Drobečková navigace

Negrelliho viadukt

Negrelliho viadukt je druhý nejstarší most přes Vltavu v Praze a zároveň nejstarší železniční most v Praze vůbec. Je jednou z nejvýznamnějších pražských technických staveb a se svou délkou 1110 m byl až do r. 1910 dokonce nejdelším mostem Evropy. Začátek viaduktu se nachází na území městské části Praha 1 ve čtvrti Nové Město, posléze pokračuje nad autobusovým nádražím Florenc, kde tvoří hranici mezi Novým Městem a Karlínem, dále územím Karlína přes vltavský ostrov Štvanice do bubenské části Holešovic.

  • Památky & architektura
  • most
  • technická památka

Praktické informace

V letech 2017 – 2020 byl viadukt zrekonstruován v celé své délce. Opraveno bylo všech 100 kleneb, přičemž osm z nich překlenuje dvě ramena Vltavy, pět mostních objektů vede přes komunikace, dvě mostní konstrukce, které pocházejí z pozdějšího období, byly nahrazeny (první překlenula ulici Prvního pluku, druhá Křižíkovu) a čtrnáct kleneb je kompletně přestavěno.

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Negrelliho viadukt
  • Prvního pluku
  • Praha 8 – Karlín

Historie objektu

Negrelliho (Karlínský) viadukt

je třináctým mostem přes Vltavu na území Prahy (počítáno po proudu řeky). Zároveň je to druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze a první železniční most přes Vltavu vůbec. Jeho stavba byla nutná pro pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan. Viadukt spojuje Masarykovo nádraží a Bubny a odděluje Nové Město od Karlína. Až do r. 1910 to byl dokonce nejdelší most Evropy. Jeho délka je 1110 m, původní šířka mostovky 7,60 m, po odstranění kamenného parapetu rovných 9 m. Železniční trať byla dvoukolejná.

   Most stavěl v letech 1846 - 49 proslulý rakouský dopravní stavitel Alois Negrelli, který projektoval např. i Suezský průplav a reguloval např. Rýn i některé české řeky, o čemž svědčí jeho šlechtický predikát von Mold-Elbe (Alois Negrelli von Mold-Elbe). Na stavbě vidauktu se účastnil i slavný český stavitel Jan Perner. Most měl původně 87 oblouků, u nichž osm stálo přímo ve Vltavě. Stavba byla zadána společníkům bratřím Kleinovým a Vojtěchu Lannovi. Pracovalo zde tehdy na 3000 dělníků různých národností. Při stavbě se poprvé ve vetší míře použily parní zvedací stroje. Provoz viaduktu byl zahájen 6. dubna 1851.

   Celý viadukt měl klenby z kvádrového zdiva, z české žuly a obklady pilířů byly z pískovce se žulovými kvádry na rozích. Jádro zdiva je z lomového kamene, pilíře jsou založeny na dřevěných roštech. Čistota a jednotnost konstrukční koncepce stavby byla porušena až později při rekonstrukcích z důvodu stále rostoucí náročnosti dopravy městské i železniční, např. v druhé polovině 19. st. byla položena třetí posunovací slepá kolej, dále byla vybudována nová východní kolejová větev. V letech 1952 - 53 byly odstraněny a nahrazeny betonovými nosníky tři oblouky nad Křižíkovou ulicí a v r. 1981 se totéž opakovalo nad Bubenským nábřežím. Důvodem byly stavby mimoúrovňových křižovatek pro stále se rozšiřující automobilovou dopravu.

   Přesto je Negrelliho viadukt důkazem, že i technické dílo může mít vysokou estetickou úroveň. Také proto zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Rekonstrukce

V letech 2017 – 2020 byl viadukt zrekonstruován v celé své délce. Opraveno bylo všech 100 kleneb, přičemž osm z nich překlenuje dvě ramena Vltavy, pět mostních objektů vede přes komunikace, dvě mostní konstrukce, které pocházejí z pozdějšího období, byly nahrazeny (první překlenula ulici Prvního pluku, druhá Křižíkovu) a čtrnáct kleneb je kompletně přestavěno.

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Prague City Tourism