Drobečková navigace

Planetárium Praha

Hvězdárna a planetárium – to není totéž! Na hvězdárně se pozoruje skutečná obloha pomocí dalekohledu. V planetáriu jsou hvězdy promítané na strop nad diváky projektorem zvaným planetárium. A to pražské planetárium s průměrem promítací kopule 23 m a projekční plochou 843 m2 patří k největším na světě. Instalované optomechanické či digitální systémy dokáží vytvořit dokonalou iluzi vesmíru.

Planetárium Praha, Královská obora 233, Praha 7 - Holešovice, 170 21
Web: http://www.planetarium.cz, e-mail: planetarium@planetarium.cz
tel.: +420220999001, +420220999002

Popis

NÁVŠTĚVNÍ DOBA:

Otevřeno denně kromě pátku.
Školní výpravy mají možnost navštívit planetárium dle předem sjednaného termínu.

Změny v otvírací době o vánočních svátcích 2016

  • 24. 12.                  zavřeno
  • 25. 12.                  14.30 - 20.00
  • 26. - 29. 12.         10.30 - 20.00
  • 30. 12.                  10.30 - 18.00
  • 31. 12.                  zavřeno
  • 1. 1.                      14.30 - 20.00

´

VSTUPNÉ:

  • programy v astronomickém sále a kinosále dle technické náročnosti od 150 Kč

Úplný ceník vstupného zde

Výstava ve Foyer
Stálá expozice s interaktivními exponáty, 4D simulátory, historickými přístroji a počítači s informacemi z astronomie a kosmonautiky, tematické výstavy.
Prodej astronomických a kosmonautických publikací.

Vstupné:

  • základní: 50 Kč
  • snížené: 40 Kč

Sál Cosmorama — kruhový sál o průměru 23,5 m, výškou 15 m, pro 210 diváků. Projekční plocha je největší v České republice — 843 čtverečních metrů. Instalované systémy dokáží vytvořit dokonalou iluzi vesmíru. Od září 2009 pracuje v sále Cosmorama kromě optomechanického projekčního planetária Cosmorama i nový digitální projekční systém SkySkan Definiti — nový unikátní digitální systém. Promítá na kopuli planetária osm milionů bodů. Tvoří jej 12 počítačů a dva supervýkonné dataprojektory s extrémně velkým rozlišením. Lze jej využít nejen k pozorování oblohy, ale také k promítání interiérů a exteriérů staveb nebo prostředí oceánů či přírodních útvarů.

Sál Starvid — vybaven unikátním digitálním planetáriem Digistar 3. Na speciálním širokoúhlém plátně Digistar je promítána hvězdná obloha a vesmírné objekty nejen tak, jak jsou pozorovatelné ze Země, ale i z různých končin vesmíru. Maximální kapacita sálu je 94 míst.

Učebna — přednášky s možností počítačové projekce a videoprojekcí, kapacita 42 míst

Malé planetárium s unikátní kopulí o průměru přes 7 m, expozice optiky

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

PLANETÁRIUM JAKO APARATURA

          Planetárium je původně název projekční aparatury, která byla vyrobena v Zeissových závodech v německé Jeně roku 1923. Na rozdíl od hvězdárny, kde se dalekohledem pozorují objekty na skutečné obloze v místě pozorovatele, planetárium umožňuje promítnout pohyblivé panorama vesmíru na kupoli, která oblohu pouze simuluje. Divák tak pozoruje umělou oblohu a nastavení planetária ho může přenést na jakékoli místo zeměkoule v jakékoli denní době.

          Tato zajímavost se rychle šířila do celého světa, takže roku 1927 bylo planetárium ve Vídni, dále v Římě, Moskvě, New Yorku, atd. Roku 1956 bylo možno vidět první planetárium v Praze na výstavě přístrojů firmy Carl Zeiss Jena v budově Dopravního podniku v Holešovicích. Exponát měl u návštěvníků takový úspěch, že byl ministerstvem kultury zakoupen a několik měsíců umístěn v budově spořitelny na nám. Míru (dnes ÚMČ Praha 2). Poté byl natrvalo instalován v objektu Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, kde slouží dodnes.

PLANETÁRIUM JAKO BUDOVA

          Nutnost výstavby speciální budovy vyvstala roku 1954 po zakoupení většího přístroje (opět Carl Zeiss Jena) s projekční kupolí o průměru 23 m. Z různých možností bylo nakonec vybráno místo na okraji Královské obory, kde až do konce 50. let 20. století byla výletní restaurace s tanečním parketem a stáje pro jezdecké koně. Do dostavby nové budovy byl tento přístroj uložen v depozitáři Národního technického muzea.

          Objekt Planetária byl postaven podle projektu arch. Jaroslava Fragnera, který vznikl původně jen jako studijní. Pro realizaci byl hodně upraven, hlavně z důvodu snížení finančního rozpočtu (chybí kamenné zábradlí, antické hlavice nosných sloupů, ve výklencích připomínajících zazděná okna mělo být původně 12 soch pracujících, atd.). Nezvyklá orientace hlavního vstupu do zeleně Stromovky počítala s vytvořením nové široké přístupové cesty právě z tohoto směru. To se naštěstí také neuskutečnilo — znamenalo by to rozsáhlý průsek vzrostlých stromů a keřů.

          Planetárium bylo pro veřejnost slavnostně otevřeno 20. 11. 1960. V té době bylo jedno z nejmodernějších na světě a dodnes patří k největším. Od r. 1979 je součástí Hvězdáren a planetária hl. m. Prahy (společně se Štefánikovou hvězdárnou na Petříně a Hvězdárnou Ďáblice).

          Přístroj, pro nějž byla budova postavena, sloužil plně do roku 1988 a po rekonstrukci je stále funkční, i když technicky zastaralý.

SOUČASNÉ TECHNICKÉ VYBAVENÍ PLANETÁRIA

          Počátkem 90. let minulého století zaujalo místo po původní aparatuře v astronomickém sále nové planetárium Zeissových závodů řízené soustavou počítačů nazvané Kosmorama (obsahuje 230 projektorů, 120 projekčních žárovek a pohání je 16 motorů). Oblohu může zobrazit i tak, jak vypadala kdykoliv v minulosti a jak bude vypadat v budoucnosti, může nasimulovat všechny typy zatmění Slunce a Měsíce, zobrazit komety, střídání fází Měsíce atd.

          Postupně se změnila i doplňková projekční technika, přibyla širokoúhlá, celooblohová a panoramatická projekce a nový laserový projekční systém, takže v kinosále Starvid je možno shlédnout kvalitní videoprojekci či promítání diapozitivů na největší projekční ploše v ČR (843 m²).

          Ve foyer je stálá expozice optiky, která je průběžně doplňována, je zde i řada interaktivních exponátů, monitory s aktuálními informacemi o astronomii a kosmonautice a projekce malého automatizovaného planetária na unikátní podtlakovou kupoli.

Zobrazit historii objektu

Související objekty