Drobečková navigace

Pražský hrad

Pohled na Pražský hrad patří mezi nejúchvatnější panoramata. Jeden z největších hradních komplexů na světě tvoří historické paláce, církevní budovy, zahrady a malebná zákoutí. Pražský hrad je již více než tisíc let symbolem českého státu. Založen byl v 9. století a stal se sídlem českých králů a posléze prezidentů.

Pražský hrad, Pražský hrad, Praha 1 - Hradčany, 119 08
Web: http://www.hrad.cz, http://www.kulturanahrade.cz, e-mail: info@hrad.cz
tel.: +420224372423, +420224371111

Otvírací doba

říjen – březen

Celý týden
09.00 – 16.00

duben – říjen

Celý týden
09.00 – 17.00

Zobrazit podrobné informace

Průchod areálem:
leden - prosinec 6.00 - 22.00

Katedrála sv. Víta
v letní sezóně po - so 9.00 - 17.00, ne 12.00 - 17.00
v zimní sezóně po - so 9.00 - 16.00, ne 12.00 - 16.00

Velká Jižní věž katedrály
poslední vstup do věže je půl hodiny před zavírací dobou
v případě nepříznivého počasí je věž uzavřena.
v letní sezóně po - ne 10.00 - 18.00
v zimní sezóně po - ne 10.00 - 17.00

Kaple sv. Kříze - Svatovítský poklad
v letní sezóně po - ne 10.00 - 18.00
v zimní sezóně po - ne 10.00 - 17.00

 

 

 

 

Popis

VSTUPNÉ

  • vstupenka platí 2 dny

Okruh A
Starý královský palác, expozice Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička s věží Daliborka, Prašná věž, Rožmberský palác, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Upozornění: od 14. 3. do 14. 5. bude uzavřen Rožmberský palác, od 2. 5. do 14. 5. bude uzavřen Starý královský palác.

  • základní 350 Kč
  • snížené 175 Kč
  • rodinné 700 Kč

Okruh B
Starý královský palác, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička s věží Daliborka, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

  • základní 250 Kč
  • snížené 125 Kč
  • rodinné 500 Kč

Okruh C
Expozice Svatovítského pokladu, Obrazárna Pražského hradu

  • základní 350 Kč
  • snížené 175 Kč
  • rodinné 700 Kč

Expozice Příběh Pražského hradu

  • základní 140 Kč
  • snížené 70 Kč
  • rodinné 280 Kč

Obrazárna Pražského hradu

  • základní 100 Kč
  • snížené 50 Kč
  • rodinné 200 Kč

Prašná věž Mihulka

  • základní 70 Kč
  • snížené 40 Kč
  • rodinné 140 Kč

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

  • volný vstup do jen do novogotické části u vchodu
  • historická část (včetně kaple sv. Václava a náhrobků přemyslovských králů a knížat) je přístupná pouze s platnou vstupenkou na prohlídkový okruh Pražského hradu A nebo B.

Velká Jižní věž katedrály
Přístup ze III. hradního nádvoří vstupem vlevo od Zlaté brány.

  • jednotné 150 Kč

Kaple sv. Kříze - Svatovítský poklad

  • základní 300 Kč
  • snížené 150 Kč
  • rodinné 600 Kč

Podrobný ceník vstupného

Vstupenky lze zakoupit v Informačních střediscích na II. a III. hradním nádvoří, v pokladnách ve Slévárenském dvoře, v Obrazárně Pražského hradu, ve Starém královském paláci a ve dvou pokladnách ve Zlaté uličce u Daliborky. Vstupenky pro průvodcovskou prohlídku na 3. nádvoří, platba je možná i platební kartou, lze zakoupit i dárkovou vstupenku pro určitě období. Dále je možné vstupenky v plném rozsahu zakoupit ve všech pokladnách sítě Ticketportal.
Pro prodej vstupenek na koncerty je vyhrazena pokladna v informačním středisku na II. nádvoří Pražského hradu.
Vstupenky na výstavy se prodávají v místech konání výstav.
Reprezentační prostory Pražského hradu jsou přístupné zpravidla první sobotu po 8. 5.

STŘÍDÁNÍ STRÁŽÍ NA STANOVIŠTÍCH

  • každou celou hodinu od 9.00 do 18.00
  • slavnostní střídání s fanfárami a výměnou standarty na I. nádvoří denně ve 12.00

FOTOGRAFOVÁNÍ INTERIÉRŮ
bez použití blesku a stativu: 50 Kč
fotografovat nelze v expozicích Příběh Pražského hradu, Svatovítský poklad a v Obrazárně Pražského hradu

PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY

  • ve dnech pondělí - sobota
  • objednávání prohlídek s profesionálními průvodci Správy Pražského hradu e-mail: info@hrad.cz, tel. 224 373 584 nebo osobně v informačním středisku na III. nádvoří

Hodinová prohlídka s průvodcem zahrnuje návštěvu následujících objektů: katedrála sv. Víta, Starý královský palác. Na vlastní žádost a po předchozí domluvě je možno průvodcovský výklad rozšířit o stálou expozici Příběh Pražského hradu, baziliku sv. Jiří, Obrazárnu Pražského hradu a Rožmberský palác.
Jazyky: čeština, angličtina, francouzština, němčina, italština, ruština, španělština
délka prohlídky dle přání klientů
český jazyk: 50 Kč na osobu a hodinu prohlídky (min. 200 Kč)
jiný jazyk: 100 Kč na osobu a hodinu prohlídky (min. 400 Kč)

Prohlídky s audioprůvodcem - nahrávka trvá 3 hodiny a obsahuje informace o exteriérech i interiérech. Ceny za vypůjčení jednoho přístroje 350 Kč/3 h nebo 450 Kč/den
Skupina může mít vlastního průvodce. Zřetelně označení licencovaní průvodci (ze zemí EU) s klienty, kteří mají zakoupené vstupenky do návštěvnických objektů mají vstup zdarma.
Pro nevidomé a slabozraké jsou k dispozici plastické průvodce ve slepeckém písmu.

Exkurze ve vyhlášených termínech se zaměstnancem prezidentské kanceláře do neveřejných částí Hradu (např. bývalý reprezentační byt Tomáše Garrigua Masaryka a jeho pracovna, Harfový salonek, Erbovní salon, kinosál). Na prohlídky je nutné se objednat na e-mailu exkurze@hrad.cz.

BEZBARIÉROVÉ VSTUPY
Návštěvnické a výstavní objekty s výjimkou věží (Daliborka, Bílá věž, Prašná věž, jižní věž Katedrály) a obranné chodby ve Zlaté uličce mají bezbariérové vstupy.

VEŘEJNÉ TOALETY
se nacházejí u Lvího dvora, vedle katedrály sv. Víta, ve Starém královském paláci, u Zlaté uličky

PARKOVÁNÍ
V okolí je velice omezená kapacita parkovacích míst, proto se obecně návštěva Pražského hradu automobilem nedoporučuje. Nejbližší (placené) parkoviště je u stanice tramvají č. 22 „Pražský hrad“.

Zastávková místa pro turistické autobusy:

  • Jelení, po pravé straně ve směru k ul. Mariánské hradby (jen 5 minut)
  • Mariánské hradby, po pravé straně ve směru k ul. Jelení

 

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

Pražský hrad je naší nejvýznamnější národní kulturní a historickoupamátkou, je symbolem více než tisíciletého vývoje českého státu. Je to monumentální komplex palácových, církevních, fortifikačních, úředních a obytných staveb, které jsou vzácnými památkami na všechna slohová období. Rozkládá se na ploše 45 ha. Byl sídlem českých knížat, králů a císařů a od vzniku republiky v r. 1918 i sídlem prezidentů.

Od r. 1962 je Pražský hrad s archeologickými nálezy jako nejvýznamnější místo naší historie zapsán jako národní kulturní památka č. 1.

Historie

Počátky Pražského hradu jsou spojeny s prvním historicky doloženým Přemyslovcem Bořivojem. Ten v 80. letech 9.století přenesl své původní sídlo z Levého Hradce do místa, kde již existovalo na ostrožně nad Vltavou slovanské hradiště s velice výhodnou polohou.

První knížecí palác byl zřejmě dřevěný. První kamennou stavbou a nejstarší křesťanskou svatyní byl kostel Panny Marie. Jeho zbytky byly nalezeny mezi II. nádvořím a zahradou Na Baště. Tento Bořivojův kostel byl brzy přestavěn knížetem Spytihněvem I., který zde byl r. 915 pohřben. Druhým kostelem v prostoru Hradu byla bazilika sv. Jiří, založená knížetem Vratislavem I. Další Přemyslovec kníže Václav (svatý) nechal nedaleko ve 20. letech 10. st. postavit třetí svatyni - rotundu sv. Víta, kterou v 11. st. přestavěl kníže Spytihněv II. na mohutnou baziliku.

V r. 973, kdy bylo v Praze založeno biskupství, byl hrad Praha nejen sídlem hlavy státu ale také sídlem pražského biskupa, nejvyššího představitele církve. Ve stejné době vznikl při bazilice sv. Jiří první klášter v Čechách.

V 10. st. zaujímal Hrad plochu asi 6 ha. V románském období bylo někdejší hradiště přebudováno v pevný středověký hrad, zejména po r. 1135 zásluhou Soběslava I., kdy byl vybudován kamenný knížecí palác a nové kamenné opevnění zesílené několika věžemi, z nichž je nejlépe zachována východní Černá věž .

Velmi významně zasáhlo do vzhledu Pražského hradu období gotické, zejména Karel IV. (1346 - 78), který se svým otcem Janem Lucemburským (1310 - 46) vymohl na papeži povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a položil základní kámen ke stavbě chrámu sv. Víta. Za Karla IV. se Hrad stal poprvé císařskou rezidencí. Karel IV. nechal posílit opevnění Pražského hradu, velkoryse přebudoval královský palác s kaplí Všech svatých. Střechy věží dal pokrýt zlacenými plechy, které daly základ sousloví Zlatá Praha. Od r. 1382 přestali čeští panovníci obývat Pražský hrad na více než 100 let. Královský dvůr byl přestěhován do míst dnešního Obecního domu a zpět na Pražský hrad se vrátil až v r. 1483 za Vladislava z dynastie Jagellonců.

Ačkoliv panovník přesídlil již r. 1490 do Budína, dal Pražský hrad přestavět v pozdně gotickém slohu pod vedením Benedikta Rieda. Ten byl stavitelem velkolepého Vladislavského sálu, největšího světského zaklenutého prostoru tehdejší Evropy, s nímž přišly do Prahy první známky renesance. Provedl velkorysé stavební úpravy včetně výstavby nového opevnění, obranných věží a rozšíření královského paláce. Za něj doznívala gotika a začínal k nám pronikat nový stavební styl renesance.

Přímý vliv italského umění nového stylu byl v Praze zaznamenán nejvíce za vlády Ferdinanda I. (Habsburského) a po jeho odchodu z Prahy za působení místodržitele Ferdinanda Tyrolského. Tehdy došlo k proměně středověkého hradu na pohodlný renesanční zámek se zahradami. V severní Královské zahradě vznikla typicky italská architektura Královského letohrádku.

K velké stavební aktivitě přispěl požár v r. 1541, který značně poničil objekty Hradu i okolí. V rámci obnovy byly přestavěny jak obytné prostory, tak církevní objekty. V době vlády prvních Habsburků přibyly do areálu Hradu i šlechtické paláce (např. Pernštejnský – později Lobkovický palác, Rožmberský palác a další). Na severozápadě byly vybudovány budovy koníren.

Za vlády císaře Rudolfa II. (1576 - 1611) vyvrcholila renesanční a manýristická přestavba Hradu, který se podruhé stal centrem říše a zejména centrem evropské kultury a vědy. Na II. nádvoří byly zbudovány nové prostory pro Rudolfovy sbírky – Nový (dnešní Španělský) sál a Rudolfova galerie. Vznikl také spojovací trakt mezi severozápadní a jihozápadní částí Hradu. Právě zde se nacházela proslulá Kunstkomora a další prostory pro Rudolfovu sběratelskou činnost. Byly také vystavěny další objekty koníren pro jeho vzácné španělské koně. Za Rudolfa byl položen základ Zlaté uličky. Laboratoře Rudolfových alchymistů jsou uváděny v Prašné věži nad Jelením příkopem.

Znovu Hrad utrpěl značné škody, když byl r. 1631 obsazen a vydrancován saským vojskem a r. 1648 Švédy. Po třicetileté válce se Habsburkové o pražské královské sídlo příliš nezajímali.

Teprve Marie Terezie v letech 1755 - 75 provedla rozsáhlou přestavbu Pražského hradu na reprezentační zámecký komplex. Důvodem pro mohutnou stavební akci byly válečné škody, způsobené rozsáhlým bombardováním Hradu při válečných konfliktech na počátku její vlády. Přestavbu navrhl vídeňský architekt Nicolo Pacassi, který projektoval i I. nádvoří se vstupní monumentální branou. Z doby tereziánské přestavby pochází také Kaple sv. Kříže na II. hradním nádvoří a další budovy, zejména Ústav šlechtičen. Jižnímu průčelí Hradu dal jednotnou monumentální pozdně barokní fasádu reprezentačního sídla. Jeho plány ovlivněné vídeňským rokokem a francouzským klasicismem uskutečnili stavitelé Anselmo Lurago, Antonín Kunz a Antonín Haffenecker.

V 19. století Hrad chátral, v řadě objektů se po josefinských reformách usadilo vojsko. Ke stavebním úpravám několika objektů došlo v souvislosti s pobytem Ferdinanda I. Dobrotivého na Hradě po jeho abdikaci v r. 1848 a dále v souvislosti s přípravou na slibovanou korunovaci Františka Josefa I. v 60. letech. Po roce 1859, kdy vznikla Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta, začala nejprve oprava a následně za působení arch. Josefa Mockera vlastní dostavba katedrály, ukončená v r. 1929.

V letech 1920- 35 provedl rozsáhlé úpravy Pražského hradu jako sídla československého prezidentavýznamný slovinský architekt Josip Plečnik, který mistrně skloubil vzácný historický prostor s moderními civilizačními nároky. Jeho úpravy zasáhly zejména 1. a 3.hradní nádvoří, jižní zahrady Hradu, 4. nádvoří se zahradou Na baště i četné interiéry. Vytvořil např. tzv. Sloupovou síň, soukromé prostory bytu prezidenta včetně tzv. Masarykovy pracovny. Jeho žák Otto Rothmayer po 2. světové válce dokončil v obdobné kvalitě dořešení některých interiérů Hradu.

R. 1936 se stal hradním architektem Pavel Janák a po něm od r. 1959 Jaroslav Fragner.

Po r. 1989 se Pražský hrad na mnoha místech otevřel veřejnosti. Za prezidenta Václava Havla došlo na Hradě úpravám interiérů i k výstavbě dvou nových vstupů na 2. nádvoří podle projektu výtvarníka a designéra Bořka Šípka. Významnou cenou byl odměněn průkop valem Prašného mostu v Jelením příkopě (arch. Josef Pleskot). Zajímavý je i moderní skleník světově proslulé architektky Evy Jiřičné. Nově bylo vydlážděno a upraveno Jiřské náměstí. Ve spolupráci s odborníky z Gettiho institutu byla obnovena mozaika Posledního soudu.

Od r. 1990 je Pražský hrad slavnostně osvětlen denně od setmění až do půlnoci, v turistické sezóně do jedné hodiny v noci. Tradice elektrického osvětlení mnohem menšího rozsahu začala v r. 1928, kdy byly lampy poprvé nainstalovány k 10. výročí vzniku republiky. Slavnostní osvětlení podobnější dnešnímu bylo instalováno koncem 60. let, bylo však zapínáno jen při slavnostních příležitostech jako jsou státní svátky nebo významné dny republiky.

V posledních letech se rozvinula rekonstrukční činnost v mnoha hradních objektech a značná pozornost byla věnována archeologickému výzkumu, který probíhá již od r. 1925 a který přinesl mnohé poznatky o dějinách Hradu. Výzkum a obnova jednotlivých prostor a objektů od r. 1990 je vedena myšlenkou oživit je co nejvíce zpřístupněním veřejnosti.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty

Průvodci