Drobečková navigace

Palác Koruna

Palác v dolní části Václavského náměstí byl postaven ve stylu pozdní secese. Hlavní ozdobou budovy je nárožní věžovitý útvar, na vrcholu stylizovaný do tvaru koruny. Pod vrcholem byly umístěny alegorické sochy Stanislava Suchardy. Je to obchodně-administraivní centrum s množstvím obchodů, restaurací a kancelářských prostor.

Palác Koruna, Václavské náměstí 1, Praha 1 - Nové Město, 110 00
Web: http://www.koruna-palace.cz/cz/, e-mail: kpm@koruna-palace.cz
tel.: +420224474003, +420224219526

Historie objektu

     V druhé polovině 19. st. stál na tomto místě známý dům U Špinků, jehož celé první patro zabírala oblíbená Vídeňská kavárna, neboli Café Wien. V 60. letech 19. st. se zde scházívali čeští vlastenci, František Palacký, František Ladislav Rieger, August Brauner aj. Byly zde k dispozici noviny a úplně první kulečník v Praze. Dům byl kdysi mezi prvními domy postavenými za Karla IV. na Novém Městě. Jeho gotické stavební jádro zaniklo až při bourání roku 1910. V místě bylo tehdy zbouráno několik starobylých domů a v letech 1911 - 12 místo nich nechala První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život postavit honosný palác ve slohu pozdní secese. Tato společnost s dlouhým jménem byla později přejmenována na Koruna, a tak i budova dostala jméno Koruna. Palác projektoval architekt Antonín Pfeiffer ve spolupráci se stavitelem Matějem Blechou. Budova má železobetonovou skeletovou konstrukci, několik traktů, dvě patra v suterénu a čtyři patra nad zemí. V podzemí bývaly lázeňské prostory a kino Koruna, které bylo zrušeno po osvobození v roce 1945. V přízemí a v mezaninu byla taneční kavárna, ostatní prostory byly využívány jako administrativní. Palác má celkem 18 000 m2 plochy. Vnitřní prostory budovy proťala v přízemí pravoúhlá pasáž, do níž vedly vchody do většiny prostor. Hlavní ozdobou budovy je nárožní věžovitý útvar, na vrcholu stylizovaný do tvaru koruny. Pod vrcholem byly umístěny alegorické sochy Stanislava Suchardy. Kopule nároží se klenula nad dvoranou, kde se setkávají obě ramena pasáže. Klenba kopule má 170 m2 plochy a je složena z několika tisíc skleněných tvarovek, zdobených pozdně secesním dekorem ve dvaatřiceti druzích a stodvaceti tvarech. Byl tak vytvořen obdivuhodný geometrický vzor, který je výtvorem skvělé uměleckořemeslné práce.

   V přízemí paláce byl umístěn první pražský automat, který po vhození příslušného obnosu vydal z jedné zásuvky krytého posuvného minivýtahu jeden obložený chlebíček nebo mosazný kohoutek natočil v druhé zásuvce do pohárku limonádu. Od té doby se všem zařízením rychlého občerstvení v Praze říká "automat". Rozlehlý lidový bufet, či rychlé občerstvení v přízemí paláce, zvané rovněž automat Koruna, byl vybudován v roce 1931 podle projektu architekta Ladislava Machoně a zabíral prodejní plochu 790 m2, na které se nabízelo teplé i studené občerstvení včetně nápojů.

     Uživatelem celého paláce byl dlouhá léta podnik zahraničního obchodu Technoexport. Palác chátral a v roce 1979 se zřítila část střešního pláště kupole. Oprava atypické skleněné kupole se zdála být neřešitelnou, ale nakonec byla v nejlepší kvalitě provedena skláři z Nového Boru. V letech 1992 - 96 probíhala generální rekonstrukce paláce podle projektu atelieru Achammer, Tritthart und Partner z Mnichova. Na konci rekonstrukce byl na stěně pasáže za neprůstřelným sklem umístěn na stěnu obraz Svatý Jiří zabíjí draka od Jurije Gorbačova (synovce bývalého ruského prezidenta Gorbačova).

Zobrazit historii objektu