Drobečková navigace

Museum Kampa

Muzeum se nachází v bývalých Sovových mlýnech na Malé Straně. Uchovává Sbírku Jana a Medy Mládkových, která obsahuje jak kolekci děl průkopníka abstraktního umění Františka Kupky a českého kubistického sochaře Otty Gutfreunda, tak i díla významných umělců 20. století z tzv. východního bloku. Posláním Musea Kampa je zprostředkovat svědectví o nelehké době, v níž řečené umění vznikalo a jež by neměla být zapomenuta.

Museum Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1 - Malá Strana, 118 00
Web: http://www.museumkampa.cz, e-mail: info@museumkampa.cz
tel.: +420257286147

Otvírací doba

leden – prosinec

Celý týden
10.00 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

V Á N O C E   2 0 1 6

24. 12. 2016 otevřeno 10.00–15.00

25. – 30. 12. 2016 otevřeno 10.00–18.00

31. 12. 2016 otevřeno 10.00–16.00

1. 1. 2017 otevřeno 13.00–18.00

Vstupné

základní

240 Kč

snížené

120 Kč

rodinné

380 Kč

Popis

Program

Historie objektu

Sovovy mlýny

V těchto místech snad stával vůbec první pražský mlýn. Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě je z r. 1393, ale mlýny zde klapaly již mnohem dříve. Pojmenování se měnilo podle majitele: v 15. st. mlýn sv. Jiří, koncem 15. st. Sovovský mlýn, pak Severínovský a Kosořský, od r. 1561 opět Sovovský, asi od r. 1850 Odkolkovský. Po hustiských válkách získalo Kampu Staré Město pražské, které r. 1478 věnovalo pusté místo Václavu Sovovi z Liboslavě, pozdějšímu staroměstskému konšelu, aby na něm vybudoval dům i mlýny. Ten zde vystavěl dům, zřídil mlýny, hamr s brusírnou, pilu, vápenici, soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozy. Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady. Jeho potomci majetek neustále rozšiřovali a přestavovali. Postupně vznikla dvoukřídlá hlavní budova s typickými štíty, která i přes četné změny stále existuje. Za třicetileté války odsud Švédové ostřelovali Staré Město. Původně gotické mlýny byly později přestavěné a renesančně upravené, kolem r. 1836 se na další přestavbě podílel architekt Josef Kranner. Po r. 1850 získal mlýny podnikatel František Odkolek, který zahájil velkolepou přestavbu s pomocí architekta Josefa Maličkého a stavitele Františka Srnce. V r. 1862 a pak 1867 bylo přestavěno dvořiště mlýna a přistavěno novogotické obytné dvoupatrové křídlo. Na úpravách se podílel architekt Josef Schulz a Josef Zítek. František Odkolek přebudoval mlýn na parní po americkém způsobu, takže zde musel r. 1872 vystavět vysoký komín, který hyzdil panorama. Mlýny byly po celá staletí ohrožovány požáry a povodněmi. Poslední velký požár zachvátil Odkolkův mlýn r. 1896. Vyhořelá stavba přešla do majetku pražské obce, přední část na břehu řeky byla v r. 1920 zbořena při regulaci řeky a výstavbě propusti, obytná budova se stala později sídlem ČSAV.

Život do objektu měl vrátit hotel, ale to bylo kvůli špatné dostupnosti pro automobily zamítnuto. Již mezi světovými válkami vznikla myšlenka na vybudování moderní galerie, byla však uskutečněna až v současnosti, kdy zde byl vybudován stánek pro unikátní sbírku moderního umění, zejména pak českého malíře Františka Kupky, kterou shromáždila v USA česká sběratelka paní Meda Mládková s manželem. Sbírku majitelka věnovala jako dar České republice. V r. 2000 byla zahájena rekonstrukce objektu Sovových mlýnů pro tuto sbírku podle projektu vídeňské architektky Heleny Bukovanské. Na projektu spolupracoval výtvarný tým Václava Cíglera, Miroslava Karla, Michala Motyčky, Dany Zámečníkové a Miroslava Špačka. Ve starém a značně zchátralém objektu byly vybudovány nápadité moderní prostory galerie, jejíž ráz určují moderní prvky nerezové oceli a skla. Všechny prostory spojuje ocelová konstrukce schodiště, z bezpečnostního skla je lávka a zábradlí terasy s neopakovatelnou vyhlídkou. Na nádvoří areálu upoutá vodní linka s proudící vodou, která spojuje galerii s řekou. S pomocí vrtulníku byl na budovu galerie instalován artefakt ve tvaru obří skleněné krychle v kovovém rámu. Proti tomuto artefaktu ve vyhlídce na Pražský hrad protestovali památkáři, ministerstvo kultury však instalaci povolilo. Česká nadace Jana a Medy Mládkových, která vznikla k tomuto účelu, bude galerii s názvem Muzeum Kampa spravovat příštích 99 let. Slavnostní otevření muzea se mělo uskutečnit v září roku 2002, ale pro značné poškození katastrofální srpnovou povodní toho roku byl termín posunut o rok, na 15. 9. 2003. Vizuálním symbolem muzea byla čtyřmetrová a přes dvě tuny těžká dřevěná Židle, dílo Magdaleny Jetelové, která je vystavena na ostrohu zabíhajícím do řeky před muzeem. Tragická povodeň 2002 židli odnesla. V červnu 2003 byla na stejném místě opět umístěna židle vysoká 6 m z topolového dřeva od Magdaleny Jetelové, práce studentů sochaře Kurta Gebauera. Na Kampě se nacházela do 30. 10. 2012, kdy byla socha vzhledem k narušení struktury dřeva odstraněna.

 

Historie sbírky

Meda Mládková se za studií v Paříži v padesátých letech seznámila s Františkem Kupkou. Brzy pochopila jeho zásadní význam pro vznik a vývoj abstraktního umění. Časem získala rozsáhlou kolekci jeho obrazů a důležitých studií. V šedesátých letech začala jezdit do Československa, Polska, Maďarska a Jugoslávie. Navštěvovala ateliéry a nakupovala obrazy, sochy, kresby i grafické listy. Postupně se tak utvořil pozoruhodný soubor děl především generace nastupující koncem padesátých a začátkem šedesátých let a pak i řady mladších umělců. Zakoupená díla Meda Mládková vystavovala v Americe i jinde. Po Kupkovi tvoří důležitou součást sbírky velká kolekce Jiřího Koláře a také soubor soch Otto Gutfreunda. Kupku, Koláře i Gutfreunda vystavovala paní Mládková v řadě významných muzeí a galerií u nás i v zahraničí. Největší část sbírky byly převezena z Washingtonu do Prahy až do nově zřízeného Musea Kampa. Její součástí se stala také sbírka shromážděná v roce 1989 pro Jindřicha Chalupeckého. V roce 2002 věnovali Jiří a Běla Kolářovi Museu Kampa svou sbírku obsahující hlavně umění 20. století s důrazem na jeho druhou polovinu.

 

Sbírka Jana a Medy Mládkových

František Kupka

Rozsáhlá kolekce tvoří jeden ze základních pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových. Obsahuje 215 kreseb a obrazů, patří k nejucelenějším svého druhu na světě a dnes se bez ní neobejde žádná velká malířova retrospektiva. Sahá od raných studií a obrazů z devadesátých let 19. století, pokračuje skicami z přelomu století, pak expresivními kresbami těsně předcházejícími zrození abstrakce. Řadí se k ní studie k ilustracím. Z raného období stojí za zmínku například studie ke Gigolettes (1908 - 09). Pro Kupkův vývoj jsou důležité abstraktní studie k Newtonovým kruhům (1911 - 12) a obrazu Okolo bodu (1911 - 1930), přípravné kresby k Dvoubarevné fuze (1911 - 12) a ke Kosmickému jaru - stvoření (1911 - 20), k Příběhu o pestících a tyčinkách (1911 - 19), ke Čtyřem příběhům bílé a černé. K nejdůležitějším obrazům sbírky patřila Lokalizace grafických motivů II (1912 - 13), kterou Mládkovi věnovali Národní galerii ve Washingtonu. K nejpůsobivějším umělcovým obrazům patří Katedrála (1912 - 13).

 

Otto Gutfreund

Soubor obsahuje 17 umělcových plastik. Zaměřuje se hlavně na kubistickou tvorbu z let 1911 - 1914. Doplňuje jej také několik soch z období 1923 - 1927. Mládkovi ho zakoupili přes Artcentrum. Postupně se jim dařilo vřadit tohoto významného českého umělce do některých základních mezinárodních výstav. Gutfreundovy sochy z jejich sbírky se v posledních letech představují veřejnosti vždy s obrazy a kresbami Františka Kupky. Také ve stálé expozici Musea Kampa se obě kolekce propojují.

 

Jiří Kolář

Kolekce obsahuje přes 240 umělcových děl z různých období. Patří k nim vzácné konfrontáže a raportáže ze čtyřicátých a padesátých let. Na přelomu padesátých a šedesátých let objevil Jiří Kolář základní metody, které se staly východiskem k další tvorbě. Ve sbírce jsou rané roláže, muchláže, proláže, stratifie nebo chiasmáže. Zajímavé jsou i rozepínací koláže, antikoláže nebo klasicky utvářené koláže. Ve sbírce je řada kolážovaných objektů, unikátní jsou tzv.transparenty. Autor techniky často kombinoval. Medy Mládková jeho tvorbu systematicky sledovala, zaměřila se hlavně na padesátá, šedesátá a sedmdesátá léta. Vznikla tak jedna z nejucelenějších kolekcí, která byla mnohokrát vystavena u nás i v cizině.

 

Středoevropské umění

Sbírka obsahuje obrazy, sochy, kresby a grafické listy českých, slovenských, polských, maďarských a jugoslávských umělců hlavně šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Některé kolekce jsou rozšířeny i o mladší autory. Nejrozsáhlejší je soubor českého a slovenského umění. Meda Mládková jezdila do Československa od roku 1967 do roku 1984, kdy jí úřady vstup do republiky zakázaly. V tomto období navštěvovala umělce a nakupovala jejich díla. K nim se řadí Václav Cigler, Hugo Demartini, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Eva Kmentová, Magdalena Jetelová, Radek Kratina, Jan Kubíček, Karel Malich, Alena Kučerová, Jiří Načeradský, Otakar Slavík, Aleš Veselý, Jiří Kornatovský a další. Paní Mládková získala do svých sbírek také díla polských (Magdaleny Abakanowicz, Edwarda Dwurnika, Jozefa Lukomského, ...), maďarských (Akose Birkáse, György Jovánovicse,...) a jugoslávských (Ivana Kožariče, Branko Ruziče, ...) autorů. Sbírka je osobně vyhraněná a přitom uvážlivě vybraná.

 

Sbírka Jiřího a Běly Kolářových

Vznikala v průběhu několik desítek let. Rozděluje se do několika částí. V první z nich jsou díla klasiků českého moderního umění (Josef Václav Myslbek, Luděk Marold, Josef Mařatka, ...), v další představitelé avantgardních směrů (František Kupka, Vojtěch Preissig, Josef Čapek, Václav Špála, Josef Šíma, Alois Wachsmann, Toyen,...). Zajímavá jsou díla z okruhu Skupiny 42, k níž Jiří Kolář patřil (Jan Kotík, František Gross, František Hudeček, Kamil Lhoták, Miroslav Hák, ...). Důležitý oddíl tvoří experimentální umělci nastupující v padesátých a šedesátých letech (Ladislav Novák, Vladimír Burda, Milan Dobeš, Milan Grygar, Josef Hampl, Karel Malich, Pavla Mautnerová, Robert Piesen, Mikuláš Medek). Zastoupeni jsou také konceptuální umělci (Milan Knížák, Jan Mlčoch, Karel Miler, ...). Důležitý je různorodý oddíl zahraničního umění (August Rodin, Francois Morellet, Hans Hartung, ...). Jiří a Běla Kolářovi věnovali sbírku roku 2002 Museu Kampa - Nadaci Jana a Medy Mládkových.

 

Sbírka pro Jindřicha Chalupeckého

Vznikla v roce 1989 k poctě a na pomoc Jindřichu Chalupeckému, významnému českému teoretikovi umění. Byla vystavena v pražské Národní galerii. O její uspořádání se nejvíce zasloužili Meda Mládková a Jiří Šetlík. Přispěly do ní nejvýraznější osobnosti českého a slovenského umění. Nakonec se rozhodlo, že sbírka zůstane jako celek a stane se součástí kolekce Muzea středoevropského a východoevropského umění současnosti, kterou v posledních desetiletích shromažďovali Jan a Meda Mládkovi ve Washingtonu. Po skončení výstavy byla sbírka pro Jindřicha Chalupeckého převezena na Pražský hrad a v letech 2001 až 2003 se postupně po několika částech vrátila do Musea Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových. Jsou v ní zastoupeni Václav Cigler, Václav Boštík, Aleš Veselý, Karel Malich, Eva Kmentová, Bedřich Dlouhý, Hugo Demartini, Adriena Šimotová, Zdeněk Sýkora, Jiří Načeradský, Karel Nepraš, Adéla Matasová, Daisy Mrázková, Kurt Gebauer, Václav Stratil a další.

 

Zobrazit historii objektu