Kostel Panny Marie Sněžné

Hned po své korunovaci v roce 1347 založil Karel IV. klášter karmelitánů s kostelem, který měl být kostelem korunovačním. Proto měl gotický trojlodní kostel být po chrámu sv. Víta největším a nejvyšším a měl zabírat i prostor dnešního Jungmannova náměstí. Husitské války však přerušily úsilí stavitelů a do r. 1397 se podařilo vybudovat pouze vysoký chór. Ač nedostavěn, má kostel Panny Marie Sněžné nejvyšší klenbu ze všech pražských kostelů, cca 34 m (tento kostel je tedy nejvyšší kostelní stavbou v Praze)

Za husitů byl kostel stánkem strany Jana Želivského, vůdce pražské chudiny. Později objekt zpustl a zřítila se klenba kostela. Na počátku 17. st. dostali klášter s kostelem bosí františkáni, kteří stavby rychle obnovili, zbudovali nově zřícenou klenbu, nižší střechu a na západě vysokou průčelní stěnu s hudební kruchtou. V 18. st. postavili před kostelem klasicistní farní budovu s mohutným portálem. V nádvoří před vchodem do kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého a Petra z Alkantary z r. 1715 od Jana Oldřicha Mayera. Nad portálem je nová mozaika od Viktora Foerstera. V interiéru kostela je 10 soch z 1. pol. 17. st., snad dílo Arnošta Heidelbergera. Hlavní raně barokní oltář od neznámého umělce z let 1649 - 51 je nejvyšší sloupový oltář v Praze, je vysoký 29 m. Obraz na oltáři připomíná legendu, která se pojí k založení baziliky Santa Maria Maggiore v Římě, podle níž byl kostel v Praze zasvěcen Panně Marii Sněžné. Hustým sněžením v srpnu na pahorek Esquilino v Římě naznačila Panna Maria ve snu zakladatelům kostela - zbožným manželům i papeži Liberiovi, kde má být kostel založen. Obraz Zvěstování Panny Marie na oltáři je z r. 1724 od Václava Vavřince Reinera, na oltáři sv. Kateřiny je obraz Světice od Jiřího Viléma Neunherze. Pozoruhodná je na severní straně kaple sv. Michala s barokními oltáři a přilehlé kaple Panny Marie Pomocné a svatého Jana Nepomuckého, které uzavírají nádvoří před kostelem. Na severní straně je zachovalý gotický portál vchodu na bývalý klášterní hřbitov, zdobený postavami Korunování Panny Marie, Karla IV. a jeho choti Blanky. V kryptách farního chrámu je pochováno 14 františkánů umučených pražskou lůzou v r. 1611 a mnoho významných osobností.