Národní dům na Smíchově

           Zástupci tehdy ještě samostatného města Smíchov se v roce 1906 rozhodli postavit některé významné centrální městské stavby, mezi nimi zejména Národní dům a Ústřední tržnici, a zakoupili k tomu účelu pozemky po bývalé botanické zahradě zničené povodní roku 1890. Národní dům patří mezi vrcholná secesní díla u nás. Byl postaven v letech 1906 – 08 podle návrhu Aloise Jana Čenského jako dominanta hlavního náměstí města Smíchova. Smíchov tehdy ještě ku Praze nepatřil, byl připojen až v roce 1920. Spolu se sousední tržnicí tvořil Národní dům mnoho let vyhledávané společensko-obchodní centrum. Stavby byly mezi sebou odděleny jen restaurační zahradou. Budova Národního domu byla bohatě zdobena v interiéru i v exteriéru. Zevně jsou na budově plastiky pražského sochaře a medailéra Josefa Pekárka, který vytvořil figurální skupinu jako alegorii Hudby na štítu do ul. Zborovské, a šest figurálních výplní nad velkým sálem. Plastiky a ornamentální výzdoba uvnitř je od sochaře a medailéra Antonína Máry.

           Původně byly v domě dvě restaurace: Lidová restaurace v suterénu byla vyzdobena rázovitými malbami od Ladislava Nováka, zimní kuželník při ní vyzdobil malíř J. Mayer. Mimochodem kuželník, tehdy oblíbená hra Pražanů patřil k nejmodernějším v Praze, poněvadž měl elektrické ohlašování poražených kuželek. Další restaurace byla v přízemí, kde byla též kavárna, kulečníková herna, kuchyně, šachový a čtenářský klub. V prvním patře je Velký sál o ploše 433 m², jehož galerie prochází druhým patrem, a malý sál zvaný Arbesův s okny do zahrady o ploše 182 m². Byly zde i mnohé místnosti pro spolkovou činnost a také místnosti obytné.

           Kdysi dokonale vyřešené vnitřní uspořádání se v průběhu let měnilo, zejména necitlivé dělení prostoru, zástavby a rekonstrukce v 50. letech budově uškodily. Tehdy přešel dům do vlastnictví odborového svazu strojírenství, který z něj udělal Dům kultury kovoprůmyslu (DKK). Četné provizorní opravy bez jednotné koncepce způsobily značnou devastaci budovy, která byla zastavena až kompletní generální rekonstrukcí koncem 90. let. Při rekonstrukci secesní budovy i stylového vybavení se restaurátoři striktně drželi původních předloh. Tak jsou např. na schodištích stylové repliky původních sloupů s osvětlením, jsou osazeny kopie secesních lustrů i secesní nábytek. V 60. letech vzniklo oblíbené Futurum, neboli F klub, první bigbeatový klub v Praze, který byl také opraven a zůstal pro veřejnost zachován.