Drobečková navigace

Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum hudebních nástrojů

Bývalý barokní kostel sv. Máří Magdaleny na Malé Straně se stal sídlem Českého muzea hudby. Každý, kdo vstoupí, je zasažen mohutností dvorany i zvláštním kouzlem, které tu proměny věků zanechaly. V rámci expozice je vystaveno 400 historických hudebních nástrojů mimořádné hodnoty. Probíhají zde krátkodobé výstavy a pravidelné koncerty.

Národní muzeum – České muzeum hudby – Muzeum hudebních nástrojů, Karmelitská 4, Praha 1 - Malá Strana, 118 00
Web: http://www.nm.cz, e-mail: c_muzeum_hudby@nm.cz
tel.: +420224497707, +420224497777

Otvírací doba

leden – prosinec

Pondělí
10.00 – 18.00
Středa
10.00 – 18.00
Čtvrtek
10.00 – 18.00
Pátek
10.00 – 18.00
Sobota
10.00 – 18.00
Neděle
10.00 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

V Á N O C E   2 0 1 6

24. 12. 2016 zavřeno

25. a 26. 12. 2016 otevřeno 10.00–17.00

31. 12. 2016 otevřeno 10.00–15.00

1. 1. 2017 zavřeno

Vstupné

základní

120 Kč

snížené

80 Kč

rodinné

200 Kč

Popis

Program

Historie objektu

HISTORIE MÍSTA

Původně se zde rozkládala osada Nebovidy, jejíž význam pomalu upadal po zániku brodu ve 13. století a také v souvislosti s budováním nových městských hradeb. Kronikář Kosmas zmiňuje v těchto místech v 11. století židovské osídlení se synagogou.

Po roce 1315 se sem přestěhovaly ze Starého Města magdalénitky, k jejichž klášteru patřil kostelík sv. Maří Magdalény (předtím zřejmě náležel jako vlastnický kostel k raně feudálnímu dvorci), který stál v místě dnešního domu v Harantově 1 / Karmelitské 6. Objekty byly později vypáleny husity.

Roku 1604 se kostel s klášterem dostal do vlastnictví dominikánů, kteří jej přestavovali, po zrušení kláštera v roce 1787 byl prodán do soukromých rukou, dnešní klasicistní podoba je ze 30. let 19. století, kdy jej Nosticové upravili na dvoupatrový dům.

V tomto původně středověkém kostelíku byli v 18. století pohřbeni Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové, po zrušení kláštera byly jejich ostatky pravděpodobně přeneseny na Malostranský hřbitov.

HISTORIE STAVBY

Po příchodu jezuitů do Čech (v roce 1556), byli dominikáni nuceni postoupit jim svůj dosavadní konvent (dnešní Klementinum), odešli nejprve do Anežského kláštera a roku 1604 dostali od Metropolitní kapituly do pronájmu kostelík sv. Maří Magdalény s přilehlými budovami. Do roku 1606 přestavěli kostelík — stal se klášterní svatyní, ale již roku 1616 začala výstavba nového konventu i kostela, jak bylo určeno smlouvou s kapitulou. Stavba se však protahovala z důvodu 30leté války a také nedostatku financí, až koncem 30. let 17. století se podařilo uzavřít dohodu s hrabětem Karlem Michnou, který v závěti zavázal své dědice vystavět dominikánům chrám. V 50. letech se však potomci hraběte dostali do finančních obtíží, další prostředky na stavbu uvolnili až po dosti nevybíravém naléhání dominikánů a dostali se na pokraj katastrofy. Stavba probíhala podle projektu Francesca Carattiho, roku 1677 byl kostel zastřešen a mohly se v něm konat bohoslužby, počátkem 18. století došlo k opravám kostelní věže a kupole, na nichž se podílel Kryštof Dienzenhofer. K definitivnímu dokončení a vysvěcení kostela došlo 30. 6. 1709.

Po zrušení řádu dominikánů přišel roku 1783 celý areál do dražby, roku 1789 se dostal do majetku ředitele Zbraslavské rafinerie cukru, který tu chtěl zřídit cukrovar. Nakonec vznikly jen sklady a kanceláře, byly sneseny průčelní zvonice a klasicistně upraveno průčelí, v inetriéru zdmi uzavřeny a přepatrovány boční lodě.

Roku 1792 bývalý kostel přešel do majetku Vrchního poštovního úřadu a další úpravy provedl Ignác Jan Palliardi.         

Po roce 1849 tu sídlil vojenský špitál a později zde pražské četnictvo zřídilo kasárn

V letech 1853 — 4 proběhla pozdně klasicistní přestavba, kdy byly zvýšeny boční lodě i průčelí a vyrovnány do monolitického celku, později byl proražen průchod v přízemí. Zvnějšku připomíná někdejší sakrální stavbu jen mohutná osmistěnná kupole na střeše, viditelná až při větším odstupu.

Ve 20. století po zrušení četnictva byl objekt přidělen Ústřednímu archivu ministerstva vnitra, pozdějšímu Státnímu ústřednímu archivu.

SOUČASNÉ VYUŽITÍ

Od 11/2001 do 10/2004 proběhla rekonstrukce, při níž byly pod vrstavmi malby objeveny fragmenty historických fresek, byly obnoveny štuky, kovová zábradlí, původní kamenná dlažba, repasovány parkety, proběhla také rekonstrukce exteriéru.

V bývalé hlavní lodi kostela je monumentální dvorana obkroužená ochozy v jednotlivých patrech bočních lodí. V místě bývalého presbytáře se nachází koncertní sál.

9. 11. 2004 zde bylo otevřeno České muzeum hudby, včetně depozitářů a vědeckého zázemí.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty