Drobečková navigace

Pražský hrad - Starý královský palác

Do 16. století sídlo českých knížat a králů bylo vystavěno na pozůstatcích románského Soběslavova paláce. Nejpozoruhodnější je pozdně gotický Vladislavský sál – největší světský prostor středověké Prahy (1487 – 1500, Benedikt Rejt) s pozoruhodnou krouženou klenbou, dnes místo konání prezidentských voleb a slavnostních státních akcí.

  • Památky & architektura
  • palác
  • románský sloh
  • gotika
  • renesance
  • Prague Visitor Pass

Otevírací doba

    • září – březen
    • po - ne
    • 09.00 – 16.00
    • duben – říjen
    • po - ne
    • 09.00 – 17.00

zavírací den: 28. 10. a 24. 12.

Mimořádné změny v otevírací době

Praktické informace

Nejstarší část areálu Pražského hradu. Přístupné jsou tzv. Nové zemské desky, Vladislavský sál, kostel Všech svatých, Jezdecké schody, Tereziánské křídlo, světnice Říšské dvorské rady, Karlova síň aj.

  • Individuální prohlídka je součástí vstupného na základní okruh Pražského hradu.
    (Vstupné základní 450 Kč | snížené 300 Kč | rodinné 950 Kč)

*

Starý královský palác je možné navštívit také s výkladem průvodce Pražského hradu v rámci okruhů:

  • Starý královský palác zblízka včetně Zelené světnice, Malé audienční síně Vladislava Jagellonského, Vladislavského sálu a přilehlých prostor
  • Románské a gotické podlaží Starého královského paláce včetně románského sálu a gotických síní v nejnižších podlažích Starého královského paláce.

Rezervační systém pro aktuálně vypsané prohlídky na Pražském hradě

*

V gotickém podlaží je instalována stálá výstava Příběh Pražského hradu.

Prohlídka je součástí vstupného na okruh "Pražský hrad - stálé expozice", tj. Obrazárna Pražského hradu + Expozice Příběh Pražského hradu + Expozice Hradní stráže ve věži Mihulka + Rožmberský palác (Vstupné základní 300 Kč | snížené 200 Kč | rodinné 700 Kč)

Stálá expozice Příběh Pražského hradu
Ojedinělý projekt, který obeznámí širokou veřejnost s dějinami Pražského hradu od prehistorie až po současnost. Návštěvník zde nalezne modely Pražského hradu příslušných vývojových etap, kopie českých korunovačních klenotů a zároveň se seznámí s mnoha exponáty z hradních sbírek. Výstava je pravidelně obměňována. Stálou expozici doplňují interaktivní a dětské programy.

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Pražský hrad - Starý královský palác
  • Pražský hrad
  • 119 08 Praha 1 – Hradčany
  • +420420224372434
  • +420224372423

Program

Historie objektu

Starý královský palác je složitý stavební komplex, reprezentující v několika etapách historické královské sídlo.

Nejstarší částí paláce je románské podzemí. V úrovni druhého suterénu jsou čtyři prostory románského Soběslavova paláce postavené po roce 1135:

- bývalý průjezd jižní věžovitou branou, která byla součástí hradního opevnění,

- zbytky valového opevnění,

- někdejší přízemí paláce se sálem s valenou klenbou a malými okénky,

- spodní podlaží románské kaple Všech svatých.

Do gotického podlaží (1. suterén současného paláce) patří následující prostory:

- arkády z doby Karla IV., za Václava IV. zazděné, tři z nich byly po r. 1930 odhaleny

- Světnice Starých zemských desek z doby Přemysla Otakara II., jejíž těžká klenba se opírá o dva nízké válcové sloupy. Místnost sloužila k uchování majetkových zápisů šlechty a rozhodnutí zemského soudu (listiny shořely při požáru Hradu roku 1541).

- Karlova síň s dodatečně vestavěnou klenbou. Jejím prostorem procházejí mohutné pilíře, které nesou klenbu Vladislavského sálu vystavěného nad Karlovou síní.

- Stará registratura účtů České komory. Odsud je průchod do

- Sloupové síně Václava IV. z doby kolem roku 1400, nejpozoruhodnější gotické místnosti, která sloužila původně k bydlení. Její velká okna doplněná sedátky vedla původně na III. nádvoří, které je však dnes mnohem výš, takže jedním z oken lze vstoupit do vykopávek pod nádvořím.

- Místnost Dvorských desek je přístupná ze Sloupové síně. Sloužila jako depozitář Dvorských desek (rozhodnutí Dvorského soudu). Místnost má již renesanční klenbu.

V gotickém podlaží je od 6. dubna 2004 instalována nová stálá expozice s názvem Příběh Pražského hradu. Hlavní část expozice představuje historii, údálosti, osobnosti, umění a řemesla hradního areálu od prehistorie až po současnost. Této trase patří prostory gotického podlaží Starého královského paláce a jsou zde modely Pražského hradu příslušných vývojových etap doplněné originálními předměty s mnoha nej – nejstarší, nejvzácnější atd. Chronologická linie expozice je doplněna menšími výstavami na jedno téma – vlastními Příběhy (Příběh českých patronů, Příběh církve a katedrály, Příběh pohřbívání, Příběh rezidence, Příběh stolování, Příběh vzdělanosti, Příběh katastrof). Výstavu doprovází program pro děti s názvem "Hra na Hrad" a různé interaktivní programy.

Reprezentační podlaží Starého královského paláce se skládá z následujících prostor:

- Předsálí a Zelená světnice měly původně gotickou klenbu. V Zelené světnici zasedaly menší soudy, od roku 1512 soud dvorský a komorní. Je vyzdobena znaky úředníků komorního soudu z 18. století. Na stěnách se dochovaly fragmenty zemských znaků. Na stropě je barokní freska přenesená sem z budovy Nejvyššího purkrabství v roce 1963.

- Vladislavova malá audienční síň z doby před rokem 1490 s dekorativní pozdně gotickou klenbou a zemskými znaky na svornících. Stěny zdobí znaky nejvyšších hofmistrů království z 16. století.

- Vladislavský sál, vybudovaný v letech 1492–1502 Vladislavem Jagellonským podle plánu Benedikta Rieda. Byl to největší světský prostor středověké Prahy o rozměrech 62 x 16 x 13 m. Nejpozoruhodnější je síťová klenba hvězdového typu a přes 5 m vysoká okna v jižní i severní stěně, která patří k prvním dokladům renesance u nás. Dřevěná podlaha pochází zřejmě z roku 1791 a z pěti lustrů jsou původní tři cínové ze 16. století. V sále se odehrávaly rytířské turnaje, plesy, sněmy, soudy, bazary, hostiny aj. K rytířským turnajům jezdci příjížděli koňmo Jezdeckým schodištěm. Dnes je sál místem konání prezidentských voleb a slavnostních státních akcí.

Z rohu Vladislavského sálu vede vchod do renesančního tzv. Ludvíkova křídla, které bylo přistavěno nad hradním valem směrem k městu zřejmě podle projektu Benedikta Rieda v letech 1503–20 Vladislavem a Ludvíkem Jagelonským. Jsou zde:

- dvě místnosti České kanceláře, která zastupovala krále v nepřítomnosti. Zadní z nich je známá druhou pražskou defenestrací roku 1618, kdy byli z okna vyhozeni dva místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a sekretář Filip Fabricius (všichni se zachránili). Tato defenestrace zahájila české stavovské povstání a následně třicetiletou válku.

- Světnice Říšské dvorské rady, která je v patře nad Českou kanceláří, má již čistě renesanční interiér a velká okna. Kancelářský nábytek a kachlová kamna pocházejí ze 17. století. Na stěnách jsou portréty českých králů z rodu Habsburků.

- Vyhlídková terasa umožňuje překrásný pohled na město a do zahrady Na Valech. Vedle vyhlídky je přistavěno žulové točité schodiště Otto Rothmayera, které spojuje Starý královský palác s Tereziánským křídlem.

- Tereziánské křídlo je úzký trakt, který dala postavit Marie Terezie v letech 1766–68 jako spojnici mezi Ludvíkovým křídlem a Ústavem šlechtičen. Jeho nejvyšší podlaží bylo roku 1931 odstraněno, aby nebránilo pohledu na průčelí Vladislavského sálu.

- Místnosti Nových zemských desek přiléhají k severní straně Vladislavského sálu. Pracovali zde úředníci při zemských deskách od 60. let 16. století. Jejich malované znaky zdobí stěny i klenutý strop. Jsou zde vyřezávané skříně z doby Rudolfa II.

- Sněmovna z poloviny 16. století vystavěná podle historizujícího návrhu Bonifáce Wohlmuta. Místnost má ozdobnou žebrovou klenbu a na vyvýšeném místě tribunu nejvyššího písaře, propojenou s prostorem Nových zemských desek. Je zde zasedací nábytek pro krále, arcibiskupa a další příslušníky církve, pro zástupce stavu panského a rytířského, zástupce královských měst, nejvyšší zemské úředníky a soudce. Na stěně jsou portréty Marie Terezie a jejího manžela, Josefa II., Leopolda II. a Františka II.

- Jezdecké schody kdysi sloužily jako vjezd rytířů na koních k turnajům do Vladislavského sálu, dnes se jimi ze sálu vychází. Byly přistavěny kolem roku 1500 Benediktem Riedem. Vlastní schodiště má 9 nízkých stupňů, je široké 3,5 m a dlouhé 8,35 m. Strop má složitou krouženou klenbu s přetínavými žebry.

- Kostel Všech svatých postavil Petr Parléř po roce 1370 na místě románské palácové kaple. Po požáru roku 1541 z něj zbyly jen obvodové zdi. Teprve roku 1580 byl renesančně obnoven a přestavěn. Zároveň byl prodloužen až k Vladislavskému sálu, s nímž je spojen jedním z portálů. Hlavní oltář je barokní, nese obraz Všech svatých od Václava Vavřince Reinera z roku 1732. Je zde 12 obrazů z legendy o sv. Prokopovi od Kristiána Dittmanna z roku 1669. Poslední z nich zobrazuje přenesení ostatků sv. Prokopa ze Sázavského kláštera do kostela Všech svatých roku 1588, kde byly pohřbeny. Barokní náhrobek sv. Prokopa je obklopen alegorickými sochami Ctností a reliéfy z legendy o sv. Prokopovi. Triptych na oltáři Sv. archandělů je snad dílem Hanse van Aachena.

Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.

Zobrazit historii objektu

Zdroj: www.hrad.cz