Drobečková navigace

Kostel Panny Marie pod řetězem

V letech 1156 - 1159 řád johanitů dostal území jižně od biskupského dvora na předmostí tehdejšího Juditina mostu. Centrem řádu se stal chrám Matky Boží pod řetězem, jehož označení ukazuje na skutečnost, že řetězem byla buď uzavírána brána komendy anebo jím byla přehrazována řeka pro zadržení lodí a vorů, čímž bylo usnadněno vybírání cla.

  • Památky & architektura
  • kostel
  • gotika
  • baroko

Praktické informace

Klášterní kostel náleží Českému velkopřevorství Řádu maltézských rytířů (johanité), je majetkem Rytířského a špitálního řádu sv. Jana Jeruzalémského na Rhodu a Maltě

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY:

  • ne: 10.00
  • út: 17.30

Prohlídky interiéru pouze po domluvě (případně před mší; denně bývá kostel pootevřen, mříží lze dovnitř nahlédnout)

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Kostel Panny Marie pod řetězem
  • Velkopřevorské náměstí/ul. Lázeňská
  • 118 00 Praha 1 – Malá Strana
  • +420257530824

Program

Historie objektu

Historie stavby

Kostel byl vystavěn někdy mezi r. 1158 (založení kláštera) a 1182, kdy je doloženo jeho vysvěcení a jeho vlastnictví potvrdil johanitům písemně papež. O jeho vybudování se zasloužili z vlastních prostředků kancléř a probošt vyšehradský Gervasius a jeho vnuk podkancléř Martin. Jednalo se o románskou trojlodní baziliku s nejstarší částí na východě, na západ pokračovala až do míst dnešního dvora a byla zakončena průčelím s věžemi. Z tohoto období zůstaly dochovány četné fragmenty jižního zdiva.

Gotická přestavba začala zřejmě r. 1314, kdy johanité získali finanční prostředky prodejem majetku po zrušeném řádu templářů. Románská bazilika byla z větší části zbořena a začala výstavba gotické lodi, kterou pravděpodobně prováděla parléřovská huť, avšak nebyla nikdy dokončena. K severnímu boku presbytáře byla přistavěna sakristie, jejíž podzemí sloužilo jako krypta (dochována dodnes). V chodbě před sakristií se nalézají zbytky gotických nástěnných maleb. Na severní straně vznikly základy pilířů arkád boční lodi, částečně byly vystavěny věže na západě a štít mezi nimi - až sem byla zamýšlena výstavba gotického chrámu, kterou přerušil vpád husitů. Nádvoří sloužilo jako hřbitov.

R. 1378 bylo v kostele vystaveno tělo mrtvého císaře Karla IV.

V době vlády jeho nástupce Václava IV. žil sv. Jan Nepomucký, o němž se vypráví, že byl r. 1393 shozen z Karlova mostu do Vltavy a utopen. To je pravda jenom částečně, protože zemřel už předtím na následky mučení - zatčen byl v kostele Panny Marie pod řetězem na mírové schůzce, které se účastnil také král, arcibiskup Jan z Jenštejna a další, a z mostu bylo večer shozeno již mrtvé tělo.

Dnešní kostel je vlastně presbytář plánované stavby, rozšířený jen při renesanční přestavbě ve 2. pol. 16. stol. o poslední, západní pole kruchty. Průčelí kostela s portálem je pozdně renesanční - štít již raně barokní.

Během 17. stol. byl kostel zbarokizován, práci provedl převážně Carlo Lurago s kameníkem Giovannim Battistou Spinettim, a v této podobě zůstal dodnes.

Při barokní přestavbě byla zvnějšku k presbytáři přistavěna konírna.

R. 2004 se změnil status kostela z farního na klášterní kostel.

 

Interiér kostela

Na hlavním oltáři je v mohutném rámu umístěn barokní obraz Karla Škréty Madona žehnající maltézským rytířům v bitvě u Lepanta (kol. r. 1651). V nástavci rámu je umístěna plastika Madony sedící v paprscích, z obou stran oltáře jsou volně na stěnách zavěšené dvě sochy andělů.

Další Škrétův obraz Stětí sv. Barbory je na oltáři v závěru jižní boční lodi (z r. 1674). V této lodi jsou ještě další dva oltáře - P. Marie a sv. Alžběty a P. Marie Pomocné, na němž je ve vitrině kopie obrazu P. Marie Čenstochovské. U jižní zdi pod kruchtou je oltář sv. Kříže.

V závěru severní boční lodi je mříží oddělená kaple sv. Jana Nepomuckého s oltářním obrazem tohoto světce a skupinou českých patronů. V sousedství je kaple sv. Jana Křtitele, patrona řádu maltézských rytířů, v horní části oltáře této kaple je obraz Křest Krista od Antonína Stevense ze Steinfelsu. Je zde také umístěna dřevěná křtitelnice.

Další je kaple P. Marie Bolestné, kde byla původně na oltářní mense umístěna Pieta. Později byla nahrazena prosklenou skříňkou s kopií sošky Pražského Jezulátka, připomínající období, kdy byl ve správě maltézského řádu kostel Panny Marie Vítězné. Za čelní stěnou mensy, která jde odsunout, je symbolicky umístěn Boží hrob.

Pod kruchtou je oltář P. Marie, na němž je ve vitrině dřevěná socha Madony, zřejmě barokní kopie pozdně gotického originálu. Je tu také zavěšen obraz Stigmatizace sv. Františka z 1. pol. 18. stol.

Kazatelna je vrcholně barokní, její dveře zdobí reliéf Johanité dobývají Jeruzalém.

Sochařská výzdoba kostela je většinou práce Jana Petra Wendy. Zajímavostí je socha v arkádě mezi hlavní a vedlejší jižní lodí, kterou vytvořil z mramoru Emanuel Max v r. 1850. Jedná se o hraběte Rudolfa Colloredo-Wallsee, velkopřevora, který se proslavil v r. 1648 obranou Prahy před Švédy. Socha je zvláštní tím, že i když je v katolickém kostele, má na hlavě klobouk. Původně totiž měla být umístěna jinde, mimo chrám; teprve po jejím dokončení se rozhodlo, že bude postavena právě tady.

 

Původ názvu kostela

Existuje více verzí - podle jedné název souvisí se sochou P. Marie, která měla na krku řetěz. Další poukazuje na souvislost s někdejším Juditiným mostem, jehož věž měla bránu se řetězem. Nejpravděpodobnější se zdá verze související se řetězem, který se údajně natahoval z těchto míst Malé Strany přes Vltavu na Staré Město (proto také název ulice Řetězová), aby zabránil lodím, přijíždějícím do Prahy, proplout bez zaplacení cla.

Suverénní vojenský a špitální řád sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a Malty - johanité

(Ordo Melitensium, Ordo Joanitarum)

Řád se vyvinul z bratrstva italských kupců z Amalfi, kteří kolem r. 1048 založili v Jeruzalémě při kostele sv. Jana Křtitele špitál pro ošetření poutníků k Božímu hrobu.

R. 1113 ho schválil papež, prvním velmistrem, tj. představeným řádu se stal blahoslavený Gerad, který je považován i za jeho zakladatele. Mezi význačné velmistry se řadí Jean Parisot de la Vallette, zvolený r. 1557, který se vyznamenal v boji s Turky a z Malty učinil nedobytnou pevnost. Na jeho počest bylo hlavní město Malty nazváno jeho jménem Valletta.

Po pádu Jeruzaléma (1187) se johanité usídlují přechodně na Kypru, od r. 1522 na Rhodu a r. 1534 jim císař Karel V. udělil v léno Maltu, kde setrvali až do jejího dobytí Napoleonem. Od r. 1834 sídlí velmistr řádu v Římě na Aventinu.

Řád se dělí od počátku na složku kněžskou (mnichové) v čele s převorem a vojenskou (rytíři) v čele s velkopřevorem. Obě části úzce spolupracují, což vystihuje i heslo Obrana víry a služba trpícím.

Řádovým znakem je stříbrný kříž v červeném poli, za ním je osmihrotý maltézský kříž, který symbolizuje osm ctností, které musí rytíř dodržet. Řeholní oděv tvoří černý talár s maltézským křížem na hrudi.

V Čechách se johanité usídlili velice brzo (1156 - 9), což dokládá tehdejší čilý kontakt Čechů se světem.

 

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: http://maltezskyrad.cz