Pražský hrad - Prašná věž Mihulka

           Mezi restaurací Vikárkou a sousedním Mladotovým domem se projde na dvorek, z něhož je přístup do části severního opevnění. Tomu dominuje prašná věž zvaná Mihulka o průměru 20 m a výšce 44 m. Okrouhlé věže se později často nazývaly Mihulkami podle podobnosti s kruhoústými vodními mihulemi. Již ve 13. století zde byla věž jako součást obranného valu severních hradeb Hradu. Jako součást nového severního parkánového opevnění byla postavena koncem 15. století Benediktem Riedem jako nejmohutnější dělová bašta, prakticky však nebyla nikdy použita. Za renesance zde měl zvonařskou dílnu mistr Tomáš Jaroš, autor Zpívající fontány u Královského letohrádku a zvonu Zikmunda, za Rudolfa II. zde byla alchymistická laboratoř, za třicetileté války skladiště střelného prachu, podle nějž se jmenuje i Prašný most. Za třicetileté války zde způsobila švédská posádka výbuch, který věž značně poškodil. Později zde bylo obydlí pro kostelníky sv. Víta. V roce 1982 byla Mihulka zpřístupněna veřejnosti, když zde byla instalována zajímavá expozice středověkého uměleckého řemesla, zejména renesančního kovolijectví, astrologie a alchymie na dvoře Rudolfa II. a pozdně gotického opevnění Hradu.

          Pojmenování Mihulka pochází až z 19. století. Předtím měla věž názvy jako Nová, Kulatá bašta, Laboratorium nebo Švédské laboratorium.

          15. prosince 2004 byla v Mihulce otevřena nová stálá expozice Vojenského historického ústavu mapující historii vojenství na českém území.