Strašnice: Za oázou architektury a zeleně

POPIS TRASY
délka: 5 km

Vydejte se do míst, kde se dařilo hospodářství a vzkvétala moderní architektura. Strašnice Vám nabídnou rozlehlé parky, vilové čtvrti , krásu kostelů a funkcionalistické budovy. Nesmíte minout Trmalovu vilu, Bečvářův dvůr nebo kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Uvidíte, že si Strašnice oblíbíte!

→ Stanice tram/autobusu/metra Strašnická → ulice V Olšinách
1. Bývalý Bečvářův dvůr
V těsném sousedství sportovního parku Gutovka naleznete jedinou dochovanou strašnickou usedlost – Bečvářův Statek. Nachází se na místech starého středověkého poplužního dvorce, současná pozdě klasicistní podoba statku pochází z první poloviny 19. století. Usedlost je pojmenována po svém majiteli, Tomáši Bečvářovi, který statek vlastnil od roku 1862. V 50. letech byl majetek rodiny Bečvářů včetně všech pozemků vyvlastněn a na území náležejícím původně k tomuto dvoru pak bylo postaven mimo jiné sídliště Solidarita. Málokdo dnes ví, že v místech dnešního parku Gutovka se původně nacházel jeden ze strašnických rybníků.

→ ulice Ke Strašnické
2. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Ačkoliv mají Strašnice velmi dlouhou historii (nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1185), až do vzniku československého státu se zde nenacházela ani fara, ani kostel. Teprve ve 30. letech se podařilo postavit budovu fary s kaplí ve funkcionalistickém stylu. Z finančních a později politických důvodů byla ale stavba kostela odložena až do 90. let 20. století.

Kostel byl nakonec postaven podle projektu architekta Jindřicha Synka. Základní kámen, položený 22. dubna 1990, posvětil při své návštěvě osobně papež Jan Pavel II. Kostel stojí na čtvercovém půdorysu a tvoří jehlan s konvexně vydutými stěnami, jehož střed je tvořen dřevěným pilířem. Jedna čtvrtina čtverce zůstala nezastavěná, a tvoří tak jakousi vstupní terasu.

→ ulice Průběžná → ulice Pod Altánem → U Hráze
3. Masarykova kolonie rodinných domů
V ulicích U Hráze a Bylanská se nacházejí pozůstatky bývalé Masarykovy kolonie domů, které nechalo vystavět družstvo Jednota pro méně majetné občany. Soutěž obeslanou mnoha návrhy vyhrál projekt architektů Josefa Gočára a Pavla Janáka, kteří vytvořili řadu 20 domků. Fasáda domů byla oživena geometrickým dekorem, předjímajícím rondokubismus, který se plně ujal na stavbách obou architektů ve 20. letech. Původní charakter fasád se dochoval pouze na č. p. 316, 318 a 319. Kolonie je unikátním dokladem jediné společné realizace dvojice Janák-Gočár.

→ V Olšinách
4. Administrativní budova Muzo, V Olšinách 626
Autorem administrativně-provozní budovy Muzo je jeden z nejoceňovanějších českých architektů současnosti Stanislav Fiala, který stojí mimo jiné za projektem proslulého Drnu na Národní třídě. Zvenku je budova charakterizovaná minimalistickým designem, transparentním pláštěm ze skla a systém vnitřních a vnějších žaluzií, které reagují na sebemenší změnu světelných podmínek či počasí. Budova získala ocenění Stavba roku 2000.

→ ulice Nad Olšinami
5. Strašnická vilová čtvrť
Po roce 1900 se začala původně venkovská zástavba Strašnic postupně proměňovat v jednu z nejstarších pražských vilových čtvrtí. První vila byla postavena roku 1902 nad ulicí V Olšinách a v jejím okolí brzy následovaly další projekty. Pro zdejší zástavbu byl dodržován striktní šachovnicový půdorys ulic. Co se týče stylu, je čtvrť pestrou směsicí od historismu přes secesi a lidovou architekturu až k funkcionalismu.

→ 6. Vila Reinerových, Nad Olšinami 4
Původně funkcionalistická vila od architekta Jaromíra Krejcara z let 1926-27 utrpěla bohužel velmi necitlivou přestavbou v nedávné době, kdy přišla o typickou terasu a pásová okna. Původně byla postavena pro rodinu Grete Reinerové, příslušnice německy mluvící pražské inteligence, která se zasloužila mimo jiné o první překlad Švejka do německého jazyka.

→ ulice Vilová
7. Betlémská kaple – Vilová 512/26
Uvnitř vilové čtvrti možná překvapí ne zcela obvyklá stavba – modlitebna Evangelické církve metodistické a Církve adventistů sedmého dne, která je součástí obytné budovy. Projekt architekta Rudolfa Sandholze z let 1923-24 reaguje typově na sálové kostely protestantského typu, v trojúhelníkovém dekoru oken a pilastrů můžeme vycítit doznívající kubismus.

→ 8. Trmalova vila
Nejznámější vilou strašnické oblasti je bezpochyby Trmalova vila, dílo průkopníka české moderní architektury Jana Kotěry. Vila byla postavena v letech 1902-3 pro rodinu ředitele veřejné obchodní školy Františka Trmala z Toušic. Jedná se o příklad osobité interpretace české lidové architektury. Charakteristické prvky stavby: Vysoká sedlová střecha s polovalbou, štíty obložené dřevem s lidově pojatými vyřezávanými prvky, výtvarně pojaté vysoké komíny, podhledy zdobené malbami lidového charakteru.Tato vila se řadí k rané Kotěrově tvorbě, která je příznačná oscilací mezi secesí a lidovou architekturou. Příkladem architektury předválečné moderny je potom nedaleká Kotěrova vila v Hradešínské ulici na Vinohradech.

→ ulice Starostrašnická → ulice Vinohradská
9. Krematorium Strašnice
Na konci oblasti Vinohradských hřbitovů se nachází proslulé strašnické krematorium z roku 1931. Zpopelňování ostatků zemřelých bylo v Praze povoleno až roku 1919 a Krematorium Strašnice je nejstarší stavbou v Praze svého druhu. Soutěž na jeho výstavbu se stala velkou přehlídkou soudobé architektury. Realizován byl nakonec projekt Plečnikova žáka Aloise Mezery ve stylu klasicizující moderny. Budova vychází z antických chrámových staveb a má i svou formou upomínat na původ obřadu spalování.

→ 10. Evangelický hřbitov, Vinohradská 1505
Území dnešního krematoria i evangelického hřbitova na protilehlé straně Vinohradské ulice bylo původně rozlehlou vinicí náležející k usedlosti, kterou vlastnil Jindřich Náz. Nejstarší hřbitov v těchto místech vznikl na konci 18. století. Současná podoba hřbitova pochází z kradskáonce 19. století; jejím realizátorem byl Josef Blecha, zakladatel slavného Pražského stavitelského rodu. Hřbitovní kaple ve stylu klasicizující moderny při západní hřbitovní zdi je dílem architekta Adolf Foehra, autora známého Brandejsova obchodního domu na Starém Městě. Kaple představuje moderní variaci na téma klasického antického chrámu se sloupovým portikem.

→ ulice Na Palouku → Na Vinici
Příkladem čistě secesní stavby je → vila Na Vinici 3, postavená podle návrhu Rudolfa Jonáše. Bohaté průčelí je zdobeno barevnými emaily, kameny a štukovým reliéfem s klečící nahou ženou, opírající se o meč.

→ ulice Révová → Na Výsluní
11. Vila Miramare
Výstavba vilové čtvrti Na Vinici byla zahájena vilou Miramare postavenou pro Jana Švece roku 1907. Autorem projektu romantické novogotické vily je Josef Domek. Název, ale ani vzhled stavby nezapře inspiraci stejnojmenným terstským zámkem Miramare, postaveným pro císaře Maxmiliána Habsburského ve stylu tudorské gotiky.

→ Ve Stínu → Černokostelecká
Zástavbu ulic Ve Stínu a Černokostelecká tvoří většinou vily na pomezí lidové architektury, romantického historismu a secese. Příkladem je vila č. p. 206 či vila č. p. 246 v ulici Černokostelecká. Druhá uvedená byla vytvořena pro Josefa Bernharta podle projektu Františka Sedláčka z roku 1911. Půvabné průčelí s novorenesančně-secesním štítem je zdobeno štukovým reliéfem sv. Václava na koni.

→ ulice Černokostelecká → Dětská → Brigádníků → Solidarity
12. Sídliště Solidarita
Tzv. Solidarita je nejstarším sídlištěm v Praze; vzniklo v letech 1947-48, respektive 1951. Jednalo se o výsledek tzv. dvouletky, tedy dvouletého plánu na poválečnou obnovu země. Tento projekt byl inspirován návrhy na „proletářské bydlení“ z 30. let 20. století. Hlavním architektem byl František Jech. Sídliště se skládá z drobných řadových domků s vlastní zahrádkou, ale také z tří až čtyř patrových bytových domů. Zdi těchto domů jsou sice ještě cihlové, přesto je lze považovat za přímé předchůdce pozdějších paneláků, jelikož na jejich výstavbě byly použity velkoformátové stavební prvky z betonu, např. sloupy a stropnice, které byly vyráběné přímo na staveništi.

→ V Olšinách
13. Strašnická škola
Secesní budova Nové strašnické školy z roku 1909 podle návrhu architekta Josefa Domka nahradila starší novorenesanční budovu z konce 19. století. V prostorách Nové školy měl roku 1945 sídlo štáb ozbrojených akcí pražského květnového povstání. Areál byl roku 2014 prohlášen za kulturní památku.