Drobečková navigace
Italský kulturní institut
Italský kulturní institut ve spolupráci s Italským velvyslanectvím v Praze podporuje kulturní vztahy a výměny mezi Itálií a Českou republikou a šíří italskou kulturu a italský jazyk na českém území. Současné sídlo Institutu představuje rozlehlý komplex pocházející z konce 16. století, který zahrnuje ambit a barokní kapli s klenbou vyzdobenou freskami.
- Památky & architektura
- palác
- baroko
- Kultura & zábava
Otevírací doba
-
- leden – prosinec
- po, út, st, čt
- 08.30 – 18.00
-
- pá
- 08.30 – 14.30
polední přestávka: po – čt 13.30 – 14.00
Praktické informace
V hlavní části budovy, se vstupem z ulice Šporkova, se v prvním patře nachází kanceláře, knihovna, promítací sál, empora barokní kaple, na které je umístěna stálá expozice s názvem „Italská kongregace v Praze. Staletá historie”, a velká terasa. Okolo nádvoří, kterému vévodí kamenná kašna, jsou umístěny učebny italského jazyka a kultury a pokoj pro hosty.
Kaple, se vstupem z ulice Vlašská 34, byla 3. července 1617 arcibiskupem Janem Loheliem zasvěcena Panně Marii a sv. Karlu Boromejskému. Je jedním z příkladů raně barokní architektury v Praze, je tvořena jedinou hlavní lodí s bočními nikami a valenou klenbou zdobenou malbami. V současné době je kaple využívána jako výstavní síň a prostor pro pořádání konferencí či koncertů. Přilehlá kapitulní síň je taktéž využívána jako výstavní prostor.
Kontakty
- Italský kulturní institut
- Šporkova 14
- 118 00 Praha 1 – Malá Strana
- +420257090681
Historie objektu
Dějiny Italského kulturního institutu v Praze jsou neodmyslitelně spjaty s dějinami a pronikáním italské populace do střední Evropy a zvláště pak do Prahy, k němuž začalo docházet od druhé poloviny třicátých let XVI. století. V tomto smyslu sehrála významnou úlohu italská minorita v Praze a jezuité u sv. Klementa ve druhé polovině 16. století, kteří položily základy k vzniku Vlašské kaple, Italské kongregace a Vlašského špitálu.
Pokud jde o dějiny Italské kongregace v Praze (založené v roce 1573 a zasvěcené Nanebevzetí Panny Marie), velice zajímavý je jednak text (součást Sešitů Italského kulturního institutu) přednášky, kterou připravil doktor Zdeněk Kristen u příležitosti konference konané 6. května 1947 v Italském kulturním institutu v Praze (Dějiny Italské kongregace v Praze), a jednak články, které Anna Bortolozzi (archivářka) napsala nejen o Dějinách této instituce, ale také o Dějinách archívu a o Popisu archívu Italské kongregace. Oba autoři podávají výsledky podrobného výzkumu vzniku a rozvoje Kongregace a jejího sídla, dnes sídla Italského kulturního institutu v Praze, které jsou těsně spjaty s historickými událostmi, k nimž docházelo od druhé poloviny XVI. století. Nicméně o těsné vazbě mezi Itálií a Českou republikou svědčí především stálá (od XVI. století) přítomnost italských kupců, mistrů stavitelů, vojáků, dobrodruhů, umělců a myslitelů v Praze, mezi nimiž figuruje na prvním místě filozof Giordano Bruno.
Zdroj: https://iicpraga.esteri.it/iic_praga/cs/