Drobečková navigace

Chotkovy sady

První městský veřejný park v Praze rozprostírající se pod Letohrádkem královny Anny byl založen již v r. 1832. Tento lesnatý park anglického typu, ve kterém roste více než 55 druhů dřevin, ukrývá mimo jiné unikátní pomník Julia Zeyera, vytvořený jako jeskyně, v níž jsou mramorové sochy představující postavy básníkových děl. Sady jsou propojeny s Královskou zahradou i s Letenskými sady, kam vede moderní lávka.

  • park
  • výhledy
  • zvíře dovoleno
  • zdarma

Kontakty

  • Chotkovy sady
  • Praha 1 – Hradčany

Historie objektu

          První městský veřejný park v Praze rozprostírající se pod Letohrádkem královny Anny mezi ulicí Mariánské hradby a Chotkovou silnicí má rozlohu 3,7 ha. Ve 14. a 15. století zde byla řada vinic a pastviny, v 17. století prostor sloužil jako hospodářské zázemí Pražského hradu, zejména k ukládání stavebního a palivového dřeva a sena. Konávaly se tu i různé hry, jezdecké soutěže, rytířské turnaje apod.

          Když v čele zemské správy začal působit hrabě Karel Chotek, zasloužil se jako nejvyšší purkrabí o rozsáhlou modernizaci a zkrášlení Prahy vysazováním zeleně. Tak založil v roce 1832 i nejstarší veřejný park ve východní části Královské zahrady nedaleko Letohrádku královny Anny. Byl to park anglického typu s původním názvem Obecní nebo Lidová zahrada, od roku 1841 slavnostně pojmenována podle svého zakladatele Chotkovy sady. Autorem plánu byl patrně Josef Fuchs, veškeré práce vedl zkušený zahradník Jiří Baul. Založení parku navázalo na stavbu Chotkovy silnice v letech 1831 — 1832, která spojila Malou Stranu s Mariánskými hradbami a nahradila starou velmi příkrou úvozovou cestu zvanou Myší díra. Byl to první park, jehož správu na sebe vzala v roce 1859 pražská obec. Koncem 19. století prováděl částečnou rekonstrukci parku zahradní architekt František Thomayer (bratr známého lékaře Josefa Thomayera), který dal zřídit rybníček ve východní části sadu.

          Za rybníčkem byl roku 1913 odhalen pomník Julia Zeyera, vytvořený jako jeskyně, v níž jsou mramorové sochy od sochaře Josefa Maudra, představující postavy básníkových děl. Mimo tento pomník je v parku ještě socha Pomony od Břetislava Bendy, umístěná sem roku 1960. V ohybu Chotkovy ulice odpočívá na vysokém podstavci český lev, plastika od Josefa Maxe z pol. 19. století.

          V sadech roste cca 55 druhů dřevin — mohutné topoly, platany, duby, habry a další. Napravo od vchodu do parku z Chotkovy silnice je pamětní kámen s datem 4. listopadu 1841 s nápisem Chotkova silnice — Chotkovy sady. V 60. letech 20. století byla postavena lávka spojující Letenské sady s Chotkovými podle návrhu arch. Jaroslava Fragnera. Od roku 1997 jsou sady ve Správě Pražského hradu a byly propojeny s Královskou zahradou. V roce 1998 nahradila péčí Nadace Václava a Olgy Havlových Fragnerovu lávku nová lávka podle návrhu arch. Bořka Šípka.

V jižním předpolí Písecké brány je od června 2019 instalována fontána ve tvaru vějíře na počest hraběnky Žofie Chotkové. Českou šlechtičnu, jejíž život, stejně jako život jejího chotě, následníka trůnu Ferdinanda d’Este, ukončil 28. června 1914 atentát v Sarajevu, symbolizuje vějíř, s nímž bývala často zobrazována a jenž byl po její tragické smrti umístěn na rakev.
Autorkou dvoumetrové plastiky z šedé litiny s rezavou patinou, jež má symbolizovat zašlou slávu Habsburků, je akademická sochařka Martina Hozová, spoluautorem a zároveň autorem technického řešení vodní mlhy je Jan Paclík.

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Prague City Tourism