Drobečková navigace

Betlémská kaple

Kaple byla založena r. 1391 pro česká kázání a v letech 1402 - 1413 zde kázal mistr Jan Hus. V r. 1786 byla z větší části zbourána, v 50. letech 20. století však byla postavena replika původní podoby s použitím zachovaných fragmentů zdiva. Dnes prostory kaple slouží jako slavnostní aula ČVUT, v přilehlém Domě kazatele je v 1. patře stálá expozice o historii kaple a světnička, ve které mistr Jan Hus bydlel.

Betlémská kaple, Betlémské náměstí 4, Praha 1 - Staré Město, 110 00
Web: http://www.suz.cvut.cz/ostatni/betlemska-kaple, http://www.bethlehemchapel.eu
tel.: +420224248595, +420724229287

Otvírací doba

listopad – březen

Celý týden
10.00 – 17.30

duben – říjen

Celý týden
10.00 – 18.30

Zobrazit podrobné informace

Zavírací den 24. 12. a 31. 12.

Ve dnech konání promocí a akcí ČVUT je kaple uzavřena.

Vstupné

základní

60 Kč

snížené

30 Kč

Popis

Expozice v přilehlém Domě kazatele:

  • Betlémská kaple v českých dějinách a tradice nekatolického myšlení
  • Život a dílo mistra Jana Husa, v horních prostorách je kazatelův byt

Betlémská galerie — výstavní sál ČVUT se nachází v podzemí.

Průvodcovská služba v češtině i cizích jazycích je bez příplatku; tištěné informace o kapli jsou k dispozici téměř ve všech světových jazycích.

Prostory si lze pronajmout na konference, koncerty a jiné kulturní a společenské programy.

kapacita: 400 míst, v zimních měsících je kaple vytápěna.

Úplný ceník vstupného

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

          Stojí na místě klasicistního třípatrového domu postaveného v letech 1836 — 1837, v jehož základech i zdech se dochovaly jen nevelké zbytky bývalé stavby. Na počátku 12. století zde stával románský kostelík sv. Filipa a Jakuba s hřbitovem. U kostelíka na pozemku jménem Skalsko založil původní kapli Betlémskou v roce 1391 bohatý měšťan a dvořan krále Václava IV. Hanuš z Mühlheimu a obchodník Václav Kříž. Václav Kříž věnoval pozemek, který patřil k jeho domu, peníze a také získal pro kapli relikvii — ostatky snad jednoho ze zavražděných betlémských nemluvňat. Kapli založili, aby se se tu konala česká kázání. Vysvěcena byla na den svatých Mláďátek povražděných v Betlémě — odtud její název. Na kapli však byla příliš velká, vždyť pojala na 3000 lidí, a proto se jí říkalo tehdy jednoduše Betlém. Kaple byla i svobodným pohřebním místem. Jako první zde byl přímo pod kazatelnou pohřben její zakladatel Hanuš z Mühlheimu. O dalších pohřbech v kapli víme díky inženýru Česlavu Krýžovi, který před zbořením sepsal všechny náhrobky. Mezi jinými zde byl pohřben např. kazatel Jakoubek ze Stříbra nebo Jiří Melantrich, známý tiskař a nakladatel.

          Založení kaple byl významný čin, o čemž svědčí i účast pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna i zájem krále Václava IV. V letech 1402 — 1413, kdy zde kázal mistr Jan Hus, získalo místo značnou oblibu. Přicházelo sem panstvo i prostý lid, někdy i sama královna Žofie. Místo se postupně stalo kolébkou reformního hnutí, z něhož později vzešly husitské války. Mezi dalšími kazately byl Jakoubek ze Stříbra, Mikuláš Řehovec a v 16. století Tomáš Münzer.

          Po Husově smrti a husitských válkách byla kaple střediskem církve pod obojí. Roku 1609 ji získala Jednota bratrská v Praze. Po Bílé Hoře ji zkonfiskovala církev římská, v roce 1661 ji koupili jezuité a proměnili ji v katolický kostel. Po zrušení řádu byla kaple na příkaz Josefa II. odsvěcena a zrušena a roku 1786 zbořena. Předtím všechny předměty byly sepsány, oceněny a v dražbě prodány. Zůstala jen sakristie s místností v prvním patře, v níž byl byt správce kaple a kde kdysi bydlel i Jan Hus.

          Myšlenkou na obnovu kaple se zabýval již v roce 1916 ředitel Národního muzea Karel Guth a jeho pokračovatel architekt Alois Kubišek, za první republiky organizoval mezi evangelickými církvemi sbírku na novou stavbu kaple profesor Antonín Frinta, ale doba tomu nepřála. Až v roce 1950 bylo z iniciativy Zdeňka Nejedlého rozhodnuto kapli znovu vybudovat. Na základě původního středověkého stavu, zjištěného podle starých vyobrazení vyprojektoval arch. Jaroslav Fragner kopii původní stavby, přičemž ponechal v novostavbě původní prvky. Kaple byla veřejnosti zpřístupněna 5. 7. 1954. Stěny vyzdobili studenti AVU obrazy a texty z Jenského kodexu, Richenthalovy kroniky, Velislavovy bible, Jistebnického kancionálu a jiných soudobých pramenů podle výběru Z. Nejedlého. Dodatečně byly rekonstruovány i přilehlé budovy, zřízena výstavní síň zv. Dům kazatelů.

          Rekonstrukce proběhla v letech 1991 — 92. Betlémská kaple je v majetku Českého vysokého učení technického. Od roku 1962 je národní kulturní památkou.

Zobrazit historii objektu