prošla v roce 2004 rekonstrukcí, sochy byly opískovány.

     Když při květnových bojích v roce 1945 vyhořelo radniční křídlo Staroměstské radnice proti Týnskému chrámu, zůstala stará radnice již jen reprezentačním místem a veškerá správa města se musela přestěhovat do Nové radnice, která se musela novému režimu přizpůsobit. Tehdy byla velká dvorana přeměněna na velkou zasedací místnost pro plenární zasedání zástupců města a byly sem přemístěny kanceláře zastupitelských sborů a vedoucích pracovníků města.

 

 

Zobrazit historii objektu