Drobečková navigace

Maroldovo panorama

Kruhový objekt v areálu Výstaviště skrývá pozoruhodné dílo českého malíře Luďka Marolda z let 1897–1898 – panoramatický obraz Bitvy u Lipan, která se odehrála 30. května 1434. Se svou výškou 11 m a délkou 95 m je tento unikát největším obrazem dějinné události, který kdy v Čechách vznikl. Panorama doplňuje i popředí s reálnými předměty navozujícími celkovou iluzi trojrozměrného prostoru.

Maroldovo panorama, Areál Výstaviště, Praha 7 - Holešovice, 170 90
Web: http://www.vystavistepraha.eu
tel.: +420724183017

Otvírací doba

duben – říjen

Úterý
13.00 – 17.00
Středa
13.00 – 17.00
Čtvrtek
13.00 – 17.00
Pátek
13.00 – 17.00
Sobota
10.00 – 17.00
Neděle
10.00 – 17.00

Vstupné

základní

25 Kč

Historie objektu

          Maroldovo panorama je největším obrazem dějinné události, který kdy u nás vznikl. Zobrazuje legendární bitvu, která se odehrála 30. května 1434 u Lipan, kdy Pražané v řadách panské jednoty přispěli ke zničení táborských a sirotčích vojsk, čímž prakticky bylo poraženo radikální křídlo husitů v čele s Prokopem Holým, který v bitvě padl. Skončila tak revoluční fáze husitského hnutí, husité pak prosazovali svůj program v umírněné variantě.

         Výška obrazu je 11 m, délka 95 m, plocha obrazu zabírá 1045 m². Obraz namaloval roku 1898 Luděk Marold, který přizval na pomoc krajináře Václava Jansu a scénického výtvarníka Národního divadla Karla Štapfera, který vytvořil maketu scénického popředí. Dalším Maroldovým pomocníkem byl Theodor Hilšer, zručný kolorista dekorativního slohu, Ludvík Vacátko maloval některé koně. Obraz byl pořízen pro Výstavu architektury a inženýrství, která se konala na Výstavišti v Holešovicích 15. června až 17. října 1898. Obraz byl původně umístěn v dřevěném kruhovém pavilonu vybudovaném přímo pro Maroldovo rozměrné plátno. Pavilon však rychle chátral a tak bylo panorama v roce 1908 převezeno do nového objektu s půdorysem pravidelného dvanáctiúhelníku v dnešním místě, jehož venkovní plášť i dekorativní výzdobu navrhl profesor české techniky arch. Jan Koula, který také vymyslel a řídil obtížné stěhování obrovského plátna. Obraz navinutý na veliký dřevěný válec byl převezen po zřízené kolejové dráze s pojízdnou věží do nového objektu, kde byl stejnou technologií rozvinut. V roce 1929 neunesla dřevěná konstrukce váhu sněhu a zřítila se, takže z celé budovy zbyly jen části obvodových stěn. Vyproštěný obraz byl přemístěn do Průmyslového paláce, zde byl rozložen na podlaze a bylo započatou s jeho restaurací. Záchranu prováděl malíř restaurátor Bohumír Číla. Teprve v roce 1934 si mohli návštěvníci znovu prohlédnout rozměrný obraz v nově postaveném zděném pavilonu tamtéž, který vybudoval Spolek inženýrů a architektů SIA a který byl slavnostně otevřen k pětistému výročí bitvy u Lipan. Pavilon navrhl ing. Vojtěch Krcha, železnou nosnou kostru dodala pražská Kolbenka. Uvnitř pavilonu byla vybudovaná železobetonová válcová stěna se sádrovou vrstvou, na kterou bylo plátno nalepeno. Po zrušení spolku převzal obraz do správy Park kultury a oddechu Julia Fučíka, později Výstaviště. Další restaurační práce provedl opět Bohumír Číla v roce 1962 a J. Stejskal v roce 1991.

          Budova Maroldova panoramatu byla zasažena povodní v srpnu 2002, musela být vysušena a celkovou rekonstrukcí prošlo i technické zázemí – kompletně byly opraveny elektrorozvody, osvětlení, omítky, dveře, okna, podlahy, protipožární opatření, kanalizace, rozvod vody, malby a nátěry. To vše si vyžádalo náklady v celkové výši 850 tisíc korun. Samotné plátno muselo být restaurátorsky ošetřeno. Při povodni dosáhla hladina vody málo pod jeho úroveň. Přesto byly ale malby velmi ohroženy, a to stálou vlhkostí, která do opadnutí vody v objektu panovala.

          Maroldovo panorama bylo pro veřejnost otevřeno po renovaci 1. května 2004.

Zobrazit historii objektu