Drobečková navigace

Pražský hrad - Španělský sál

Velkolepý Španělský sál, Rudolfova galerie i některé další prostory byly vybudovány na přání Rudolfa II. v letech 1602 – 1606 k uložení jeho uměleckých sbírek. Největší slavnostní prostor Pražského hradu má rozměry 47 × 24 m, bohatě štukovaný strop je ve výšce 13 metrů. Sál není běžně přístupný, je využíván pro reprezentační shromáždění, velké recepce prezidenta republiky či slavnostní koncerty.

Pražský hrad - Španělský sál, Pražský hrad, Praha 1 - Hradčany, 119 08
Web: http://www.hrad.cz, e-mail: tourist.info@hrad.cz
tel.: +420224371111

Popis

Španělský sál je součástí reprezentačních prostor Pražského hradu. Konají se zde významné společenské akce a koncerty, nachází se v severním křídle Pražského hradu směrem k Prašnému mostu. Španělský sál má kapacitu cca 770 osob.

Reprezentační prostory nejsou veřejnosti běžně přístupné, otevírají se pouze v rámci dnů otevřených dveří.

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

          Na počátku 17. století byl Španělský sál vybudován na přání Rudolfa II. k uložení jeho sbírky soch. Je velkolepý svými rozměry – délka 43 m, šířka 21 m a výška 12 m. U příležitosti návštěvy španělského krále Filipa II. v Praze byl Rudolf II. vyznamenán španělským řádem zlatého rouna, jehož sádrový model je zavěšen na okně sálu. Autorem je patrně arch. Giovanni Maria Filippi. Své jméno získal díky své poloze – nad stájemi ušlechtilých španělských koní, jejichž kult Rudolf II. nadšeně pěstoval.

          Původně byly v sále uprostřed sloupy a malovaný strop. Teprve v době baroka byl sál zaklenut, Kilián Ignác Dienzenhofer mu dal rovný vyšší strop. V druhé polovině 18. století byla podél sálu vytvořena tzv. klínová chodba, což vedlo k zazdění oken na této straně. V místech původních oken vymaloval J. A. Saeckel iluzivní zahradní veduty. Sál byl přestavován u příležitosti korunovace Ferdinanda V. (1836), kdy se ve Španělském a vedlejším sále konaly dvorní plesy. Byly položeny nové dubové parkety, stropy ve světlých tónech vymaloval malíř Josef Navrátil a svíce na nových lustrech se odrážely od osmi nově osazených velkých zrcadel. Znovu byl sál přestavován pro neuskutečněnou korunovaci Františka Josefa I. v pseudobarokním slohu Ferdinandem Kirschnerem. Byly sem osazeny sochy Věda, Průmysl, Obchod a Umění, jejichž autorem je A. P. de Vigne. Část štukové výzdoby na stěnách je z doby Rudolfa II.

          Španělský sál, Rudolfova galerie i některé další prostory byly plné uměleckých pokladů, které Rudolf II. vášnivě sbíral nebo dostával darem. Většina však byla odvezena jako válečná kořist do Švédska, jako habsburský královský majetek do Vídně, když tam bylo přeneseno sídlo císaře Matyáše II., mnoho předmětů ze sbírek bylo za směšný peníz rozprodáno. Část sbírek, která v Praze zůstala, je součástí expozice Obrazárny Pražského hradu.

Zobrazit historii objektu

Související objekty