Drobečková navigace

Milíčův Jeruzalém

Milíčův Jeruzalém byl založen v roce 1372 nedaleko hradby Starého Města pražského, v blízkosti Perštýna, mezi dnešními ulicemi Konviktskou a Bartolomějskou. Tady se ve 14. století rozkládaly tzv. „Pražské Benátky“ jedno z nechvalně proslulých míst neřesti tehdejší Prahy, plné nejhorších krčem a nevěstinců.

Milíčův Jeruzalém, Konviktská, Praha 1 - Staré Město

Popis

 

Nebylo divu, že právě do těchto míst soustředil svoji pozornost kazatel Jan Milíč z Kroměříže, aby poukázal na potřebu nápravy zlořádů světského života.

S podporou krále Karla IV. a jeho ženy Alžběty Pomořanské dal v roce 1372 „Pražské Benátky“ částečně pobořit a částečně je využil v duchu svého nápravného poslání. Začal zde vytvářet útulek pro nápravu padlých žen a dívek s kaplí svaté Máří Magdaleny, sv. Affry a sv. Marie Egyptské. Kromě toho zde založil i kazatelskou školu s domem pro kazatele. Místo nazval Nový Jeruzalém. Svůj projekt však nestihl dokončit, neboť o dva roky později zemřel. Milíčův Jeruzalém pak získali cisterciáci, kteří jej chtěli využít pro kolej svatého Bernarda, ale husitská doba a sekularizace církevního majetku tento záměr zmařily. V 17. století se zdejší objekt dostal do rukou jezuitů, díky nimž byl vybudován kostel svatého Bartoloměje, podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Konvikt - kolej pro světské studenty.

Tovaryšstvo Ježíšovo po roce 1773 vystřídal c.k. studijní fond, tehdy zde byla například tiskárna učebnic, ale po roce 1855 získaly kostel i konvikt šedé sestry, tedy společenství františkánských panen. V roce 1949 se situace dramaticky změnila, když tento rozsáhlý majetek zabrala Státní bezpečnost a místo se stalo symbolem policejní zvůle. Sestry se vrátily v roce 1991 a po nezbytných zásadních úpravách mohla být jejich komunita obnovena v roce 1993.

Zobrazit podrobné informace