Drobečková navigace
Františkánská zahrada
Ojedinělá přírodní oáza v samém centru města je vybavena množstvím laviček, nad kterými se klenou kovové oblouky, v létě obsypané květy růží. Travnaté plochy odděluje nízký živý plot z tisů, zahrada je doplněna několika zajímavými plastikami, fontánou, altánem, dětským hřištěm, ovocnými stromy a bylinkovými záhony, které odkazují na dávné majitele, karmelitány a františkány, kteří zde kdysi byliny a koření pěstovali.
- zahrada
- dětské hřiště
- zdarma
Otevírací doba
| 15. 4. - 14. 9. | po - ne | 7.00 – 22.00 |
| 15. 9. - 14. 10. | po - ne | 7.00 – 20.00 |
| 15. 10. - 14. 4. | po - ne | 8.00 – 19.00 |
Praktické informace
Umístění zahrady: vnitroblok mezi Jungmannovým náměstím a Vodičkovou ulicí.
Průchod mezi Palackého ulicí a Františkánskou zahradou je otevřen jako zahrada.
Dětské hřiště je vybaveno herními prvky pro děti od 3 do 10 let – pískoviště, věž se skluzavkou a pružinová houpadla. U hřiště je pítko. Na dětské hřiště je zákaz vstupu se psy.
Kontakty
- Františkánská zahrada
- Jungmannovo náměstí
- 110 00 Praha 1 – Nové Město
- +420221097111
Historie objektu
Nevelká zahrada u kostela Panny Marie Sněžné mezi Václavským a Jungmannovým náměstím vznikla původně jako mnohem větší středověká zahrada kláštera karmelitánů po roce 1348 v rámci první části výstavby Nového Města. Od roku 1604 patřila řádu bosých františkánů, kteří ji několikrát obnovovali. Zahrada měla výrazně užitkovou funkci, byly zde bylinářské, květinářské i zelinářské záhony a ovocné stromy, františkání zde pěstovali i koření. Po vyplenění kláštera i vedlejšího chrámu pražskou spodinou a venkovskými loupeživými bandami byla v 18. století zahrada znovu založena, byl obnoven pavilon v jejím středu, jehož strop vyzdobil mnich Benedikt freskami. V západním křídle býval letní refektář a klášterní lékárna a u severní zdi byla vyhloubena studna. Později byla postavena ozdobná fontána a kolem ní umístěny sochy světců.
Za druhé světové války zde němečtí okupanti vyhloubili dvě protipožární nádrže, které výrazně narušily ráz historické zahrady. Postupně byly zasypány až v letech 1980 a 1985.
Zahrada byla veřejnosti zpřístupněna po vyhnání františkánů komunisty v roce 1950 a používána jako spojka mezi Václavským a Jungmannovým náměstím. V letech 1989 — 92 byla zahrada uzavřena, aby se uskutečnila její generální rekonstrukce podle návrhu architekta Josefa Kuči a s pomocí arch. Ivany Tiché. Výtvarnou výzdobu provedli ak. sochaři Stanislav Hanzík (prameník Chlapec s mušlí a plastika Ezop) a Josef Klimeš (prameník Divoženky, též Poletuchy). Po skončení úprav byl vstup od Václavského náměstí z pasáže Alfa opatřen branou s 16 plastickými výjevy ze života sv. Františka od ak. sochaře Karla Císařovského. Současný půdorysný rozvrh zahrady je shodný s raně barokním členěním. Osou zahrady je široká pohodlná spojovací cesta kolem raně barokního altánu, původně patrně kaple z přelomu 17. a 18. století, u níž je oplocená bylinářská zahrádka. Podél konventního domu je oddělen pás privátní plochy kláštera bratrů františkánů, jimž byli na základě restituce vráceny klášterní objekty. Rovněž dětské hřiště je odděleno od ostatní plochy zdí s popínavými rostlinami. Větší část zahrady je odpočinková, klidová, opatřena lavičkami. Její jednotlivá vegetační pole jsou oplocena stříhaným živým plotem. Jsou zde osazeny ovocné stromy a množství růžových keřů. Je to ojedinělá přírodní oáza v samém centru města.
Zdroj: www.praha1.cz