Drobečková navigace

Pražský hrad - Starý královský palác

Do 16. století sídlo českých knížat a králů bylo vystavěno na pozůstatcích románského Soběslavova paláce. Nejpozoruhodnější je pozdně gotický Vladislavský sál – největší světský prostor středověké Prahy (1487 – 1500, Benedikt Rejt) s pozoruhodnou krouženou klenbou, dnes místo konání prezidentských voleb a slavnostních státních akcí. Vstup je součástí prohlídkového okruhu Pražského hradu.

Pražský hrad - Starý královský palác, Pražský hrad, Praha 1 - Hradčany, 119 08
Web: http://www.hrad.cz, e-mail: tourist.info@hrad.cz
tel.: +420420224372434, +420224371111

Otvírací doba

listopad – březen

Celý týden
09.00 – 16.00

duben – říjen

Celý týden
09.00 – 17.00

Zobrazit podrobné informace

zavírací den: 28. 10. a 24. 12.

 

 

 

Popis

Nejstarší část areálu Pražského hradu. Přístupné jsou tzv. Nové zemské desky, Vladislavský sál, kostel Všech svatých, Jezdecké schody, Tereziánské křídlo, světnice Říšské dvorské rady, Karlova síň aj.

V gotickém podlaží je instalována stálá výstava Příběh Pražského hradu.

Ve Sněmovně jsou k vidění kopie českých korunovačních klenotů.

  • Prohlídka je součástí vstupného na prohlídkový okruh Pražského hradu A a B

Stálá expozice Příběh Pražského hradu
Ojedinělý projekt, který obeznámí širokou veřejnost s dějinami Pražského hradu od prehistorie až po současnost. Návštěvník zde nalezne modely Pražského hradu příslušných vývojových etap a zároveň se seznámí s mnoha exponáty z hradních sbírek. Výstava je pravidelně obměňována. Stálou expozici doplňují interaktivní a dětské programy.

Vstupné na expozici:

  • základní: 140 Kč
  • snížené: 70 Kč
  • rodinné 280 Kč
  • Vstupné se nevztahuje se na návštěvníky se vstupenkou na prohlídkový okruh A, v němž je výstava zahrnuta
  • Úplný ceník vstupného zde

 

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

Starý královský palác je složitý stavební komplex, reprezentující v několika etapách historické královské sídlo.

Nejstarší částí paláce je románské podzemí. V úrovni druhého suterénu jsou čtyři prostory románského Soběslavova paláce postavené po roce 1135:

- bývalý průjezd jižní věžovitou branou, která byla součástí hradního opevnění,

- zbytky valového opevnění,

- někdejší přízemí paláce se sálem s valenou klenbou a malými okénky,

- spodní podlaží románské kaple Všech svatých.

Do gotického podlaží (1. suterén současného paláce) patří následující prostory:

- arkády z doby Karla IV., za Václava IV. zazděné, tři z nich byly po r. 1930 odhaleny

- Světnice Starých zemských desek z doby Přemysla Otakara II., jejíž těžká klenba se opírá o dva nízké válcové sloupy. Místnost sloužila k uchování majetkových zápisů šlechty a rozhodnutí zemského soudu (listiny shořely při požáru Hradu roku 1541).

- Karlova síň s dodatečně vestavěnou klenbou. Jejím prostorem procházejí mohutné pilíře, které nesou klenbu Vladislavského sálu vystavěného nad Karlovou síní.

- Stará registratura účtů České komory. Odsud je průchod do

- Sloupové síně Václava IV. z doby kolem roku 1400, nejpozoruhodnější gotické místnosti, která sloužila původně k bydlení. Její velká okna doplněná sedátky vedla původně na III. nádvoří, které je však dnes mnohem výš, takže jedním z oken lze vstoupit do vykopávek pod nádvořím.

- Místnost Dvorských desek je přístupná ze Sloupové síně. Sloužila jako depozitář Dvorských desek (rozhodnutí Dvorského soudu). Místnost má již renesanční klenbu.

V gotickém podlaží je od 6. dubna 2004 instalována nová stálá expozice s názvem Příběh Pražského hradu. Hlavní část expozice představuje historii, údálosti, osobnosti, umění a řemesla hradního areálu od prehistorie až po současnost. Této trase patří prostory gotického podlaží Starého královského paláce a jsou zde modely Pražského hradu příslušných vývojových etap doplněné originálními předměty s mnoha nej – nejstarší, nejvzácnější atd. Chronologická linie expozice je doplněna menšími výstavami na jedno téma – vlastními Příběhy (Příběh českých patronů, Příběh církve a katedrály, Příběh pohřbívání, Příběh rezidence, Příběh stolování, Příběh vzdělanosti, Příběh katastrof). Výstavu doprovází program pro děti s názvem "Hra na Hrad" a různé interaktivní programy.

Reprezentační podlaží Starého královského paláce se skládá z následujících prostor:

- Předsálí a Zelená světnice měly původně gotickou klenbu. V Zelené světnici zasedaly menší soudy, od roku 1512 soud dvorský a komorní. Je vyzdobena znaky úředníků komorního soudu z 18. století. Na stěnách se dochovaly fragmenty zemských znaků. Na stropě je barokní freska přenesená sem z budovy Nejvyššího purkrabství v roce 1963.

- Vladislavova malá audienční síň z doby před rokem 1490 s dekorativní pozdně gotickou klenbou a zemskými znaky na svornících. Stěny zdobí znaky nejvyšších hofmistrů království z 16. století.

- Vladislavský sál, vybudovaný v letech 1492–1502 Vladislavem Jagellonským podle plánu Benedikta Rieda. Byl to největší světský prostor středověké Prahy o rozměrech 62 x 16 x 13 m. Nejpozoruhodnější je síťová klenba hvězdového typu a přes 5 m vysoká okna v jižní i severní stěně, která patří k prvním dokladům renesance u nás. Dřevěná podlaha pochází zřejmě z roku 1791 a z pěti lustrů jsou původní tři cínové ze 16. století. V sále se odehrávaly rytířské turnaje, plesy, sněmy, soudy, bazary, hostiny aj. K rytířským turnajům jezdci příjížděli koňmo Jezdeckým schodištěm. Dnes je sál místem konání prezidentských voleb a slavnostních státních akcí.

Z rohu Vladislavského sálu vede vchod do renesančního tzv. Ludvíkova křídla, které bylo přistavěno nad hradním valem směrem k městu zřejmě podle projektu Benedikta Rieda v letech 1503–20 Vladislavem a Ludvíkem Jagelonským. Jsou zde:

- dvě místnosti České kanceláře, která zastupovala krále v nepřítomnosti. Zadní z nich je známá druhou pražskou defenestrací roku 1618, kdy byli z okna vyhozeni dva místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a sekretář Filip Fabricius (všichni se zachránili). Tato defenestrace zahájila české stavovské povstání a následně třicetiletou válku.

- Světnice Říšské dvorské rady, která je v patře nad Českou kanceláří, má již čistě renesanční interiér a velká okna. Kancelářský nábytek a kachlová kamna pocházejí ze 17. století. Na stěnách jsou portréty českých králů z rodu Habsburků.

- Vyhlídková terasa umožňuje překrásný pohled na město a do zahrady Na Valech. Vedle vyhlídky je přistavěno žulové točité schodiště Otto Rothmayera, které spojuje Starý královský palác s Tereziánským křídlem.

- Tereziánské křídlo je úzký trakt, který dala postavit Marie Terezie v letech 1766–68 jako spojnici mezi Ludvíkovým křídlem a Ústavem šlechtičen. Jeho nejvyšší podlaží bylo roku 1931 odstraněno, aby nebránilo pohledu na průčelí Vladislavského sálu.

- Místnosti Nových zemských desek přiléhají k severní straně Vladislavského sálu. Pracovali zde úředníci při zemských deskách od 60. let 16. století. Jejich malované znaky zdobí stěny i klenutý strop. Jsou zde vyřezávané skříně z doby Rudolfa II.

- Sněmovna z poloviny 16. století vystavěná podle historizujícího návrhu Bonifáce Wohlmuta. Místnost má ozdobnou žebrovou klenbu a na vyvýšeném místě tribunu nejvyššího písaře, propojenou s prostorem Nových zemských desek. Je zde zasedací nábytek pro krále, arcibiskupa a další příslušníky církve, pro zástupce stavu panského a rytířského, zástupce královských měst, nejvyšší zemské úředníky a soudce. Na stěně jsou portréty Marie Terezie a jejího manžela, Josefa II., Leopolda II. a Františka II.

- Jezdecké schody kdysi sloužily jako vjezd rytířů na koních k turnajům do Vladislavského sálu, dnes se jimi ze sálu vychází. Byly přistavěny kolem roku 1500 Benediktem Riedem. Vlastní schodiště má 9 nízkých stupňů, je široké 3,5 m a dlouhé 8,35 m. Strop má složitou krouženou klenbu s přetínavými žebry.

- Kostel Všech svatých postavil Petr Parléř po roce 1370 na místě románské palácové kaple. Po požáru roku 1541 z něj zbyly jen obvodové zdi. Teprve roku 1580 byl renesančně obnoven a přestavěn. Zároveň byl prodloužen až k Vladislavskému sálu, s nímž je spojen jedním z portálů. Hlavní oltář je barokní, nese obraz Všech svatých od Václava Vavřince Reinera z roku 1732. Je zde 12 obrazů z legendy o sv. Prokopovi od Kristiána Dittmanna z roku 1669. Poslední z nich zobrazuje přenesení ostatků sv. Prokopa ze Sázavského kláštera do kostela Všech svatých roku 1588, kde byly pohřbeny. Barokní náhrobek sv. Prokopa je obklopen alegorickými sochami Ctností a reliéfy z legendy o sv. Prokopovi. Triptych na oltáři Sv. archandělů je snad dílem Hanse van Aachena.

Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.

Zobrazit historii objektu

Související objekty