Drobečková navigace

Platýz

Platýz je rozsáhlý palác s nádvořím a průchodem do Uhelného trhu.

Platýz, Národní 37, Praha 1 - Staré Město, 110 00
Web: http://www.tcp-as.cz/spravovane-nemovitosti?s=3

Historie objektu

Palác založil r. 1347 dvořan Karla IV. kníže Fridrich Burgundský na místě tří původních domů těsně u hradební zdi. V Hájkově kronice je popisován jako podobný hradu s vysokou věží. Průčelí bylo původně jen do Uhelného trhu.

Od r. 1405 byl majitelem pražský sladovník Jan Bradatý ze Stříbra, bohatý muž a horlivý kališník, proto se tu také r. 1408 konala učená disputace o správnosti výkladu Wiklefových spisů.

R. 1586 jej zakoupil Jan Platais (Platejs) z Plattenštejna, císařský rada a sekretář Rudolfa II., za nějž byla renesančně upravena fasáda. Ve dvoře byla přistavěna v 1. patře lodžie, z ní se dodnes dochovaly jen fragmenty. V úpravách pokračoval jeho syn Jan Arnošt, který se stal kanovníkem, později olomouckým biskupem. Uvnitř paláce se dochoval 8-metrový trámový strop s renesančními ornamentálními a figurálními malbami, nástěnné malby v dalších místnostech jsou ze 17. st. Ve 2. pazře vznikl obdélníkový sál prostupující dvě patra, dělený čtyřmi sloupy. Po Plataisech se dům také začal nazývat.

V 17. stol., kdy palác vlastnili Šternberkové (r. 1637 hrabě Jan ze Šternberka), byly zahájeny barokní úpravy, vznikl také průchod přes dvůr mezi Uhelným trhem a Národní tř.

Nejintenzivnější společenský život zde nastává od r. 1715, kdy se oženil Jan Leopold Paar s Marií Terezií ze Šternberka a palác získal věnem. Byla tu založena proslulá šermířská škola, poštovní úřad, konaly se zde plesy, koncerty, vystupovali tu také artisté a kočovní umělci. Jana Leopolda Paara připomíná busta, umístěná na schodišti předního křídla do Národní tř.

R. 1797 se stává majitelem Platýzu velkostatkář Jakub Wimmer, který zbohatl jako dodavatel při stavbě vojenské pevnosti Terezín. Projevil se jako lidumil, když nechal na své náklady k veřejnému prospěchu založit sady na Letné a Vinohradech a postavit Ledererovu (Wimmerovu) kašnu, která se dnes nachází na Uhelném trhu. V Platýzu nechal barokně upravit konírny v suterénu.

V r. 1813 koupil Platýz zbohatlý František rytíř Daubke, který palác přestavěl na jeden z nejstarších, největších a nejvýnosnějších činžovních domů v Praze. Podle plánů stavitele Jindřicha Hausknechta byl objekt obrácen svým průčelím do Národní třídy, kde vyrostla mimořádně hodnotná empírová fasáda. Ve středu průčelí je kamenný portál se čtyřmi dórskými sloupy a balkonem s kovovým zábradlím. Jednodušší průčelí do Uhelného trhu má nad průjezdem kamenný balkon s kuželkovou balustrádou. Vznikla tak čtyřkřídlá budova okolo čtvercového dvora pro společenské, zábavní i obchodní provozy. Současně byl zevně slohově sjednocen celý soubor různorodých budov s pěti schodišti. Byly přistavěny stáje pro koně, aby zde mohli přechodně zůstávat formani se svými vozy. Stojící soška sovy nad vchodem signalizovala volná místa, byla-li obrácena, bylo plno. Tato dispozice objektu je zachována dodnes, průchod před nádvoří z Národní třídy na Uhelný trh stále slouží Pražanům. Ve sklepích se zachovaly zbytky staroměstských středověkých hradeb z 13. st.

     Od r. 1831 byl palác na vrcholu své slávy, pulzoval zde koncertní a společenský život. Konaly se zde koncerty pražské konzervatoře, v roce 50. výročí pražské premiéry Dona Giovanniho (1837) se zde konal např. Concert spirituel ve prospěch fondu na zřízení Mozartova pomníku (který mimochodem Praha dodnes nemá). Ve 40. letech 19. st. vystoupil v Praze na šesti koncertech sám Ferenz Liszt, dílem ve Stavovském divadle, dílem zde v Platýzu. Na tuto událost upozorňuje pamětní deska s bustou Hany Wichterlové z r. 1962, která byla osazena vlevo od vjezdu z Uhelného trhu. Je na ní nápis: F. Liszt - V letech 1840/1846 zněl tento dům jeho hrou.

     Poslední úpravy zde provedla v letech 1938 - 39 banka Slavia, která palác koupila od rodiny Daubků. Podle návrhu architekta Františka Krásného upravili objekt na moderní nájemní dům. Po obvodu nádvoří byl vybudován zasklený přístřešek nad chodníkem, bylo přistavěno podkrovní patro a zmodernizovány obchody. Při poslední rekonstrukci paláce v 80. letech 20. st. byla na nádvoří osazena bronzová socha sedící dívky a malá fontána od Miloše Zeta.

Zobrazit historii objektu