Drobečková navigace

Muzeum hlavního města Prahy – hlavní budova

Muzeum sídlí v novorenesanční budově, která byla postavena pro tehdejší Museum královského hlavního města Prahy. Expozice představuje dějiny pražského území od pravěku až do roku 1784. Unikátním a nejatraktivnějším exponátem muzea je Langweilův model Prahy z let 1826-1834. Je jedinečným dokladem podoby Starého Města, Malé Strany a Pražského hradu na přelomu 19. a 20. století.

Muzeum hlavního města Prahy – hlavní budova, Na Poříčí 52, Praha 8 - Karlín, 180 00
Web: http://www.muzeumprahy.cz, e-mail: muzeum@muzeumprahy.cz
tel.: +420224816772, +420221709674

Otvírací doba

leden – prosinec

Úterý
09.00 – 18.00
Středa
09.00 – 18.00
Čtvrtek
09.00 – 18.00
Pátek
09.00 – 18.00
Sobota
09.00 – 18.00
Neděle
09.00 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

UPOZORNĚNÍ:

Poslední středa v měsíci otevřeno 9.00-20.00

Podrobné informace o vstupném

 

Vstupné

základní

120 Kč

snížené

50 Kč

rodinné

200 Kč

Popis

Program

Historie objektu

Druhá polovina 19. st. byla dobou, kdy mnozí nadšenci, vlastenci a zájemci o historii a přírodní vědy zakládali různá muzea. Jako třetí pražské muzeum zahájilo činnost r. 1883 Městské muzeum pražské. Založení muzea se poprvé projednávalo v městské radě v r. 1877. Zasloužil se o ně Wácslav Wladiwoj Tomek v čele komise pro ideovou náplň i praktické umístění muzea, dr. Miroslav Tyrš jako přednosta prvního muzejního komitétu, který shromáždil první, tehdy ještě nevelké muzejní sbírky, i jeho první ředitel, archeolog a historik Břetislav Jelínek. Sbírky byly nakonec umístěny v budově bývalé kavárny v městských sadech Na Poříčí a tak bylo v roce 1883 založeno Městské muzeum pražské. Kavárenský pavilon postavil r. 1878 František Saller a Jan Beninger, jeho prostory však brzy nestačily rostoucím sbírkám a proto byl objednán projekt nové budovy u architekta Antonína Wiehla. Ten se však úkolu vzdal a projekt novorenesanční budovy vypracoval Antonín Balšánek.

Nová budova se přistavovala ke starému kavárenskému pavilonu v letech 1896 - 98, pro veřejnost byla otevřena roku 1900. Honosná budova má uprostřed hlavního průčelí vystupující rizalit završený tympanonem, v němž je umístěn reliéf Ladislava Šalouna s námětem Historie, věda, umění a řemesla tvoří slávu naší minulosti. Na nejvyšším vrcholu tympanonu je osazena Šalounova alegorická postava města Prahy z r. 1896. Tato socha byla při bojích v květnové revoluci r. 1945 sestřelena německým tankem. Její kopii provedl podle nalezeného zmenšeného modelu ze Šalounovy pozůstalosti sochař Miloslav Šonka v r. 1985. Další plastickou výzdobu budovy provedl sochař František Stránský (alegorie Křesťanství a Pohanství), sochař Vojtěch Šaff (Pravěk, Historie, Památky) na zadní fasádě a sochař František Hergesel (Historie) na straně ke Karlínu. Zde je i velký znak města Prahy od O. Šmejkala. V interiéru jsou štukatury od Viléma Amorta a plastiky od Ludvíka Wurzela, Františka Hergesela a Antonína Procházky. Nad podestou schodiště je kolem dokola panoráma Prahy od Antonia Sacchettiho. Nad ním je sedm pohledů na Prahu od Karla Liebschera a Václava Jansy.

Ve sbírkách muzea je množství zajímavých a historicky i umělecky cenných předmětů z nejrůznějších oborů lidské činnosti, které dokumentují historický a kulturní vývoj města od pravěku podnes. Muzeum má rozsáhlé archeologické sbírky, sbírku užitého umění, porcelánu, nábytku, jednu z největších kolekcí cechovních poamátek v Evropě, sbírky uměleckých památek od unikátních gotických dřevořezeb přes dřevořezby barokní až ke kolekci kreseb a obrazů malířů 19. a 20. st., kteří zachytili proměny Prahy. Patří sem kolekce děl Josefa Mánesa včetně originálu jeho kalendářní desky Staroměstského orloje i vzácné veduty Prahy, zejména rozsáhlý soubor děl Vincence Morstadta, stejně jako sbírka fotografická. Proslulý je model Prahy z let 1826 - 34, dílo malíře Antonína Langweila, unikátní svou dokumentární i výtvarnou hodnotou. Na ploše 20 m2 je v přesném modelu zobrazeno několik tisíc domů s každou podrobností na fasádě, s přesnou barevností, s plasticky provedenými podloubími, se zakreslenými sgrafity i přesným počtem oken, dveří, soch a ostatních podrobností. Většinou byl použit tvrdý karton s kresbami na papíře, použil i dřevo a jiné materiály.

Kromě této hlavní budovy má muzeum ještě přístupnou expozici na Výtoni, kde jsou zachyceny dějiny Podskalí, expozici Dějiny Vyšehradu na Vyšehradě a několik dalších depozitářů. V r. 1941 bylo do správy muzea převedeno Archeologické muzeum v Dejvicích, které založil J. A. Jíra v zámečku Hanspaulka. Tuto expozici bylo nutné zrušit na konci 60. let 20. st., aby udělala místo ohromnému množství sbírkových předmětů, které byly objeveny při archeologickém výzkumu v souvislosti s výstavbou metra.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty