Obora Hvězda

V sousedství Bílé Hory leží obora Hvězda o rozloze 86,5 ha, zpočátku zvaná Nová na rozdíl od Královské obory v Bubenči. Leží v nadmořské výšce 320 - 370 m. Založil ji na pozemku břevnovského kláštera v lese zvaném Malejov v r. 1534 Ferdinand I. Sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, proto byla ohraničena zdí s Břevnovskou a Libockou branou. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a místodržící v Čechách, započal r. 1555 s výstavbou letohrádku na půdorysu šesticípé hvězdy. Letohrádek věnoval dceři bohatého kupce Filipině Welserové, s kterou se dal tajně oddat.

Obora bohužel sloužila i vojenským účelům. 8. 11. 1620 se u její zdi v místě zvaném Světlička odehrála nechvalně proslulá bitva na Bílé Hoře a od té doby téměř pokaždé, když cizácká vojska vtrhla do Prahy, sloužila jako vojenské ležení a byla pleněna. V 18. st. zde byla zřízena bažantnice a letohrádek podle pokynu Josefa II. upraven jako sklad střelného prachu, což trvalo až do r. 1874.

V 19. st. byla obora místem slavných červencových markétských poutí. Tradice pochází z r. 1262, kdy v době velkého sucha putovalo z Hradčan do Břevnovského kláštera procesí s ostatky sv. Markéty, které daroval chrámu sv. Víta Přemysl Otakar. Po procesí skutečně nastaly deště. A tak k uctění sv. Markéty se poutě každoročně opakovaly, stále více se vzdalovaly od břevnovského kláštera a dostávaly stále veselejší a hlučnější charakter až nakonec natrvalo přesídlily sem. Poslední se zde konala r. 1910.

Dnešní styl obory pochází většinou z r. 1797, kdy byla přeměněna v anglický sad se třemi alejemi. V r. 1937 bylo upraveno okolí letohrádku podle arch. Josefa Sokola. Od r. 1993 je obora postupně revitalizována podle návrhu arch. Pavla Šimka. V květnu 2001 skončila výsadba cca 7000 nových stromů místo starých a nevhodných druhů. V oboře převažují buky, duby, jedle, habry. Větší část obory je v rovině, jen malá část na západě je v prudkém svahu. Zde se sbíhají vodní prameny, které vyvěrají u letohrádku. Jeden nese jméno Světlička (Světluška). Dále je louka s mokřadem. Přes oboru vedou tři hlavní cesty sbíhající se u letohrádku. V ohradní zdi jsou čtyři brány: Libocká, Ruzyňská, Břevnovská (Pražská) a Bělohorská. Proti Libocké bráně stojí kamenná socha Jana Roháče z Dubé od Aloise Sopra z r. 1960 a při severní stěně socha Husitské bojovnice od Jana Jiříkovského z r. 1959.

Ve středové části obory (přibližně 200 m od Libocké brány u cesty spojující Libockou a Bělohorskou bránu) se nachází studniční domek s rumpálem z 19. století.  Čerstvě opravená technická památka v minulosti sloužila jako zdroj pitné vody pro dům oborníka. Hloubka studny je více než 32 m – tedy téměř na úroveň hladiny Šáreckého potoka. Přesto je v současné době kvůli suchu již bez vody. 

Letohrádek a obora Hvězda byla zapsána do seznamu národních kulturních památek v r. 1962.