Drobečková navigace

Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské

Kostel byl založen v roce 1355 Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánek. Současná podoba chrámu pochází z barokní přestavby v letech 1737–1741, přičemž z původního gotického kostela zbyla jeho vysoká osmiboká věž v průčelí, přezdívaná Pražský minaret. Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v areálu Všeobecné fakultní nemocnice je pod duchovní správou Pravoslavné církve.

Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské, Kateřinská / Viničná 2, Praha 2 - Nové Město, 120 00
Web: http://www.svkaterina.info, e-mail: sv.katerina@pravoslavnacirkev.cz
tel.: +420607813055

Popis

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY

  • ne: 10.00

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

          Na popud Karla IV., který roku 1332 v den svátku sv. Kateřiny zvítězil v bitvě u San Felice, byl v Praze postaven klášter a jediný kostel zasvěcený oblíbené svaté Kateřině, krásné a vzdělané křesťance královského původu, která vytrvale odmítala manželské nabídky pohanských šlechticů a která svou výmluvností obrátila na víru 50 pohanských filozofů. Nakonec byla na rozkaz římského císaře po krutém mučení sťata. Byla patronkou filozofů a studentů, řečníků a knihovníků. Kostely se tehdy zakládaly tak, aby městu přinášely požehnání. Proto vzájemná poloha chrámu svaté Kateřiny, kostela na Vyšehradě, kláštera v Emauzích a kostela Panny Marie Na Trávníčku tvoří kříž. Kostel a klášter se stavěl v letech 1355–67 pro řád obutých augustiniánek. Roku 1420 byl klášter vypálen husity, gotický kostel však sloužil ve své původní podobě až do 18. století. Klášter ležel dlouho v rozvalinách, až v 16. století sem pro nedostatek řeholnic přišel mužský řád augustiniánů, který objekt zrekonstruoval. Dnešní trojkřídlou budovu kláštera v barokní podobě vystavěl v letech 1718–30 František Maxmilián Kaňka (některé prameny uvádějí jméno Kryštofa Dienzenhofera), o něco později byl v letech 1737–41 vystavěn i nový barokní kostel podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Vznikla unikátní barokní sálová stavba s příčnou lodí, uvnitř bohatě architektonicky členěná. Z původního gotického kostela byla ponechána pouze vysoká, dole čtyřhranná a v horní části osmiboká štíhlá věž, zvaná "pražský minaret". Kostel je považován za jedno z nejkrásnějších děl pražského vrcholného a pozdního baroka. Vnitřek kostela vyniká nádhernými barokními nástropními freskami, obklopenými bohatou štukaturou od Bernarda Spinettiho. Fresky, představující výjevy ze života sv. Kateřiny, sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského, maloval Václav Vavřinec Reiner. Ústřední freska zachycuje učenou disputaci sv. Kateřiny s pohanskými mudrci. Soubor soch Františka Ignáce Weisse zdobí oltáře, kazatelnu, varhany i vlastní architekturu. Představují mimořádně hodnotnou kolekci pozdně barokního řezbářství. Dekretem Josefa II. v roce 1784 byly kostel i klášter zrušeny a následně odsvěceny. Do objektu byl umístěn vojenský vychovávací ústav, který zde byl do roku 1822. Tehdy došlo ke značným ztrátám na uměleckých památkách. Kostel byl poté opravován a v roce 1841 znovu vysvěcen. Ve 20. letech byla v klášteře filiálka pražského blázince Irrenhasu a v roce 1826 zde byl po adaptaci kláštera zahájen provoz ústavu choromyslných pro 250 nemocných. Zemřel zde např. Bedřich Smetana. V roce 1950 byl kostel jako majetek hlavního města Prahy předán do užívání městského muzea, které zde zřídilo depozitář dřevořezby. Od roku 2002 do 2012 byl chrám pod duchovní správou Řádu křížovníků s červenou hvězdou. V prosinci 2012 rozhodli pražští radní, že kostel sv. Kateřiny získá do pronájmu Pravoslavná církev, která ho bude využívat k bohoslužbám a církevním shromážděním, k pořádání koncertů a různých projektů duchovní kultury. V současné době je chrám sv. Kateřiny Alexandrijské pod duchovní správou Osmé pravoslavné církevní obce v Praze.

Zobrazit historii objektu